Kostel svaté Magdaleny (Ruhnu)
| Kostel svaté Magdaleny v Ruhnu | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Estonsko |
| Souřadnice | 57°48′22,45″ s. š., 23°14′39,91″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Estonská evangelicko-luteránská církev |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Typ stavby | dřevěný kostel |
| Specifikace | |
| Délka | 9 m |
| Šířka | 7–8 m |
| Stavební materiál | dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | Estonsko |
| Kód památky | 21069 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Magdaleny v Ruhnu (estonsky Ruhnu Püha Magdaleena kirik) stojí na ostrově Ruhnu v kraji Saaremaa v Estonsku. Kostel využívá estonská evangelicko-luteránská církev (EELK).
Patří k nejstarším dřevěným kostelům v Estonsku a je od roku 1999 zapsán v seznamu kulturních památek Estonska pod číslem 21069.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Roubená stavba pochází z let 1634–1644. Jeho stavba byla zahájená 22. listopadu 1643, jde o nejstarší typ venkovské sakrální architektury.
V roce 1912 byl vedle kostela postaven nový zděný kostel
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní roubená dřevěná stavba zakončená polygonálním závěrem kněžiště. K roubené stavbě náleží sakristie a malá předsíň, která je otevřená do lodi. Nad předsíní vystupuje věž se zvonovou střechou s jehlanovým zakončením. Rozměr lodi je 9 × 8 m.[2]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Oltář ze 17. a 18. století z dubového dřeva, mensa švédský vápenec.[3] Oltářní obraz Kristus v zahradě Getsemanské z poloviny 19. století byl darován kostelu v roce 1859. Vyřezávaná dřevěná kazatelna pravděpodobně z 18. století umístěna v patě vítězného oblouku. Kazatelna původně stála v lodi na evangelijní straně a byla přesunuta v polovině 19. století.[4] Dřevěné lavice byly rozlišeny na mužskou část na epištolní straně a ženskou na evangelijní straně. Lavice jsou zapuštěny do stěny kostela a vnitřní část propojena trámem, takže tvoří uličku uprostřed lodi. Mužské jsou vyšší a mají zdobené bočnice jednoduchou řezbou. Ženské lavice jsou nižší, s užším sedákem a bočnice bez zdobení. Dendrochronologický rozbor datoval použité dřevo do roku 1772 a 1850.[5]
Ve věži je umístěn bronzový zvon z roku 1899, který ulil Johann Christoph Schwenn z Rigy. Výška zvonu je 41 cm, průměr asi 40 cm. V horní části zvonu je nápis: J. C. SCHWENN. Riga. 1899.[6]
Ve stockholmském muzeu (Historiska museet) se nachází sbírka skleněných obrazů z kostela svaté Magdalény z Ruhnu spolu s šesti obrazy z 17. století. Obrazy do Švédska odnesli obyvatelé ostrova Ruhnu, kteří utíkali z ostrova v roce 1944.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Dřevěný kostel svaté Magdaleny -
Interiér -
Kněžiště s oltářem -
Vitráže -
Kostel -
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ruhnu Püha Magdaleena kirik na estonské Wikipedii.
- ↑ 21069 Ruhnu vana puukirik • Mälestised. register.muinas.ee [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ JIŘI., Langer. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. Vyd. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 2 volumes s. ISBN 9788071859826, ISBN 8071859826. OCLC 648151865 S. 192.
- ↑ 28605 Altar altarivõrega, 17. saj, osaliselt 18. saj (puit, lubjakivi, tisleritöö) • Mälestised. register.muinas.ee [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ 28606 Kantsel kõlaräästaga, 18. saj? (puit, tisleritöö, nikerdatud) • Mälestised. register.muinas.ee [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ 28609 Pingistik, 17.-19. saj (puit) • Mälestised. register.muinas.ee [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. (estonsky)
- ↑ 28641 Tornikell, J. C. Schwenn, Riia, 1899 (pronks) • Mälestised. register.muinas.ee [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. (estonsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Magdaleny na Wikimedia Commons
