Kostel svatého Libora (Jesenec)
Kostel svatého Libora | |
---|---|
Kostel svatého Libora zezadu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
Okres | Prostějov |
Obec | Jesenec |
Souřadnice | 49°36′37,39″ s. š., 16°51′47,56″ v. d. |
Základní informace | |
Provincie | moravská |
Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
Děkanát | konický |
Farnost | Římskokatolická farnost Jesenec |
Zasvěcení | Liborius |
Datum posvěcení | 1711 |
Architektonický popis | |
Architekt | Jan Blažej Santini-Aichel (připisováno, vyloučené autorství) |
Další informace | |
Kód památky | 35376/7-5556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Jesenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Libora v Jesenci je významnou barokní památkou na střední Moravě, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem římskokatolické farnosti Jesenec.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1673 založila Zuzana Kateřina Liborie ze Zástřizl (1637 – 9. dubna 1691) v Jesenci votivní kapli zasvěcenou svému osobnímu patronovi sv. Liborovi, jako poděkování za zázřačné uzdravení vodou z místní studánky. V roce 1690 předala panství Jesenec premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích, aby z jeho výnosu mohla být budována hned dvě poutní místa: kostel v Jesenci a mariánský kostel ve Křtinách. Premontrátský opat Engelbert Hájek dal vybudovat snad na místě původní tvrze v roce 1710 řádovou rezidenci (dnešní zámek) a zároveň vystavět na místě kaple nový kostel, posvěcený v roce 1711. Tradované připsání autorství architektonickému projektu Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi bylo přesvědčivě popřeno Mojmírem Horynou a Jiřím Kroupou. Kostel se stal poutním místem, kde kázal mj. i slavný barokní kazatel Bohumír Josef Hynek Bilovský. Po zrušení zábrdovického kláštera v roce 1784 se panství stalo součástí náboženského fondu, u kostela byla zřízena kuracie a v roce 1843 fara.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kostel je oválná jednolodní stavba bez věží, spojená stavebně s budovou zámku, Horyna a Kroupa ji připisují některému z následovníků Giovanniho Pietra Tencally. V interiéru se nacházejí cenné stropní fresky a obrazy Karla Františka Josefa Haringera a Antona Schoonjanse.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-02]. Identifikátor záznamu 147153 : Areál zámku s kostelem sv. Libora. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bohumil Samek, heslo Jesenec, Kostel sv. Libora, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek (J/N), Praha 1999, s. 57.
- Němcová Dragonová, Martina. Mýtus a legenda v barokním kázání Bohumíra Hynka Bilovského In: SLAVICA IUVENUM 2007, Ostrava, Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2007, s. 103-108. ISBN 978-80-7368-407-5
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Libora na Wikimedia Commons
- Popis kostela na stránkách obce Jesenec
- Údaje o kostele v Jesenci na stránkách Poutní místa na Moravě a ve Slezsku