Kostel svatého Marka (Záhřeb)
| Kostel svatého Marka (Záhřeb) | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Chorvatsko |
| Obec | Záhřeb |
| Souřadnice | 45°48′58″ s. š., 15°58′26″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | záhřebská |
| Zasvěcení | Marek Evangelista |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotická architektura |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Délka | 36 m |
| Šířka | 15,5 m |
| Další informace | |
| Adresa | Záhřeb, Chorvatsko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Marka (chorvatsky: Crkva sv. Marka) je farní katolický kostel v chorvatské hlavním městě Záhřebu, na náměstí svatého Marka. Jde o jednu z nejstarších staveb ve městě. Její význam tkví i v tom, že leží mezi chorvatským parlamentem a sídlem chorvatské vlády. Byl postaven ve 13. století v gotickém slohu, s některými románskými prvky. Ve druhé polovině 14. století byl kostel radikálně přestavěn, v pozdně gotickém stylu. Nejcennější částí kostela je jižní portál, považovaný za dílo pražského rodu Parléřů. Portál se skládá z patnácti podobizen umístěných v jedenácti mělkých nikách. Nahoře jsou sochy Josefa a Marie s Ježíškem, pod nimi je sv. Marek se lvem, po obou stranách portálu je pak umístěno dvanáct apoštolů. Jedenáct sošek je původních, gotických a kamenných, čtyři jsou barokní a dřevěné - nahradily původní, zničené. Svou uměleckou kompozicí a počtem soch je tento portál nejbohatším a nejcennějším gotickým portálem v jižní části střední Evropy. Venku, na severozápadní stěně kostela, je vytesán do kamene nejstarší známý znak Záhřebu, s vyrytým letopočtem 1499. V roce 1502 byla věž kostela zničena při zemětřesení. Na konci 18. století se uvažovalo o zbourání chrámu a tyto úvahy se vracely i ve století následujícím. Charakteristickým a značně neobvyklým rysem kostela jsou dva znaky na střeše - znak města a znak Království chorvatsko-slavonského. Tato výzdoba pochází z roku 1880 a byla typickým stylem své doby.[1] Jejími autory byli vídeňský architekt Friedrich Schmidt a jeho spolupracovník Herman Bollé. Zajímavostí je, že znak Záhřebu na střeše chrámu je červený, zatímco dnes je modrý.[2] Novodobá je i sochařská výzdoba interiéru, pochází z dílny Ivana Meštroviće, Jozo Kljakoviće a Ljuba Babiće.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DAMJANOVIĆ, Dragan. Polychrome Roof Tiles and National Style in Nineteenth-century Croatia. Journal of the Society of Architectural Historians. 2011-12-01, roč. 70, čís. 4, s. 466–491. Dostupné online [cit. 2024-04-04]. ISSN 0037-9808. DOI 10.1525/jsah.2011.70.4.466. (anglicky)
- ↑ The story of St. Mark’s Church’s colourful roof in Zagreb. Croatiaweek.com [online]. 2023-11-26 [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ MITIC, Vladimir. Saint Mark’s Church: Zagreb Icon]. Visit Zagreb [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Marka (Záhřeb) na Wikimedia Commons
