Klokan Calabyův
 Klokan Calabyův | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
| Rod | klokan (Thylogale) |
| Binomické jméno | |
| Thylogale calabyi Flannery, 1992 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klokan Calabyův (Thylogale calabyi) je menší druh klokana z rodu Thylogale, který je endemický Papui Nové Guineji.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Tento druh byl původně byl považován za konspecifický (tzn. náležící ke stejnému druhu) ke klokanu uruovi (Thylogale brunii). Australský mamalog Tim Flannery však v roce 1992 publikoval studii, ve které klokana urua označil za druhový komplex a rozdělil jej hned do 3 druhů. Vedle zmíněných dvou klokanů to byl ještě klokan Brownův (Thylogale browni).[2] Studie DNA z roku 2010 nicméně upozornila na to, že některé populace T. browni a T. calabyi si jsou bližší než některé populace T. calabyi, což napovídá tomu, že současné taxonomické rozdělení bude potřeba ještě trochu upravit.[3]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o horský typ klokana známý pouze z několika horských lokací z Papui Nové Guineji. K těm patří oblastech kolem Pureni, hor Mt. Albert Edward (Centrální provincie) a Mt. Giluwe (provincie Southern Highlands) v nadmořské výšce nad 3000 m n. m., a výšinách Kaijende (provincie Enga), kde obývá oblasti s nadmořskou výškou přes 2300 m n. m. Populace z Mt. Wilhelmu je patrně vyhynulá následkem nadměrného lovu.[3]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
O druhu to není příliš známo. Váží snad kolem 2–4 kg.[4] Stanoviště druhu tvoří subalpínské traviny při okrajích horských deštných pralesů.[5]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí klokana Calabyova jako ohrožený druh. Klokan obývá geograficky malou plochu a jeho populace je navíc roztříštěna jen do několika nevelkých lokací. Habitat druhu degraduje následkem pokračujícího ničení zdivočelými prasaty a dospělci čelí silnému tlaku lovců z místních komunit.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ FLANNERY, T. F. Taxonomic revision of the Thylogale brunii complex (Macropodidae: Marsupialia) in Melanesia, with description of a new spcies.. Australian Mammalogy. 1992, roč. 15, čís. 1, s. 7–23. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 1836-7402. DOI 10.1071/am92002. (anglicky)
- ↑ a b MACQUEEN, Peggy; SEDDON, Jennifer M.; AUSTIN, Jeremy J. Phylogenetics of the pademelons (Macropodidae: Thylogale) and historical biogeography of the Australo-Papuan region. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2010-12-01, roč. 57, čís. 3, s. 1134–1148. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2010.08.010. (anglicky)
- ↑ HELGEN, Kristofer M. The mammal fauna of the Kaijende Highlands, Enga Province, Papua New Guinea. In: RICHARDS, Stephen J. A Rapid Biodiversity Assessment of the Kaijende Highlands, Enga Province, Papua New Guinea. Chicago: Chicago University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 9781934151082. (anglicky)
- ↑ a b Thylogale calabyi [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2019: e.T21873A21958741, 2019 [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2019-1.RLTS.T21873A21958741.en. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NOWAK, Ronald M. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press, 2018. ISBN 9781421424675. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu klokan Calabyův na Wikimedia Commons 
Taxon Thylogale calabyi ve Wikidruzích
