Košický hrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Košický hrad
Kulatá věž Košického hradu
Kulatá věž Košického hradu
Účel stavby
zaniklý hrad - archeologické stopy
Základní informace
Výstavba 13. století
Zánik 15. století
Stavitel Omodej Aba
Poloha
Adresa Košický kraj, Košice, SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice 48°45′43,17″ s. š., 21°14′11,56″ v. d.
Košický hrad
Fire.svg
Košický hrad
Další informace

Košický hrad jsou zbytky zříceniny hradu, který stál na hoře Hradová severozápadně od Košic.

Po hradě nezůstaly skoro žádné stopy. Zbytky základů a obvodového zdiva nasvědčují tomu, že zde kdysi stál hrad, pod kterým se roku 1311 odehrála známá bitva u Rozhanovců.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hrad pravděpodobně postavil palatin Omodej (Amade) Aba. Po smrti posledního z Arpádovců Ondřeje III. v roce 1301, se začínají spory mezi Omodeji - kteří byli na straně Karla Roberta - a královskou korunou. Po přepadení omodejovského hradu Gonzo košickými měšťany a Spišany, se boje přenesly do blízkosti Košic. Omodej si proto začal stavět na cizím území, které ovládal a z něhož mohl kontrolovat i Košice, hrad. V roce 1307 se Košice přidaly na stranu Karla a proto spory zanikly. To vysvětluje, proč hrad nebyl dostavěn. Omodejovci po prohrané bitvě hrad ztratili a král ho daroval svým věrným přívržencům, kteří přišli spolu s ním z Itálie, Drugethům. Později se stali majiteli hradu Bebekové. Ti měli ustavičné spory s měšťany z Košic, kteří tvrdili, že hrad byl postaven na jejich území. Nakonec když se do sporu zamíchal sám panovník, kterému byli Bebekové nevěrní, Košice roce 1430 hrad skutečně získaly. Košičanům nešlo, pravda, ani tak o sám hrad, jako spíše o jeho rozsáhlé majetky. Po jejich získání přestali se o hrad starat, a ten od poloviny 15. století pomalu pustl a skoro zanikl.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Dnes pouze z konfigurace terénu a architektonických zbytků lze usuzovat, že vysoký úzký hřbet skalního masivu byl vkomponován do areálu. Opevnění se skládá z kruhové věže a trojúhelníkové bašty, na kterou navazuje plynule zeď. Ta pokračuje ještě 100 m, kde náhle končí. Ani jiné pozůstatky ani terénní dispozice nenaznačuje pokračování hradeb, z čehož lze usuzovat, že hrad nebyl dostavěn. Hrad tedy byla spíše pevnost, která se svými 3,8 m tlustými zdmi i přes nedostavění mohla sloužit svému účelu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Košický hrad na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]