Kostel Panny Marie Utěšitelky (Karlovy Vary-Dalovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Panny Marie Utěšitelky
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecDalovice, Karlovarský kraj
Souřadnice
Map
Základní informace
Statuskostel ve správě obce Dalovice
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Architektakad. arch. Karl Ernstberger
Stavební slohnovorománský
Typ stavbykostel
Výstavba1929
Další informace
Kód památky51950/4-5272 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Utěšitelky (také uváděn jako kostel Panny Marie Těšitelky) leží v jižní části obce Dalovice, místní části Karlových Varů. Byl postaven roku 1929 v pseudorománském stylu podle plánů architekta Karla Ernstbergera.

Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 16. dubna 2002.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z peněžních sbírek občanů Dalovic byla v roce 1898 ve svahu nad Vitickým potokem postavena stavitelem J. A. Schöberlem pseudorománská obecní kaple Panny Marie Utěšitelky.[2] Sloužila věřícím z území Dalovic, Všeborovic a Vysoké, a její velikost přestala být postupem času dostačující. Dne 27. září 1925 tehdejší kněz Paul Fritz oznámil svůj záměr postavit nový kostel.

Plány vypracoval architekt Karl Ernstberger, žák slavné školy Otto WagneraVídně, jeden z nejvýznamnějších architektů působících v Karlových Varech.[3] Kostel byl postaven v roce 1929 a jeho součástí se stala i část původní obecní kaple. Stavba začala 1. července 1929, stavební práce prováděla firma Josef Götzl a Much z Dalovic a betonářská firma Burda a Fuchs z Karlových Varů. Vysvěcení kostela proběhlo 17. listopadu 1929.

Koncem 70. let 20. století byl kostel uzavřen a postupně chátral. V 90. letech, zásluhou místních občanů i německých rodáků, prošel celkovou rekonstrukcí.[4]

Do roku 2015 byl filiálním kostelem římskokatolické církve, připadal plzeňské diecézi, farnosti Karlovy Vary-Stará Role. Od listopadu 2015 je ve vlastnictví obce (Karlovarský kraj, Obec Dalovice).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní chrám s apsidou na vyvýšeném pahorku na jihovýchodní straně nad Vitickým potokem. Přístupný je po dvouramenném schodišti přes půlkruhovou terasu s balustrádou. Mezi hlavní lodí a kruchtou, která je pozůstatkem původní obecní kaple, je hranolová věž. Ta sestává ze dvou částí, ze spodní robustní kvadratické věže a horní subtilní části propojené ve obou podlažích do všech čtyř stran trojicí arkád. Nad vstupním průčelím pod sedlovou střechou je sanktusník s datací 1898. V horní části věže je patrová zvonice s ochozem s kovaným zábradlím. Věž je zakončena osmibokou jehlancovou střechou. Okna lodi jsou obdélná zakončena půlkruhově, sakristie má okno trojdílné čtvercové. Boční štíty lodě mají též okna kruhová. Na fasádě jsou nárožní liseny. Střechy jsou sedlové, kryty pálenou krytinou.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Památkový katalog - 1000471745 - kostel Panny Marie Těšitelky. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 
  2. VYČICHLO, Jaroslav. Dalovice - kaple Panny Marie Utěšitelky | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 
  3. FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. [s.l.]: Jaroslav Fikar, 2016. 198 s. S. 69–70. 
  4. VYČICHLO, Jaroslav. Dalovice - kostel Panny Marie Utěšitelky | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. [s.l.]: Jaroslav Fikar, 2016. 198 s. S. 69–70. 
  • GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad. München: R. Oldenbourg Verlag, 1996. 262 s. Dostupné online. ISBN 3-486-56170-7. Kapitola Dallwitz (Dalovice), s. 15–16. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]