Přeskočit na obsah

Kostel svatého Jana Křtitele (Semily)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Umučení sv. Jana Křtitele
v Semilech
Kostel Umučení sv. Jana Křtitele v Semilech
Kostel Umučení sv. Jana Křtitele v Semilech
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
okresSemily
ObecSemily
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátturnovský
FarnostSemily
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost – děkanství Semily
ZasvěceníJan Křtitel
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba17231727
Specifikace
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
Adresanám. Komenského 125, Semily
UliceBenešovská
Oficiální webstránky farnosti
Kód památky35385/6-2472 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Umučení svatého Jana Křtitele v Semilech (v polovině 16. století jmenovaný Stětí sv. Jana Křtitele) je barokní sakrální stavbou na hřbitově v Semilech na vrchu Koštofranku. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel sv. Jana Křtitele uprostřed hřbitova

Kostel je jednou z nejstarších staveb v Semilech. Byl dřevěný a zachoval se z něj zvon s letopočtem 1590, který ve 21. století visí na věži farního kostela. V období reformace sloužil jako farní kostel pro místní katolickou menšinu, protože farní kostel sv. Petra a Pavla byl zabaven utrakvisty. Po bělohorské bitvě se stal kaplí a pomalu chátral. Roku 1691 neunikl ničivému požáru. Zůstal potom dlouho v troskách, než byla uspořádána sbírka na nový kostel. Základní kámen byl položen v roce 1723. Stavba byla dokončena roku 1727, kdy byl také kostel vysvěcen. Po návratu kostela sv. Petra a Pavla do rukou katolíků začal sloužit kostel na Koštofranku už jen jako hřbitovní. Poslední nákladná oprava kostela proběhla v roce 2005 díky státní dotaci.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Kostel má plochý strop. K pětibokému presbytáři byla později přistavěna sakristie, a nad ní roku 1825 oratoř. Střecha vrcholí vížkou se zvonkem. Stěny jsou členěny pilastry. V presbytáři se nachází nástropní malba sv. Jana Křtitele, který káže zástupům z roku 1761 od pražského malíře Antonína Františka Hampische. Protože Semily patřily hrabatům z rodu Caretto-Millesimo, jejich znak zdobí presbytář. Ze stejného období pochází také iluzívní malovaná architektura hlavního oltáře s výjevem hlavy sv. Jana Křtitele ve vězení.

Představený rokokový oltář s mramorovou polychromií byl přenesen v roce 1851 z kaple sv. Jana Nepomuckého v semilském zámku. U hlavního oltáře se nacházejí sochy sv. Veroniky a sv. Heleny. Dva jednoduché protějškové boční oltáře jsou vybaveny obrazy patronů země České sv. Václava a sv. Prokopa, které pocházejí z 18. století. Do přelomu 18. a 19. století patří obrazy Panny Marie Růžencové a sv. Barbory. Kazatelna je doplněna malovanými obrazy evangelistů, které pocházejí z konce 17. století. Na kruchtě jsou varhany přestěhované sem ze zbouraného farního kostela.

Okolí kostela

[editovat | editovat zdroj]

Kolem kostela se rozkládá hřbitov, který sloužil původně okolním obcím, a po zrušení hřbitova u sv. Petra a Pavla sem byli pohřbíváni také semilští měšťané. Je zde pohřbeno mnoho významných osobností: mj. nedaleko jižního vchodu také otec F. L. Riegra, mlynář Václav.

Pod Koštofrankem se nachází pramen svatého Václava. Tento silný pramen byl objeven již v roce 1793, avšak kamenná studna však byla zřízena až v roce 1857, a její úprava završena postavením schodiště a sochy svatého Václava v roce 1895.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Na Koštofranku sídlil poustevník. Obýval prostý domek s malou zahrádkou přímo na hřbitově. Prvním z těchto poustevníků byl františkánský fráter Ludvík Chmelík z Podmoklic, jehož tu usadila vrchnost roku 1728. K obživě dostával od vrchnosti každoročně rentu: trochu žita, ječmene, hrachu, másla, sýra, soli, piva, masa, svíčky, dříví k topení a jednu borovici na louče. Za tyto dary ministroval ve farním kostele a staral se o kapli. Prožil na Koštofranku třicet let, a po jeho smrti zde byl ustanoven bratr Jan Polívka, řádovým jménem Ivan. Jako člen poustevnického řádu ivanitů se řídil jeho přísnou řeholí, která předepisuje modlitby, rozjímání, posty, tělesné umrtvování, četbu, zpytování svědomí a pokání. Bratr Polívka byl ustanoven za vizitátora pro ostatní ivanity sídlící v okolí. Za josefinských reforem bylo místo poustevníka zrušeno.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-22]. Identifikátor záznamu 147163 : Kostel sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]