Krajta hnědohlavá
 Krajta hnědohlavá | |
|---|---|
.jpg) Krajta hnědohlavá (foto: Richard Horčic) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | hroznýšovití (Boidae) |
| Rod | krajta (Aspidites) |
| Binomické jméno | |
| Aspidites ramsayi Wilhelm Peters, 1876 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krajta hnědohlavá (Aspidites ramsayi) je had z čeledi hroznýšovitých, jenž je endemitem Austrálie.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Tělo této zvláštní krajty, dříve považované za poddruh krajty černohlavé, má trojúhelníkový průřez, protáhlá hnědožlutá hlava je jenom neznatelně oddělena od těla. Je zbarvena olivově šedě až dohněda, s žlutavým břichem posetým tmavšími skvrnami. Přes hřbet se táhnou tmavé, symetrické pruhy, obzvlášť výrazné u mláďat. Tmavé oči mají svislé zřítelnice. Vytváří dvě formy, z nichž menší je olivově zbarvená a větší forma je spíše dohněda.
Délka dospělců dosahuje 150 až 300 cm.
Areál rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Jejím domovem je střední a západní Austrálie, kde vyhledává pouštní a polopouštní charakter prostředí. Přestože se jedná převážně o terestrický druh, občas ráda šplhá po stromech. Aktivní bývá převážně v noci.
Chov v zajetí
[editovat | editovat zdroj]Pro chov se osvědčilo větší suché terárium, vybavené větví na šplhání a nezbytnou miskou na pití i případnou koupel. Důležité je vybudování alespoň dvou tmavých úkrytů. Bez možnosti schovat se jsou totiž tito hadi vystaveni trvalému stresu, který se velice negativně projevuje na jejich kondici a celkovém zdravotním stavu.
V teráriu udržujeme teplotu od 26 do 32 °C, v místě vyhřívání může vystoupit až přes 40 °C. Vlhkost do 50 % je zdá se plně dostačující, naopak při příliš vysoké vlhkosti se necítí dobře.
Potrava, predace
[editovat | editovat zdroj]Krajty rodu Aspidites zabíjejí především různé jiné plazy (hlavně ještěry) a nepohrdnou ani hlodavci, zajícovci, vačnatci či ptáky. Někdy mohou lovit i jiné hady, včetně jedovatých druhů.[2][3] V teráriích je sortiment potravy omezen na hlodavce přiměřené velikosti, popř. na několikadenní kuřata.
Samy se mohou stát kořistí pakobry australské.[4]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]V dubnu až srpnu simulujeme tzv. zimní období, to znamená že chováme jedince odděleně a zároveň omezíme, nebo úplně zastavíme přísun potravy. Začátkem května hady připustíme a po úspěšném páření je znova oddělíme. Gravidní samice se často otáčejí břichem k vyhřívací žárovce, vejce však snášejí jen každý druhý rok.
Koncem září či začátkem října snese samice 6–10 vajec, ze kterých se přibližně po 60–70 dnech inkubace, při 30 °C teplotě líhnou kontrastně pruhovaná mláďata. Ta měří kolem 30 cm, mají se čile k světu a zpravidla bez problémů přijímají malá myšata.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ Australia Zoo - Reptiles. www.australiazoo.com.au [online]. [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ QUEENSLAND MUSEUM; BRUTON, Melissa. Arboreality, excavation, and active foraging: novel observations of radiotracked woma pythons Aspidites ramsayi. Memoirs of the Queensland Museum – Nature. 2013, roč. 56, čís. 2, s. 313–329. Dostupné online [cit. 2025-06-08]. doi:10.17082/j.2204-1478.56.2.2013-04.
- ↑ READ, J. L.; JOHNSTON, G. R.; MORLEY, T. P. Predation by snakes thwarts trial reintroduction of the Endangered woma python Aspidites ramsayi. Oryx. 2011-10, roč. 45, čís. 4, s. 505–512. Dostupné online [cit. 2025-06-08]. ISSN 1365-3008. doi:10.1017/S0030605310001110. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu krajta hnědohlavá na Wikimedia Commons
