Královna Viktorie (film, 2009)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Královna Viktorie
Původní název The Young Victoria
Země Spojené království
Spojené státy americké
Délka 105 min
Žánry životopisný film
teenagerský film
Scénář Julian Fellowes
Režie Jean-Marc Vallée
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Emily Blunt
Rupert Friend
Miranda Richardson
Jim Broadbent
Paul Bettany
… více na Wikidatech
Produkce Martin Scorsese
Graham King
Sarah, vévodkyně z Yorku
Hudba Ilan Eshkeri
Kamera Jill Bilcock
Hagen Bogdanski
Kostýmy Sandy Powell
Střih Jill Bilcock
Výroba a distribuce
Premiéra 6. března 2009 (Spojené království)
4. března 2010 (Maďarsko)
22. dubna 2010 (Německo)
Produkční společnost GK Films
Distribuce Momentum Pictures
Budapest Film
Ocenění Oscar za nejlepší návrh kostýmů
Královna Viktorie na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královna Viktorie, anglicky The Young Victoria, je britsko-americký hraný film z roku 2009 režiséra Jeana-Marca Vallée s Emily Bluntovou a Rupertem Friendem v hlavní roli. Jde o historické životopisné drama, které popisuje jak mládí korunní princezny Viktorie z Kentu několik let před jejím nástupem na britský královský trůn tak i první roky její vlády po nástupu na trůn (hlavní děj snímku probíhá přibližně v rozmezí šesti let - od roku 1836 do roku 1841). Film byl celkem třikrát nominován na ocenění Americké akademie filmových umění a věd Oskar, ze tří nominací celkem získal dvě ocenění za nejlepší návrhy kostýmů a masky.

Emily Bluntová byla kromě toho také nominována za roli královny Viktorie na Zlatý glóbus.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj snímku začíná Viktoriiným dětstvím, které mělo jiný průběh než u ostatních dětí té doby. Viktorie, coby korunní princezna, žila úmyslně izolována od ostatního světa pouze se svojí matkou, sirem Johnem Conroyem a vychovatelkou baronkou Lehzenovou ve svém rodišti, t.j. v Kensingtonském paláci. Vzhledem k tomu, že byla jedinou dědičkou britského královského trůnu a zdraví krále Viléma IV. Britského bylo velmi chatrné, snažila se ji matka a zvláště pak její společník a rádce sir John Conroy nasilím přimět k tomu, aby v její prospěch podepsala regentství až do doby kdy dosáhne 25 let (24. květen 1844). Zároveň s tím, ji také, proti králově vůli, izolovala i od královského dvora. Do vysoké politické hry okolo ní zasahuje i belgický král Leopold I., Viktoriin strýc z matčiny strany, který do Londýna poslal na návštěvu své dva synovce z německého královského rodu Coburg-Sasko-Gotha bratry Alberta a Ernesta. Viktorii se její bratranec Albert při tomto prvním vzájemném setkání zalíbil a oba mladí lidé si začali pravidelně dopisovat. Spor o regentství vyvrcholí v okamžiku, kdy král ku příležitosti jejích 18. narozenin a nabytí plnoletosti nabídne Viktorii peníze a pobyt u svého dvora, čemuž její matka i sir Conroy opět násilně zabránili. Do konfliktu zasahoval i tehdejší předseda vlády vikomt Melbourne, který se k Viktorii choval velmi přátelsky a vstřícně, nabídl jí, mimo jiné, že pro ni sestaví tým spolupracovníků včetně nového týmu dvorních dam. Nabídl jí i své služby osobního provizorního sekretáře i tajemníka. Nicméně krátce po Viktoriiných 18. narozeninách v 20. června 1837 král opravdu zemřel a Viktorie se (teď již plnoletá) stala právoplatnou britskou královnou. Krátce poté poprvé navštívila nově vybudovaný Buckinghamský palác, který se v budoucnu stane jejím novým sídlem. Princ Albert v roce 1838 přijel na svoji druhou návštěvu do Londýna, zúčastnil se i Viktoriiny slavnostní korunovace, posléze nabídl mladé a nezkušené královně svoji osobní pomoc i společnost, ona však jeho pomoc (i přes přetrvávající vzájemné sympatie) rozhodně odmítla. Albert se vrátil přes Brusel zpět domů. Politická krize nastala na jaře 1839 ve chvíli, kdy lord Melbourne prohrál volby a Viktorie odmítla nově jmenovanému britskému premiérovi Robertu Peelovi přijmout nové dvě dvorní dámy pocházející z jeho politického tábora toryů. Lord Robert Peel za těchto podmínek odmítl demonstrativně sestavit novou vládu (mimo jé také z obavy, že za této situace, kdy jej očividně nijak nepodporuje panovnice, nebudude mít k dispozici dostatečnou parlamentní většinu) a vypukla politická i ústavní krize. Krize se v roce 1839 se přetřásala v britském tisku a přenesla se i na veřejnost a do ulic. Někteří občané ostře a hlasitě protestovali a demonstrovali proti královně. Viktorie si uvědomila, že je opravdu velmi nezkušená a politicky naivní, za této situace povolala urychleně zpět z Coburgu svého bratrance a nápadníka Alberta a nabídla mu sňatek. Po sňatku novomanželé prožívali nejprve velmi šťastné období plné vzájemné úcty a opětované lásky, které však začala brzy kalit Albertova nevytíženost i zjevná činorodost. Konečně byl zapuzen zklamaný sir John Conroy. První vzájemná hádka propukla v okamžiku, kdy královna zjistila, že se Albert snažil jednat v její prospěch samostatně a bez jejího předběžného souhlasu bez jejího vědomí. Oba manželé se usmířili až po neúspěšném atentátu na královnu, při kterém Albert Viktorii kryl svým tělem před výstřelem z atentátníkovy pistole a byl lehce zraněn. Teprve poté královnu lord Melbourne i její teta královna-vdova přesvědčí, že je nutno, aby Albertovi přenechala část svých královských povinností a umožnila mu spoluvládu. Definitivně odjela baronka Lehzenová. Viktorie nechala přinést Albertův psací stůl do své pracovny. Děj snímku končí krátce po narození 1. dítěte, princezny Viktorie. Viktorie se také konečně usmířila i se svojí matkou, vévodkyní z Kentu.

Hrají[editovat | editovat zdroj]

Poznámky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Děj filmu je poměrně realistický, nicméně i zde se nachází některé úmyslné historické nepřesnosti a nepravdy:

  • Příhoda, při níž princ Albert při atentátu kryl tělem svoji manželku královnu Viktorii před výstřelem z atentátníkovy pistole, se nikdy nestala (je zcela smyšlená). Několik pokusů o atentát na svoji osobu nicméně královna Viktorie opravdu zažila, první z nich skutečně proběhl v době jejího 1. těhotenství v roce 1840, mladý atentátník dvakrát vystřelil z pistole.
  • Předseda vlády Vikomt Melbourne byl ve skutečnosti o 40 let starší než královna Viktorie, ve snímku je jeho představitel mnohem mladší muž, jeho představitel Paul Bettany je pouze o 12 let starší než Emily Bluntová.
  • Obě scény, kdy sir John Conroy nutí násilím Viktorii podepsat regentství, se skutečně udály, nicméně i zde je film přespříliš zdramatizovaný a nepravdivě podaný, skutečnost prý byla poněkud mírnější.
  • Snímek obsahuje převážnou část všech podstatných scén, které se nacházejí v rakouském snímku z roku 1954, kde královnu Viktorii ztvárnila Romy Schneiderová, zde ovšem v podstatně věrohodnějším, reálnějším, pravdivějším i pravděpodobnějším kontextu.
  • Vzájemný vztah princezny Viktorie z Kentu a prince Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského zejména v jeho počáteční fázi je zde pravděpodobně vylíčen poněkud romantičtěji než tomu patrně bylo ve skutečnosti, nicméně faktem je, že se Albert Viktorii zalíbil už při jejich prvním vzájemném setkání v roce 1836.
  • Scéna, kdy princ Albert během své 2. návštěvy v roce 1838 učí královnu Viktorii střílet z luku, se velmi nápadně podobá scéně z amerického pohádkového filmu Deník princezny 2: Královské povinnosti, kdy lord Nicolas totéž učí princeznu Miu (kterou zde hrála Anne Hathawayová, osobní přítelkyně Emily Bluntové).
  • Ve filmu si zahrála malou roli jedné z dam při korunovaci i princezna Beatrice z Yorku, což je vnučka královny Alžběty II. a prapraprapravnučka královny Viktorie (v době natáčení filmu byla 5. v pořadí v následnictví britského trůnu, 1. žena v tomto pořadí).
  • Albertova návštěva Velké Británie na Viktoriině korunovaci v roce 1838 není historicky doložena.
  • Věcné chyby se nachází také v doprovodných titulcích, které slovně doplňuji vlastní děj filmu. Na počátku není pravdivá věta, že Viktorie byla zrozena mezi dvěma královskými strýci, neboť v době jejího narození byl britským panovníkem její děd Jiří III. a její strýc Leopold I. Belgický se belgickým králem stal až 11 let po jejím narození v roce 1830. Děj filmu začíná Viktoriinou korunovací v roce 1838 a vzápětí je digitálním trikem přenesen o dva roky dříve do roku 1836 (titulek zde ale uvádí pouze 1 rok). Chybné datum je uvedeno i v den nástupu Viktorie na trůn (nesprávně uvedeno 18. června, správně má být 20. června 1837)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Princezna Beatrice a její filmový debut ve snímku Královna Victorie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(česky)