Kostel svaté Kateřiny (Svatá Kateřina, okres Blansko)
| Kostel svaté Kateřiny (Svatá Kateřina) | |
|---|---|
_2016_crop.jpg) Kostel sv. Kateřiny | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Blansko |
| Obec | Šebrov-Kateřina |
| Lokalita | Svatá Kateřina |
| Souřadnice | 49°19′48,53″ s. š., 16°36′48″ v. d. |
  Kostel sv. Kateřiny Svatá Kateřina | |
| Základní informace | |
| Provincie | Moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Brno |
| Farnost | Vranov u Brna |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní gotika |
| Další informace | |
| Kód památky | 33787/7-616 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Kateřiny je pozdně gotický kostel v obci Šebrov-Kateřina v okrese Blansko, zapsaný na seznamu kulturních památek ČR.[1] Jde o filiální kostel farnosti Vranov u Brna.
Historie kostela[editovat | editovat zdroj]
Kostel stojí na vyvýšeném skalním ostrohu ve vesnici Svatá Kateřina, kde se podle místní legendy nacházel pohanský obětní kámen. Později bylo toto místo spojováno s Cyrilem a Metodějem, kteří se zde měli roku 861 zastavit na své cestě z Olomouce do Brna a vztyčit zde kříž. Na jeho místě měl být vystavěn první dřevěný kostelík. Není tak zcela jasné, zda se u současného kostela jedná o novou stavbu, nebo o přestavbu nějaké stávající stavby.[2]
Současná pozdně gotická podoba kostela pochází z konce 15. století, jeho stavba (či přestavba) je spojena s rodem Černohorských z Boskovic. Stavba probíhala patrně ve dvou fázích, přičemž presbytář byl vystavěn o něco dříve než loď. Původně byl zřejmě zasvěcen sv. Petrovi a Pavlovi, o čemž by svědčil nápis na kůru.
V průběhu existence kostela se zde několikrát vystřídali katoličtí a protestantští kněží a kostel byl proto opakovaně svěcen, což dokládá řada červených konsekračních křížů vymalovaných na stěnách.
Ačkoliv byl kostel během své existence několikrát opravován, na rozdíl od většiny podobných staveb nebyl nikdy přestavěn ve stylu nadcházejících staletí a uchoval si tak svou původní pozdně gotickou podobu. V průběhu 19. století byl kostel nicméně již dosti zchátralý, proto bylo přistoupeno k jeho rekonstrukci, financované lidovou sbírkou. Práce byly dokončeny roku 1855 a v kostele byla sloužena slavnostní mše. Ve 20. letech 20. století byla opravována poničená klenba.
Popis a zařízení[editovat | editovat zdroj]
Kostel je postaven z lámaného kamene. Jedná se o drobnou stavbu s polygonálním presbytářem, halovým trojlodím s křížovou klenbou a nízkou hranolovou zvonicí. Zvonice je asi do čtyř metrů kamenná s navazujícím dřevěným patrem. Kněžiště a loď jsou rozděleny vítězným obloukem. Hlavní oltář zasvěcený svaté Kateřině pochází z roku 1710.[3]
V kostele jsou stále původní malby, které byly odkryty při pozdějších rekonstrukcích, a rovněž dřevěná socha sv. Kateřiny z 15. století. Na vnitřních zdech kostela bylo odkryto množství starobylých poutních nápisů. Nápadná je absence figurálních maleb v prostoru kostela.
Kolem kostela se původně rozkládal hřbitov, ten však byl zrušen již roku 1581 a koncem 19. století přemístěn.
Pravidelné bohoslužby jsou slouženy pouze v sobotu, v posledních letech bývá kostel otevřen v rámci oblíbené Noci kostelů.
Poutní tradice[editovat | editovat zdroj]
V pobělohorské době se kostel stal velmi oblíbeným poutním místem.[4] Byl také spojován s mnoha zázraky a uzdraveními, na které bylo upomínáno pomocí pamětních desek. V 17. století je zde doložena rovněž existence obydlené poustevny.[5]
O významu svaté Kateřiny coby poutního místa svědčí i existence římského papežského breve z roku 1733, které zaručuje udělení odpustků poutníkům navštěvujícím kostel.[6]
Tradice poutí zůstala zachována až do dnešních časů. Konají se v létě okolo svátku Cyrila a Metoděje a v listopadu na den sv. Kateřiny.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Kolem vzniku kostela se objevuje řada nejasností. Kvalita a charakter stavby úplně neodpovídají prostému venkovskému kostelu; jedná se o stavbu s náročnější dispozicí a výzdobou. Je možné, že by kostel mohl být vystavěn za nějakým významnějším účelem. Tomu by mohla napovídat také existence hrobky umístěné pod podlahou kostela. Ta byla odkryta během oprav v 1. polovině 19. století, bylo v ní však nalezeno pouze několik poškozených dřevěných rakví. Nevíme však, komu hrobka měla původně sloužit.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Kateřiny na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Nemovité památky MonumNet [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné online.
- ↑ BĚHALOVÁ, Dana. Kostel sv. Kateřiny v obci Šebrov-Kateřina. [s.l.]: [s.n.], 2011. S. 16.
- ↑ BĚHALOVÁ, Dana. Kostel sv. Kateřiny. [s.l.]: [s.n.] S. 23.
- ↑ Blanensko [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné online.
- ↑ BĚHALOVÁ, Dana. Kostel sv. Kateřiny. [s.l.]: [s.n.] S. 18.
- ↑ BĚHALOVÁ, Dana. Kostel sv. Kateřiny v obci Šebrov-Kateřina. [s.l.]: [s.n.], 2011. S. 18.
- ↑ BĚHALOVÁ, Dana. Kostel sv. Kateřiny v obci Šebrov-Kateřina. [s.l.]: [s.n.], 2011. S. 20.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BĚHALOVÁ, Dana. Kostel svaté Kateřiny v obci Šebrov-Kateřina. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ondřej Jakubec. Dostupné online.
- Farnost Vranov u Brna, Šebrov-Kateřina: kostel svaté Kateřiny. Informační brožura, 2010
