Kniha Helaman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Kniha Helaman je desátou částí v Knize Mormonově, americkém náboženském díle, které roku 1830 vydal Joseph Smith. Její děj se má odehrávat mezi lety 52 př.n.l. - 1 př.n.l. a má být dílem několika starověkých amerických proroků (jako je například Helaman II. a Nefi II.).

Vznik a pozadí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kniha Mormonova.

Kniha Helaman je součástí Knihy Mormonovy - náboženské knihy mormonského náboženství, která byla sepsána (přeložena) Josephem Smithem na počátku 19.století. Panují pochyby o to, zda je kniha skutečným historickým dokumentem.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj Knihy Helaman se odehrává během období vlády soudců a volených zástupců lidu. Jednou ze stěžejních dějových linek tvoří duchovní pád nefitského národa a vznik tajných spolčení.[1][2]

Kladné postavy:

  • Pahoran I. a II.
  • Pakumeni
  • Helaman II.
  • Nefi II.
  • Cezoram

Záporné postavy:

  • Paanki
  • Koriantumr
  • Kiškumen
  • Gadianton

Potíže soudcovské demokracie[editovat | editovat zdroj]

"A nyní vizte, stalo se na počátku čtyřicátého roku vlády soudců nad lidem Nefiovým, že mezi lidem Nefitů vyvstaly vážné nesnáze. Neboť vizte, Pahoran (hlavní soudce - pozn.autora) zemřel a odešel cestou všeho pozemského; tudíž mezi bratřími, kteří byli syny Pahoranovými, vyvstal vážný svár ohledně toho, kdo by měl získati soudcovskou stolici. Nyní, toto jsou jména těch, kteří se svářili o soudcovskou stolici a kteří také způsobili, že se lidé svářili: Pahoran, Paanki a Pakumeni." Helaman 1:1-3

Kniha Helaman začíná příběhem soudce Pahorana I., který zemřel a zanechal po sobě prázdné křeslo vrchního soudce lidu. Jeho 3 synové soupeřili o přízeň lidu a demokratickou volbou byl určen Pahoran II. Spiknutí jeho bratra Paankiho, pokus o mocenský převrat a zdařený atentát způsobil naprostou politickou nestabilitu lidu natolik, že se nefitský národ stal snadným terčem znepřátelených kmenů.[3]

Náhlé vyplenění města Zarahemla[editovat | editovat zdroj]

"A stalo se, že pro tak mnohé sváry a tak mnohé nesnáze ve vládě nedrželi v zemi Zarahemla dostatečné stráže; neboť se domnívali, že se Lamanité neodváží přijíti do srdce zemí jejich, aby napadli ono veliké město Zarahemla. Ale stalo se, že Koriantumr pochodoval v čele svých početných zástupů a přišel na obyvatele města, a jejich pochod byl v tak nesmírně veliké rychlosti, že Nefitům nezbyl žádný čas na to, aby shromáždili svá vojska. Tudíž Koriantumr srazil hlídku u vchodu do města a vpochodoval s celým svým vojskem do města a zabili každého, kdo se jim postavil, takže se zmocnili celého města. A stalo se, že Pakumeni, který byl hlavním soudcem, prchal před Koriantumrem, až ke zdem města. A stalo se, že Koriantumr ho udeřil u zdi natolik, že zemřel. A tak skončily dny Pakumeniovy." Helaman 1:18-21

Od počátku děje Knihy Mosiáš až po první kapitoly Knihy Helaman najdeme kontinuální vládu nefitských území z hlavního města Zarahemla. Toto město je však během politické nestablity napadeno lamanitským vojskem, které jej vyplení a zabije hlavního soudce Pakumeniho. Tato náhlá zkáza je předobrazem budoucí katastrofy, jež se odehrává v 3.Nefim a postihne celý americký kontinent.[4]

Vůdcem lamanitským vojsk, který dosáhl takto význačného vojenského úspěchu, byl podle textu jakýsi Koriantumr, který byl údajně "potomkem Zarahemlovým".[5] Je pravděpodobné, že roli v celém válečném konfliktu měla Koriantumrova rétorika, založená na zasévání rozkolu mezi Nefity a Mulekity, tedy 2 hlavními národy (etniky) v nefitské říši a městě Zarahemla. Něco podobného můžeme najít v politických bojích v Knize Alma.

Autorství[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Joseph Smith.

Teorie o autorství většinou balancují mezi tím, zda je autorem knihy Joseph Smith nebo starověcí proroci. Kniha podle badatelů obsahuje jak starověké motivy (jako vnitřní literární systém - chiasmus), tak novodobé rysy (způsobené buďto moderním překladem nebo moderním autorstvím). Ve výsledku je otázka autenticity nejistá a pohledy ovlivněné náboženským pozadím.

Záznam Helamana II.[editovat | editovat zdroj]

Kapitoly 1-3 jsou záznamem Helamana II., který usedl na křeslo vrchního soudce. Někteří badatelé tvrdí, že právě po Helamanu II. je celá kniha nazvaná.

Záznam Nefi II.[editovat | editovat zdroj]

Ve 4.kapitole začíná záznam Helamanova syna, Nefiho. Kapitoly 4-6 podávají jeho vyprávění a kapitoly 7-11 jeho proroctví. Je možné, že byl spoluautorem nebo editorem kapitoly 13-15.

Samuelova slova[editovat | editovat zdroj]

Kapitoly 13-15 obsahují slova lamanitského proroka Samuela. Není zcela jasné, zda je zapsal (nebo dal zapsat) samotný Samuel, někdo z posluchačů, někdo z kněží nebo prorok Nefi II. Pří svém příchodu napomenul Ježíš Kristus Nefity, aby připojili Samuelova slova ke svatým záznamům svých otců, ale není jasné, kde se do té doby nacházela.[6]

Mormonova redakce a přídavky[editovat | editovat zdroj]

Tradiční postoj o autorství knihy Helaman zastává názor, že text proroků byl redigován (zpracován) dějepiscem Mormonem asi v 3. století n.l. V případě Knihy Helaman napsal prorok Mormon také kapitolu 12.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Secret Covenants of Helaman, Victor Ludlow, The Book of Mormon: strana 265-282.
  2. Kristova komunita a komentář ke Knize Mormonově anglicky.pdf. Google Docs [online]. [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  3. The Terrifying Book of Helaman; Gerald Hansen, Jr., str 163–176
  4. The Book of Mormon: Helaman Through 3 Nephi 8, According To Thy Word, ed. Monte S. Nyman & Charles D. Tate, Jr. [Provo: Religious Studies Center, BYU, 1992]
  5. Helaman 1:15
  6. 3.Nefi 23:9