Kostel svaté Máří Magdaleny (Kunice)
Kostel svaté Máří Magdalény v Kunicích | |
---|---|
Kostel svaté Máří Magdalény | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
okres | Praha-východ |
Obec | Kunice |
Souřadnice | 49°56′9,6″ s. š., 14°40′11,28″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | Arcidiecéze pražská |
Vikariát | jílovský |
Farnost | Říčany u Prahy |
Zasvěcení | Marie Magdalena |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 19485/2-2099 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel sv. Máří Magdalény je gotický jednolodní kostel v obci Kunice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní dřevěná kaple byla podle kroniky a nápisu v kostele postavena roku 970 za panovníka Boleslava II. Ve 13. století byl na místě kaple postaven románský kostel, který na počátku 14. století prošel raně gotickou přestavbou. Opravy kostela proběhly v letech 1680 a 1728, v roce 1793 byla postavena nová kostelní věž s barokní cibulovou střechou. Roku 1821 přibyl v kostele nový oltář, poté v letech 1850 a 1867 proběhly další opravy. Roku 1884 musela být kvůli prasklinám ve zdech kostelní klenba zpevněna železnými šlisnami. Celkové opravy se kostel dočkal mezi lety 1947 a 1949. Zřejmě během ní byl odhalen gotický portál v jižní zdi kostelní lodi. Mezi lety 1995 a 1996 byl kostel sv. Máří Magdalény opraven naposledy.
Původně byl kostel sv. Máří Magdalény farní. Nekatoličtí kněží, kteří zde působili v době husitských válek, byli roku 1621 vyhnáni, ale z důvodu nedostatku katolických kněží zůstala fara prázdná a nesloužily se zde mše. V této době docházelo k zabírání a rozprodávání pozemků, především filiálních kostelů, a tak i kostel sv. Máří Magdalény v Kunicích přišel o své pozemky. Kunický kostel byl později přifařen k Uhříněvsi, poté k Říčanům a roku 1789 k Velkým Popovicím. Dnes však spadá kostel opět pod faru v Říčanech a mše je zde soužena jednou za měsíc.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Kostel je jednolodní, má obdélný půdorys, obdélnou sakristii a čtvercový presbytář, který je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby s jehlancovými konzolami. Žebra jsou prohloubena po hranách a podepírána jednoduchými krakorci. Terčový svorník je zdoben reliéfem hlavy Ježíše Krista. Triumfální oblouk je lomený, najdeme na něm nápis z roku 1884, pojednávající o založení a opravách kostela. V západním průčelí je hranolová věž, kterou se do kostela vchází. Věž má nízkou síň, nad kterou se nachází kruchta. Kostelní loď a podvěží jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. V jižní zdi kostelní lodi je zazděn bohatě profilovaný lomený gotický portál. Okna kostela jsou polokruhově zakončená, fasádu člení lizény.
Zvony
[editovat | editovat zdroj]Dva zvony kunického kostela (umíráček z roku 1509, který pravděpodobně darovali páni z rodu Slavatů, a velký zvon z roku 1573 – bohatě zdobený, se znakem pana Zdeňka ze Šternberka na Blatné a Lnářích, pocházející z významné pražské dílny Brikcího z Cimperka) byly německou armádou za 2. světové války zrekvírovány. Naštěstí zvony nebyly zničeny a po válce se podařilo vrátit je zpět do kostela.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Zařízení interiéru je převážně novodobé. Autorem oltářního obrazu i jeho návrhu je Josef Scheiwl. V interiéru najdeme i velmi vzácnou pozdně gotickou sochu Madony, vytvořenou kolem roku 1500.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
kostel sv. Máří Magdalény
-
portál
-
kostelní věž
-
kostel sv. Máří Magdalény
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Máří Magdalény na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-06]. Identifikátor záznamu 130252 : Kostel sv. Maří Magdalény. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 2, K–O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 578 s.