Kostel svaté Kateřiny (Vysoké nad Jizerou)
| Kostel svaté Kateřiny ve Vysokém nad Jizerou | |
|---|---|
 Průčelí kostela sv. Kateřiny Alexandrijské ve Vysokém nad Jizerou | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Semily |
| Obec | Vysoké nad Jizerou |
| Souřadnice | 50°41′6,29″ s. š., 15°24′9,43″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | turnovský |
| Farnost | Vysoké nad Jizerou |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1725–1743 |
| Další informace | |
| Kód památky | 19568/6-2862 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Farní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské je barokní sakrální stavbou ležící ve středu obce Vysoké nad Jizerou.[1] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Ve Vysokém nad Jizerou, které bylo již před 4. srpnem 1354 městem, vznikl nejpozději v první polovině 14. století původní dřevěný kostel určený pro vysockou farnost. Podle kroniky 4. srpna 1354 nahradil kněz Petr svého zesnulého předchůdce kněze Franca v místě in alta ciuitate, tedy ve městě Vysoká. Patronátní právo nad kostelem měli postupně majitelé zboží nístějského, panství návarovského a panství semilského. Dřevěný kostelík byl před svým stržením nahrazen v letech 1725[1]–1734[2] za faráře Pavla Petra Kramáře novým kamenným kostelem. V roce 1817 k němu byla přistavěna předsíň.
Večer 29. července 1834 došlo k zhoubnému požáru města. Při něm chytla kostelní věž a oheň roztavil zvony z let 1586 a 1673, zničil hodiny z roku 1764 a šířil se dále na postranní kruchty, na čtyři postranní oltáře a hlavní oltář s obrazem sv. Kateřiny z roku 1817. Z období před požárem se zachovala křtitelnice, spodní část kazatelny z roku 1758, oltář sv. Barbory, gotická madona a sochy z oltářů sv. Jana a sv. Anny. Kostel byl po požáru postupně obnoven a později vícekrát opravován a upravován do dnešní podoby. V roce 1862 byla předsíň doplněna sochou sv. Václava z šedesátých let 18. století a na přelomu 19. a 20. století litinovým erbem knížat Rohanů. Poslední oprava vnějšího pláště kostela proběhla v roce 2002 zásluhou Nadace Českému ráji Ing. Bohuslava Jana Horáčka.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Kostel je jednolodní, s pravoúhle zakončeným presbytářem, se zkosenými nárožími. Po severní straně se nachází sakristie. Nad západním průčelím je hranolová věž. Průčelí je představená čtvercová předsíň. V patře nad sakristií se nachází oratoř. Předsíň je členěna tesanými kamennými pilastry, které jsou postavené na koso a zalomené na nárožích. Završena je reliéfně zdobenou atikou s vázami. Uprostřed se nachází socha sv. Kateřiny. Boční fasády jsou členěny pilastry.[3]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Presbytář, podvěží a předsíň kostela mají v klenbě placku. Loď je sklenuta valenou klenbou s výsečemi. Po stranách jsou mělké boční kaple. Nad nimi jsou empory. V západní části lodi se nachází kruchta. Sakristie je sklenuta plackou se štukovým zrcadlem. Oratoř má plochý strop.[3]
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Zařízení kostela je slohově jednotné. Jedná se o zařízení umělecky hodnotné, rokokové s klasicistními rysy. Na hlavním oltáři je obraz[3] sv. Kateřiny od Viléma Kandlera z roku 1841.[1] Dva protějškové boční oltáře sv. Barbory a s Pietou pocházejí ze sochařské dílny Jílemnického mistra. Na bočním oltáři Panny Marie při triumfálním oblouku je socha Madony pocházející z 3. čtvrtiny 14. století. V lodi jsou další dva boční oltáře. Jsou zasvěcené sv. Anně a sv. Janu Nepomuckého. Obrazy na nich jsou průměrnými dobovými díly. Kazatelna nese figurální reliéfy a sošky andílků. Křtitelnice je mramorová[3] z roku 1701.[1] Vybavená je pozoruhodnou skupinou postav zobrazujících Kristův křest pocházející od Jílemnického mistra. Reliéf sv. Kateřiny nacházející se v presbytáři pochází od Emanuela Maxe[3] z roku 1841.[1] V předsíni je socha Panny Marie z roku 1759, která byla původně umístěna na mariánském sloupu.[3]
Zvony
[editovat | editovat zdroj]Do první světové války se ve věži vysockého kostela nacházely tři zvony.
- Největší zvon Hrubák vážil 900 kg a pocházel z roku 1834. Horní a dolní byl zdobně lemován a na jedné straně se nacházel nápis: „Po wyhořenj města Wysokého a chrámu dne 29. srpna 1834 přelit gest zwon tento z milosti neyosw. knížete Carla z Rohanů.“
- Prostřední zvon Poledník vážil 400 kg a zdobil ho reliéf sv. Kateřiny.
- Malý zvon Klekáník vážil 200 kg.
Tyto zvony byly na podzim roku 1916 sňaty a zabaveny vojskem rakouské monarchie. Mohly však být zachovány, byly totiž historicky cenné a nepodléhaly tak odvodu. Stalo se tak snad nevědomostí tehdejšího duchovního správce.
Nové zvony byly do věže kostela zavěšeny v roce 1925. Ty byly zabaveny v době druhé světové války v roce 1942. Tragické na osudech těchto zvonů je, že také mohly být zachovány. Byly skladovány v Hamburku v americké zóně a po válce se bez potíží mohly odvézt zpět domů. Město Vysoké nad Jizerou této možnosti z nepochopitelné lhostejnosti nevyužilo.
Současné zvony, které visí ve věži kostela, pocházejí z roku 1971. Jsou ocelové a byly odlity v Třineckých železárnách ing. Františkem Walarusem zdarma, jen za náhradu materiálu.
- Největší zvon Svatá Kateřina váží 800 kg.
- Střední zvon Svatý Václav váží 480 kg a nese nápis „Sv. Václav 1971“.
- Nejmenší zvon Blahoslavená Zdislava váží 350 kg a nese nápis „Blahoslavená Zdislava“.
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Před kostelem je socha sv. Barbory, která pochází ze druhé poloviny 18. století. Při cestě do Tříče stojí, na podstavci zdobeném reliéfy, socha Panny Marie z roku 1757. Při cestě k Tříči stojí, na podstavci zdobeném reliéfy, sv. Jan Nepomucký[4] z roku 1762. Při ceště do Sklenařic stojí socha sv. Josefa[5] z roku 1764 od Jílemnického mistra, jímž byl zřejmě Jan Chládek. Socha stojí na podstavci zdobeném reliéfy. Při cestě do Staré Vsi se nachází mariánský sloup[6] z roku 1777. Při silnici k Tříči je socha sv. Barbory[7] ze 2. poloviny 18. století. Na Šibeničním vrchu je socha sv. Magdalény[8] ze druhé poloviny 18. století. U Vysoké boudy je socha sv. Antonína pocházející z konce 18. století. V aleji před hřbitovem se nachází sv. Antonín a sv. Florián,[9] kteří pocházejí z konce 18. století. Boží muka[10] nacházející se při silnici do Sklenařic pocházejí z roku 1822. Náhrobek z roku 1909 rodiny Kramářovy na hřbitově je vybaven bronzovou plastikou znázorňující Smutek od V. E. Šaffa.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 291.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-28]. Identifikátor záznamu 130340 : Kostel sv. Kateřiny, Vysoké nad Jizerou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vysoké nad Jizerou /Semily/, s. 303–304.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-24]. Identifikátor záznamu 145892 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-24]. Identifikátor záznamu 130796 : Socha sv. Josefa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-24]. Identifikátor záznamu 136255 : Sloup se sochou P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-24]. Identifikátor záznamu 162983 : Sloup se sochou sv. Barbory. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-24]. Identifikátor záznamu 143315 : Socha sv. Maří Magdalény. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-24]. Identifikátor záznamu 879968272 : Socha sv. Floriána. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-24]. Identifikátor záznamu 137202 : Boží muka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [8].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Kateřiny na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Kateřiny Alexandrijské, Vysoké nad Jizerou (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vysokém nad Jizerou na webu Hrady.cz
- Web Městského úřadu Vysoké nad Jizerou; Římskokatolická církev – Kostel sv. Kateřiny Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine.
