Koulenka prodloužená
 Koulenka prodloužená | |
|---|---|
.jpg) Koulenka prodloužená | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheophyta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | jitrocelovité (Plantaginaceae) |
| Rod | koulenka (Globularia) |
| Binomické jméno | |
| Globularia bisnagarica L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica) je vytrvalá bylina suchých slunných strání i luk. Spadá mezi silně ohrožené druhy květeny ČR, na Červeném seznamu cévnatých rostlin má status C2, §3[1] (zařazen jako v přírodě silně ohrožený taxon, nyní zákonem ošetřený pouze jako ohrožený). Původně tvořily koulenky samostatnou čeleď, ale po nových studiích DNA byla přeřazena mezi jitrocelovité.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
Lze ji najít pod latinskými synonymy Globularia vulgaris (Carl Linné), Globularia aphyllanthes (Crantz), Globularia punctata (Lapeyr), Globularia elongata (Hegetschw.) a Globularia willkomii (Nyman). V české literatuře je také označována podle mnoha botaniků jako koulenka obecná (Presl, Sloboda, Čelakovský, Polívka), někdy jako koulenka vyšší (Dostál) i jako kulenka obecná (Presl, Opiz).[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Koulenka vyrůstá z krátkého oddenku (zakořeňuje až do hloubky 1 m), vytváří přízemní růžici řapíkatých celokrajných listů, lžícovitě zaokrouhlených až vejčitých s klínovitou bází, z níž ční 5–50 cm dlouhý hustě střídavě olistěný stonek s květenstvím.
Květenství je hlávka "(strboul)" od 10 do 15 mm v průměru, barva koruny je modrá, fialová občas lze narazit i na variaci růžovou či bílou. Ušty tohoto druhu koulenky jsou delší než její chlupatý kalich, přesah 6–8 mm, pět pysků srostlých po dvou kratších a třech delších. Doba kvetení spadá na květen a červen (uváděn i duben[3] a srpen[4]). Plodem jsou nažky.[5][4]
Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Koulenka preferuje slunné svahy, stráně a lesostep s bazickými substráty (vápence, opuky, spraše) v nížinách a pahorkatin do 450 metrů nad mořem. Rozšířená je v západní Evropě (Španělsko, Francie), ve Středomoří, až po Balkánský poloostrov, oblastně i v západním Rusku až ke Kavkazu a Povolží. V České republice roste od Podkrušnohoří ke středním Čechám a také od svahů jižní Moravy po Bílé Karpaty – oblast typu termofytikum[6].[3][2]
Je uváděna jako jediný zástupce někdejší čeledi koulenkovitých na našem území.[7]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Dříve se užívala k léčení zanícených ran ve formě obkladů z listů, vnitřně je pro organismus ve větším množství jedovatá.[5]
Kromě chráněných lokalit je někdy k vidění pěstovaná jako skalnička, protože je možné ji získat namnoženou v některých zahradnictvích. Z listů rostliny lze získat žluté barvivo.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. [s.l.]: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. Archivováno 16. 1. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ a b http://botany.cz/cs/globularia-bisnagarica/
- ↑ a b c http://loirenature.blogspot.cz/2009/12/common-globularia-globularia-vulgaris.html
- ↑ a b http://kvetiny.atlasrostlin.cz/koulenka-vyssi
- ↑ a b http://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/837-globularia-vulgaris-koulenka-prodlouzena
- ↑ http://www.nppodyji.cz/uploads/soubory/thayensia/cislo8/4_Nemec_Nemcova_Uverime_puvodnosti_druhu_Globularia_bisnagarica_v_Pekle_u_Satova.pdf
- ↑ http://www.ceskestredohori.cz/kvetena/koulenka-prodlouzena.htm
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu koulenka vyšší na Wikimedia Commons - Profil taxonu koulenka
- Pedologická klasifikace
