Přeskočit na obsah

Kostel svatého Mikuláše (Krásná Hora nad Vltavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Mikuláše
v Krásné Hoře nad Vltavou
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresPříbram
ObecKrásná Hora nad Vltavou
Souřadnice
Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Vikariátpříbramský
FarnostKrásná Hora nad Vltavou
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Architektonický popis
Výstavba18501854
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky37027/2-2454 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel sv. Mikuláše je farní kostel římskokatolické farnosti Krásná Hora nad Vltavou, vystavěný v letech 1850–1854. Nachází se na západním okraji městečka naproti budově školy. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie a popis

[editovat | editovat zdroj]

Na místě současného kostela stával původně jiný kostel, jeho podoba se však nedochovala. První písemné zmínky o kostele v Krásné Hoře jsou z roku 1363. Kostel byl založen řádem premonstrátského kláštera v Milevsku.[2] Počátkem 19. století byl již ve velmi špatném stavu, takže bohoslužby byly slouženy jinde; dne 26. února 1839 se samovolně zřítil.

Hlavní oltář

Stavba nového kostela započala až po více než deseti letech, roku 1850, a dokončen byl koncem roku 1854. Autorem stavby byl sedlčanský zednický mistr Fr. Tenza.[3]

Krásnohorský kostel je vystavěný bez jakéhokoli stavebního slohu, není zde ani stopy po napodobení některého z historických slohů. Loď i okna jsou vyvedeny prostou obloukovou klenbou. Stavba byla zjevně vedena snahami o co největší kapacitu za co nejmenších finančních nákladů.[3] Výsledná kostelní budova je tedy proti jiným místním kostelům velice prostorná, nicméně velice jednoduchá.

V západní části kostela u hlavního vchodu je předsíň s božím hrobem, odkud vedou schody na kůr. Hlavní loď má rozměry 22,5 × 21 m, čtyřmi čtverhrannými sloupy je rozdělena na tři části. V presbytáři je hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše od F. P. Missenbecka a kazatelna s gotickou věžičkou. Okna jsou obloukově zaklenutá, zdobená barevnými vitrážemi českých patronů sv. Jana, Vojtěcha, Václava, Anežky, Lidmily a Prokopa; zároveň nesou informace o dárcích, kteří na jejich výzdobu přispěli.

Okolo kostela býval hřbitov; od roku 1857 je přemístěn na novém pozemku na jihozápadě města. Od roku 1890 je prostranství osázeno lipami, z nichž však část byla vykácena při pozdějších rekonstrukčních pracích.

Před kostelem se nachází velký dřevěný kříž. Začátkem 21. století proběhla na kostele rekonstrukce střechy a fasády a instalováno vnější osvětlení.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-18]. Identifikátor záznamu 148927 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Kytka, Josef: Milevsko a jeho kraj", KČT 1940, str. 129.
  3. a b HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Svazek IV. Sedlčany: AlfaPrint, 1994. S. 52. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Svazek IV. Sedlčany: AlfaPrint, 1994. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]