Přeskočit na obsah

Kostel Nejsvětější Trojice (Suchá)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Nejsvětější Trojice (Suchá)
Kostel Nejsvětější Trojice od severu (2023)
Kostel Nejsvětější Trojice od severu (2023)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
ObecSuchá (Nechanice)
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
VikariátHradec Králové
FarnostNechanice
ZasvěceníNejsvětější Trojice
Architektonický popis
ArchitektJ. Šmíd
Stavební slohnovogotický
Výstavba1885–1887
Další informace
Kód památky102184 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novogotický kostel Nejsvětější Trojice v Suché je filiálním kostelem a spadá pod správu nechanické farnosti. Stojí na místě původního gotického kostela. Nachází se v centru vsi Suchá u Nechanic na Královéhradecku. Od roku 2007 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Kruchta
Klenba presbyteria
Interiér
Půdorys

První zmínky o kostele v Suché (stejně jako o vesnici) pocházejí z let mezi 1350–1384. Původně dřevěný gotický kostel o ploše 83m²[2] si nechali vystavět místní zemané.

Kolem roku 1850 do Suché přišli Harrachové a zchátralý kostel nechali strhnout. Ostatky z hřbitova, který během let okolo kostela vznikl, byly odvezeny na nový hřbitov. Na jeho místě v roce 1885 Jan Nepomuk Harrach založil nový pseudogotický kostel. Podle návrhu architekta J. Šmída a stavitele J. Pošepného z Jilemnice tak vznikl dnešní kostel. Do stavby se zapojila celá vesnice a výstavba tak trvala rekordní čas – pouhé 2 roky, tedy do roku 1887. Do nového kostela byly přesunuty tři zvony z původního kostela (1. vysoký 75 cm s pásem z gotických lilií, který se jako jediný dochoval, 2. vysoký 59 cm se dvěma pásy akantů, 3. s ležícím lvíčkem). V této době zažívala Suchá svůj největší rozmach – žilo tu 420 obyvatel, v roce 2011 to bylo 240 obyvatel.

Po roce 1946 se kvůli politické situaci statut víry a tedy i kostela začal zhoršovat a od 80. let kostel chátral a byl uzavřen. Od roku 1996 se obyvatelé vesnice snažili kostel obnovit, ale bylo to velmi obtížné, jelikož kostel oficiálně neměl status kulturní památky. V roce 2007 byl kostel prohlášen za kulturní památku. Následující rok začaly opravy, na těch se zásadně uplatnila občanská organizace Hradecký venkov. V květnu roku 2013 byl kostel znovu otevřen a 5. 10. 2013 byl vysvěcen panem farářem Josefem Sochou.

Popis exteriéru

[editovat | editovat zdroj]

Kostel se nachází v centru vsi Suchá. Půdorys kostela má obdélný tvar. Od pohledu je zřejmý materiál použitý při stavbě – cihla, sokl je však z pískovcových kvádrů. Hlavní portál se nachází v západním průčelí a je sedlový v lomeném ústupkovém oblouku. V tympanonu je vyobrazen rovnoramenný kříž. V tympanonu vedlejšího vchodu (rovněž sedlového v lomeném ústupkovém oblouku) na jižní straně je naopak zobrazen znak Harrachů. Opěrný systém kostela je dvoustupňový. Na hřebeni střechy je sanktusová věžička. Na východní straně kostela je odstupňovaný štít a v závěru kněžiště je zastavěné okno, stejně jako obě okna v přední části kněžiště.

V hlavním západním průčelí se nachází hranolová věž, která však byla přistavěna až později. Původně byla věž dřevěná a samostatná. Ve věžici je funkční zvon z roku 1561 odlitý Janem zvonařem z Hradce (dnešní Hradec Králové). Věž je členěná na tři části. V nejnižší části se nachází portál a lomené okno. Ve středním poli se nachází obdélné okno, v nejvyšší části se nachází zvonice s lomeným okénkem. Nad zvonicí jsou dnes již nefunkční hodiny a nad nimi rodový znak Harrachů – tři paví pera vetknutá do zlaté koule.

Nalevo od věžice bylo přistavěno točité schodiště vedoucí na kruchtu a do zvonice s původními dřevěnými schody.

Popis interiéru

[editovat | editovat zdroj]

Kněžiště je od lodi odděleno vítězným obloukem. Je obdélného tvaru a zaklenuto dvěma poli křížové klenby. Výmalba symbolizuje nebeskou klenbu. Loď je rovněž klenuta křížovou klenbou a jednou vyžlabená žebra jsou svedena do jednoduchých konzol geometrického tvaru. Svorníky jsou kruhové a nejsou zdobné, dříve do některých z nich byla zavěšená ozdobná svítidla. Nástěnné malby nejsou zcela dochované, přesto jsou zřejmé zbytky vegetabilní dekorace okolo sbíhajících se žeber. V západní části lodi se nachází kruchta nesená trojosou hrotitou arkádou. V interiéru si lze všimnout opakujícího se motivu rovnoramenného kříže (tzv světící kříž), například ve výmalbě. Konstrukce krovu nad hlavní lodi je hambalkové soustavy.

Okna mají tvar lomeného oblouku a jsou členěná kovovými rámy, ve vrchní části dvěma jeptiškami a plaménkovým motivem, část oken je dekorována barevnými skly.

Po obvodu lodi jsou tradičně zavěšeny výjevy z Bible znázorňující ukřižování Ježíše Krista.

Neogotický hlavní oltář Nejsvětější Trojice je vyrobený ze dřeva. Pochází z 80. let 19. století. Retabulum je nad římsou děleno na tři části. V jeho hlavní části je vyobrazen Ježíš Kristus a Bůh Otec, nad nimi je holubice představující Ducha Svatého, na vedlejších částech oltáře jsou vyobrazeni věrozvěstové Cyril a Metoděj, ve spodní části jsou vegetabilní zdobné vzory a kalich s hostií a beránkem božím. Celý oltář je dekorován vimperkem s kraby a fiálami. Na nově zrekonstruovaném sedu je vyobrazen znak rodu Harrachů, kteří dali kostel přestavět. Na pravé straně od hlavního oltáře se nachází boční oltář sv. Jana Nepomuckého z 80. let 19. století. Nalevo od hlavního oltáře je umístěna kazatelna, která byla renovována, je dekorována miniaturami korintského sloupu, dalšími vegetabilními ornamenty a liturgickými výjevy. Ve spodní části je nápis „Velíkáť jest sláva následovati Pána. Sirach 25. 38.

U presbytáře se rovněž nachází křtitelnice, která však byla od znovuotevření využita pouze jednou. Na kruchtě se nacházejí původní varhany z roku 1887 od varhanáře Karla Schiffnera.

Kampanologie

[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. 5. 2013 byla v kostele Nejsvětější Trojice otevřena nová kampanologická expozice muzea východních Čech. Jsou zde vystaveny sádrové odlitky dnes již neexistujících zvonů. Většina originálů byla během první světové války roztavena a použita na vojenské účely.

První odlitky zvonů zhotovené Josefem Matějkou z Jaroměře nakoupilo východočeské muzeum již v roce 1902. Sbírka muzea se významně rozrostla mezi lety 1916–1918, kdy byl osud většiny zvonů nejistý, byly tak narychlo zhotovovány kopie.

V Suché jsou vystaveny zvony, které souvisí s okolím vesnice. Nejzajímavější je pravděpodobně odlitek zvonu pocházejícího z roku 1738 od Mikuláše Priqueye. Autor zvonu se na svém díle zmiňuje o válce s Turky a o tom, že zvon byl odlit z jiného roztaveného zvonu z roku 1563.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-10]. Identifikátor záznamu 802324707 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Kronika obce Suchá, kolem roku 1887

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kronika obce Suchá, psána od roku 1887
  • Pešek, Josef, Nechanice nad Bystřicí minulostí do přítomnosti, Praha 1916
  • Cechner, Antonín, Soupis památek historických a uměleckých, okres Hradec Králové, Praha 1904

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]