Kochova zahrada
 Kochova zahrada | |
|---|---|
 Kochova zahrada | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1969 |
| Rozloha | 272,92 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Okres | Bratislava I |
| Umístění | Bratislava |
| Souřadnice | 48°8′47″ s. š., 17°5′40″ v. d. |
  Kochova zahrada | |
| Další informace | |
| Kód | 77 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kochova zahrada byl až do roku 2011 Chráněný areál[2] na Partizánské ulici v Bratislavě. Byla založena v třicátých letech 20. století jako součást sanatoria MUDr. Karla Kocha. Zajímavá je exotickou skladbou, rozmnožovacího plánem a celkovou architekturou. Zahrada má vybudovaný bazén sloužící původně pacientům, prvky drobné zahradní architektury - lavičky, schodiště, vyvýšená místa, odpočívadla, sochy (jsou předmětem snahy lidí o jejich záchranu a nahrazení replikami); množství chodníčků, zákoutí a elegantních teras činí toto místem okouzlujícím. Pro klid panující v tomto areálu je vyhledávaným místem různých ptáků, hnízdících v korunách stromů.
Dr. Koch se rozhodl zpříjemnit pacientkám pobyt i zřízením exotické zahrady, která je nedílnou součástí sanatoria. Za objektem založil slovenský botanik a zahradník Arboreta Mlyňany Jozef Mišák dendrologicky pestrou zahradu. Rostliny byly vysázeny podle zásady zeleň po celý rok. Původně zde bylo vysazeno 120 druhů, z toho 30 jehličnatých a 26 listnatých, stálezelených cizokrajných dřevin.
Zahrada byla zasazena do svažitého terénu, proto byla upravena na několik teras spojených stezkami. Nacházely se zde lavičky, fontána upravená pro kaskádovité padání vody a mnohé intimní zákoutí.
Moderní sochy jako Matka s dítětem nebo Milenci umocňovaly pocit galerie pod širým nebem. Svou funkcí jako zahrada pro pacienty je ojedinělá na Slovensku. Její řešení bylo úzce spjato s rekreačními složkami a rehabilitačními prvky jako bazén a plocha - plató na sezení, sloužící jako tzv. sluneční lázeň.
V současnosti se pracuje na záchraně jednotlivých soch a architektonických prvků zahrady.
Původně měla zahrada celkem tři možná místa vstupu - jedno z Bartoňové a dvě ze dvora příslušejícího objektu nemocnice. Východní vstup, tvořený klikatým schodištěm a romantickým chodníkem dnes již neexistuje; na jeho místě stojí necitlivá přístavba ambulancí k nemocnici z osmdesátých let. Jediný, dnes používaný vstup je při západní straně budovy nemocnice a tvoří ho dlouhé schodiště s bočními výstupy na jednotlivé terasy a chodníky. Trávníky, které byly v šedesátých až osmdesátých letech relativně dobře udržované, dnes pustnou a jsou zarostlé náletovými dřevinami, nepůvodními keři, břečťanem a psím vínem (Partenocissus). Nefunkční bazén přes třicet let "slouží" jako past pro zatoulané ježky, kteří nemohou vylézt zpět.
V roce 2006 byla snaha magistrátu o vynětí zahrady zpod ochrany, ale zatím platí nezměněný status quo z předešlých let.
15. 12. 2011 nabyla účinnost vyhláška Krajského úradu životného prostredia v Bratislave č. 12/2011 z 16. 12. 2011, kterou sa zrušila ochrana chráněného areálu Kochova záhrada.
Kochova zahrada spolu s budovou Kochova sanatoria je však stále (od 11.12.1985) chráněná jako Národní kulturní památka SR.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Informační tabule -
Nefunkční bazén v Kochově záhradě
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kochova záhrada na slovenské Wikipedii.
- ↑ Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR: Chránený areál Kochova zahrada [online]. Slovenská agentúra životného prostredia. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-29. (slovensky)
- ↑ Chránený areál Kochova záhrada [online]. SAŽP. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-29.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kochova zahrada na Wikimedia Commons - stránky o Kochově zahradě Archivováno 15. 6. 2016 na Wayback Machine.
