Kniha Alma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kniha Almova)
Jedna z vůdčích postav Knihy Alma - Kapitán Moroni

Kniha Alma je devátá a nejdelší část ("kniha") v Knize Mormonově, americkém náboženském díle, které roku 1830 vydal Joseph Smith. Její děj se má odehrávat mezi lety 91.př. n. l. – 52. př. n. l. a má být dílem několika starověkých amerických proroků (například Alma mladší a jeho synové Helaman a Šiblon).

Vznik a pozadí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kniha Mormonova.

Kniha Alma je součástí Knihy Mormonovy – náboženské knihy mormonského náboženství, která byla sepsána (přeložena) Josephem Smithem na počátku 19. století. Panují pochyby o to, zda je kniha skutečným historickým dokumentem.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Kniha Alma pojednává o období soudcovské demokracie ve starověké Americe. Konkrétně zaznamenává historii a příběhy postav během prvních 39 let vlády soudců. Kniha obsáhle popisuje pokusy rozličných skupin nastolit znovu monarchický systém a misionářskou snahu několika nefitských postav ve znepřáteleném národě Lamanitů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název knihy může být chápán jako autorský podpis (většina knihy je vyprávěním Almy mladšího), ale je pravděpodobně spíše názvem tématu knihy.[1][2]

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Jméno Alma je odvozen z hebrejského souhlaskového kořene (alef)-L-M a je známé i v nemormonské kultuře.[3] Znamená v překladu "mladík" nebo "mládí". Někteří badatelé poukazují také na podobnost s alama/alima, které znamená něco jako "náčelník" nebo "vůdce".[1]

Název knihy ("Alma") tedy odkazuje na nově utvořený politický systém, který je ve svém "mládí" neustále ohrožován silnými vůdci, kteří by rádi znovu nastolili monarchický systém jednoho vladaře.

Název "Alma" – "mladík" byl možná také popisem hlavních postav – Almy mladšího a Mosiášových synů (Ammona a dalších), kteří všichni ve svém mládí spatřili anděla a stali se nástroji Božími. Jejich osud je spojen se zrušením královského úřadu a ustanovením demokracie ve starověké Americe.

Název může také odkazovat na jednu z nejvýznamnějších postav – vojevůdce Moroniho, který se stal vůdcem lidu a pomocí armády "ochránil" demokratický systém před skupinami, které se pokusily nastolit nový režim.

Autorství[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Joseph Smith.

Teorie o autorství většinou balancují mezi tím, zda je autorem knihy Joseph Smith nebo starověcí proroci. Kniha podle badatelů obsahuje jak starověké motivy (jako vnitřní literární systém – chiasmus), tak novodobé rysy (způsobené buďto moderním překladem nebo moderním autorstvím). Ve výsledku je otázka autenticity nejistá a pohledy ovlivněné náboženským pozadím.

Záznam Almy mladšího[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Alma mladší.

Většina knihy, konkrétně kapitoly 1-44, jsou udány jako záznam Almy mladšího, syna jednoho z hrdinů Knihy Mosiáš, s jejímž příběhem je kniha Alma silně spojena.

Záznam Helamana I.[editovat | editovat zdroj]

Kapitoly 45-62 jsou nadepsány jako záznam Helamana, syna Almy mladšího. Tento Helaman se stal vojevůdcem a vypráví o válkách Nefitů v samém závěru knihy Alma.

Záznam Šiblonův[editovat | editovat zdroj]

Poslední kapitoly knihy Alma (63) je údajně dílem Šiblona, syna Almy mladšího a bratra Helamana I. Text však není psán v 1.osobě a proto je pravděpodobné, že původní text Šiblonova záznamu byl mnohem delší než současná redigovaná verze (pravděpodobně zkrácená dějepiscem Mormonem).

Mormonova redakce[editovat | editovat zdroj]

Tradiční postoj o autorství knihy Alma zastává názor, že text proroků byl redigován (zpracován) dějepiscem Mormonem asi v 3. století n.l.

Literární styly[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Literární styly v Knize Mormonově.

Kniha Alma obsahuje několik stěžejních literárních stylů jako například: historický popis, didaktické části, oslavné písně, modlitby, proroctví o zkáze, válečné epištoly a patriarchální napomínání.

Témata[editovat | editovat zdroj]

Almovo Obdarování[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Obdarování (mormonismus).

Kniha Mormonova obsahuje několik symbolických prototypů mormonského obřadu Obdarování. Jeden z nich se nachází v Knize Alma, konkrétně v kapitolách 12 a 13.

  1. Pád Adama a Evy (Alma 12:21-24)
  2. Plán vykoupení (Alma 12:25-33)
  3. Adamovo přikázání (Alma 12:31-32)
  4. Svaté povolání (Alma 13:3-8)
  5. Garment – bílý šat spasených (Alma 13:11-12)
  6. Boží soud (Alma 12:14,32-35)
  7. Vstup do přítonosti Boží a exaltace člověka (Alma 12:36; 13:12)

Obdarování je podle mormonské teologie nejen naukou,ale také způsobem učení. Proto se údajně tento teologický styl objevuje nejen v Knize Mormonově, nýbrž také v Bibli.[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kniha Alma v kapitole 46 (verše 24-26) obsahuje část textu, který je přiřazen k biblickému Jákobovi. Jde o jedno z Jákobových údajných proroctví o jeho potomstvu a jde tedy o moderní apokryf nebo pseudepigraf. Podobný pseudepigraf (apokryf) obsahuje také kniha 2.Nefi (kapitola 3).
  • Kniha Alma obsahuje nejvíce originálních "poznámek" v textu ze všech částí Knihy Mormonovy. Konkrétně kapitoly 1, 5, 7, 9, 17, 21, 36, 38, a 39 obsahují úvodní předmluvu, která byla napsána pravděpodobně dějepiscem Mormonem při finální redakci.
  • Kapitola 63 pojednává o vůdci Hagothovi, který se spolu s kolonií lidí vypravil lodí směrem k severozápadnímu pobřeží Ameriky. Tato dějová linka dala vzniknout některý nekanonickým textům jako je například Kniha Hagoth.[5] Ta pojednává o Hagothově národě a jejím osídlení na místě dnešních států Utah, Kalifornie atd.. Kniha Hagoth není oficiálně uznávána žádnou z mormonských církví a její původ je víceméně nejistý. Mormonští badatelé spíše předpokládají, že s Hagothovo lidem může být spojeno například obyvatelstvo Polynésie nebo jiný z ostrovních národů.[6]
  • Alma v 36.kapitole knihy cituje Lehiho (starého proroka z 1.Nefiho) a popisuje takto jeho i svou vlastní teofanii.
Související informace naleznete také v článku Teofanie.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b What’s in a Name? Alma as a Hebrew Name Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.; Paul Y. Hoskisson; Journal of Book of Mormon Studies 7/1 (1998): 72–73
  2. ↑ Kristova komunita a komentář ke Knize Mormonově anglicky.pdf. Google Docs [online]. [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Hugh W. Nibley, review of Bar-Kochba by Yigael Yadin, BYU studies 14/1 )1973):121
  4. ↑ Job: An LDS Reading Archivováno 16. 11. 2015 na Wayback Machine.; Mack C. Stirling; Interpreter: A Journal of Mormon Scripture 12 (2014): 127-181
  5. ↑ Odkaz na údajnou Knihu Hagoth [1] Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.
  6. ↑ Robert E. Parsons, “Hagoth and the Polynesians,” in The Book of Mormon: Alma, the Testimony of the Word, ed. Monte S. Nyman and Charles D. Tate Jr. (Provo, UT: Religious Studies Center, Brigham Young University, 1992), 249–62.
Kniha Mormonova
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kniha_Alma&oldid=23845384“