Kostel svatého Jakuba (Hvězdlice)
| Farní kostel svatého Jakuba | |
|---|---|
 Kostel v roce 2009 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Okres | Vyškov |
| Obec | Hvězdlice |
| Souřadnice | 49°11′39″ s. š., 17°4′56″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Slavkov |
| Farnost | Hvězdlice |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1770 - 1773 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 31244/7-3739 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího a Matouše ve Hvězdlicích je římskokatolický farní kostel postavený v letech 1770-1773 za preláta Matouše Pertschera. Objekt kostela je kulturní památkou chráněnou státem.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel je pozdně barokní stavba vystavěná v letech 1770 až 1773 za Matouše Pertschera, preláta augustiniánského kláštera v Brně, ke kterému kostel patřil.[2] Kostel měl projektovat František Antonín Grimm a jeho základní kámen byl položen 19. března 1770. V nikách na fasádě jsou umístěny sochy sv. Augustina a Tomáše z Villanovy od Jakuba Scherze z roku 1774. Na vnitřním vybavení kostela se podíleli sochař Jakub Scherz, štafíř Ondřej Bliberger, malíři Felix Ivo Leicher a Ignác Raab.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář je osazen obrazem patronů kostela od Leichera z roku 1772, sochami Cyrila a Metoděje po bocích a v nástavci sousoším sv. Trojice. Po stranách lodi je dvojice protějškových oltářů s obrazy Příbuzenstva Kristova a Čtrnácti sv. pomocníků, včetně predelových obrazů sv. Floriána a Vendelína. U západní zdi stojí mariánský oltář s kopií obrazu svatotomské madony. V kostele se nachází také kazatelna zdobená na vrcholu sochou Mojžíše a křtitelnice pod baldachýnem se sousoším Adama a Evy. Varhany pochází z počátku 19. století. V sakristii je rokoková intarzovaná kredenční skříň.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 580–581.
- KROUPA, Jiří. Proměny Svatotomášského kláštera v 18. století. Bulletin Moravské galerie v Brně. 1994, čís. 50, s. 49–59. Poznámka číslo 18. Dostupné online.
- SAMEK, Bohumil. Prameny k dějinám stavby a umělecké výzdoby kostela sv. Jakuba v Nových Hvězdlicích. Vlastivědný věstník moravský. 1970, roč. 22, čís. 3, s. 317–320. Dostupné online.
- Nekuda, Vladimír. Vlastivěda Moravská Vyškovsko. Brno : odd. Mor. musea v Brně, 1965. 494 s. Sys. čís. 000489567
- WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1861. (Abtheilung 2, Brünner diöcese; sv. Band 4). Kapitola 3. Hwiezdlitz, Neu- (Hvězdlice nové), mit der Friedhofs= (besser Filial=) Kirche zu Alt=Hwiezdlitz, s. 9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-18]. Identifikátor záznamu 142747 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ O městysu