Přeskočit na obsah

Klaudiánova mapa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klaudiánova mapa
Klaudiánova mapa
Klaudiánova mapa
AutorMikuláš Klaudyán
Datum vydání1518
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klaudiánova mapa (též psaná jako Klaudyánova mapa) je nejstarší tištěná mapa Čech, vydaná roku 1518 mladoboleslavským lékařem a nakladatelem Mikulášem Klaudiánem. Mapa byla koncipována jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma, proto je z praktických důvodů orientovaná (v souladu s tehdejšími zvyklostmi) na jih.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Celý list má rozměry 1260 × 640 mm.[1] Nejvrchnější část mapy tvoří znaky Slezského knížectví, Moravského markrabství, Dalmatského království, Uherského království, Českého království, Chorvatského království, Lucemburského knížectví a Lužického markrabství (na stříbrném poli červený býk). Uprostřed těchto znaků trůní jejich panovník Ludvík Jagellonský (resp. u Chorvatska, Dalmácie a Lucemburska pouze titulární panovník).[2] Pod panovníkem jsou rovnoramenné váhy, symbolizující spravedlnost, na pyramidě, kde jsou vyjmenovány druhy spravedlnosti. Ve zbylém místě okolo pyramidy je čtrnáct moralizujících ilustrací z Písma svatého.[3]

Nižší část listu je zaplněna erby významných šlechticů, zástupců zemského a komorního soudu[4] a dalších. Nejspodnější tři znaky patří Kutné Hoře, Praze a Žatci. V části nad mapou jsou dvě umně vyvedené grafiky – obsazený vůz, do kterého je zapřaženo z obou stran (což zřejmě symbolizuje buď náboženské rozdělení země na dvě vyznání nebo rozhárané vnitropolitické poměry[5]) a přepadení obchodního vozu lupiči. Zde je také zmínka o autorovi a datu („Mikulass Claudian. Letha Božieho Tisycziho pietisteho Sedmnaczteho“).

Vlastní mapa Čech[6] tvoří pouze dolní třetinu listu.[1] V levém horním rohu je druhá zmínka o datu a autorech – znaky „И.C.V.K.“ jsou nejspíš monogramy Klaudiána (Nicolaus Claudianus, přičemž písmeno N je vodorovně převrácené) a rytce Andrea Kaschauera, pod monogramy jsou jejich erby a pod nimi rok vydání 1518. Měřítko mapy se pohybuje mezi 1 : 637 000 – 1 : 685 000.[7] Kromě názvů v mapě nechal Klaudián vyřezat speciální symboly: u měst koruny nebo náznaky znaků pro odlišení panských a královských měst a kalichy nebo zkřížené klíče pro odlišení utrakvistických a katolických měst.[8] Hrady byly odlišeny věžičkami a vísky prostými kolečky.[9] Český typograf František Muzika si povšiml, že jazykově české texty jsou v mapě vytisknuty jakousi primitivní antikvou a italikou (s výraznými gotickými či novogotickými rysy), což představuje jeden z nejranějších důkazů užití antikvy pro češtinu.[10]

Základním znakem mapy je jižní orientace.[11] Mapa má zároveň náboženský i dopravní obsah.[12] Silnice jsou značeny českými mílemi.[13] Mapa nemá geografickou síť.

Klaudiánovy podklady a následovníci

[editovat | editovat zdroj]
Etzlaubova mapa Romweg, na které je trojúhelník Čech velmi patrný

Klaudián zřejmě vycházel z mapy Německa od Erharda Etzlauba,[14] na níž byly Čechy také zachyceny. Naopak Klaudiánovu mapu převzal do své Kosmografie (Cosmographia universalis) Sebastian Münster,[15][16][17]vyšla i českém překladu Zikmunda z Puchova. V 19. století pak vytvořil rukopisnou kopii díla a znovu připomněl autora katolický kněz František Jakub Kreibich.[18] Faksimile mapy v původní velikosti vyšlo až roku 1936 v Geografickém ústavu UK díky prof. Václavu Švamberovi.[19] Dílo dále reprodukoval prof B. Šimák z Masarykovy univerzity v Brně.[20]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Rukopis byl Klaudiánem vytvořen v roce 1516. V lednu 1517 prověřovala norimberská rada, jestli obsah mapy není v rozporu s katolickou vírou,[21] touto kontrolou rukopis prošel[22] a následně podle něho vyřezal Andreas Kaschauer arch na dřevěný štoček k tisku. Finální část výroby proběhla v norimberské dílně Jeronýma Höltzla[23] a vydána byla roku 1518. Dřevořez byl ručně kolorován. V současnosti je znám jediný originál, nalepený na plátno, který se zachoval v litoměřické biskupské knihovně [8] a nyní je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.[24]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b ORŠULÁK, Tomáš; ANDĚL, Jiří; BALEJ, Martin a kolektiv. Komplexní geografický výzkum krajiny III. na mapách a fotografiích severozápadních Čech. Ústí nad Labem: Kartografie Praha, 2009. 136 s. ISBN 978-80-7393-064-6. S. 41. 
  2. ↑ POKORNÝ, Pavel R. K heraldické výzdobě tzv. Klaudiánovy mapy Čech. Z dějin geodézie a kartografie. 2000, 10(2000), 5-9. ISBN 80-7037-089-0. ISSN 0232-0916.
  3. ↑ KOLÁR, Jaroslav. Takzvaná mapa Čech Mikuláše Klaudiána: pokus o významovou interpretaci. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Praha: Památník národního písemnictví, 1980, 14, 49-73.
  4. ↑ ROUČKA, Bohuslav. Výzdoba Klaudyánovy mapy Čech a její obsah. Kartografický přehled. 1960, 12, 40-69.
  5. ↑ SEMOTANOVÁ, Eva, et al. Česko: Ottův historický atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-7360-577-3. Kapitola Středověk, s. 113. 
  6. ↑ KUCHAŘ, K. (1959): Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky – Mapy českých zemí do poloviny 18. století. Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha.
  7. ↑ PEREMSKÁ, Lenka. Nejstarší mapa české země. Živá historie. Leden–únor 2010, čís. 1–2, s. 38. 
  8. ↑ a b CHRÁSTECKÝ, Ivo. Na Pražském hradě ukáží i skvosty ze severu. Liberecký deník [online]. 2009-12-14. Dostupné online. ISSN 1802-078X. 
  9. ↑ Peremská, str. 38
  10. ↑ MUZIKA, František. Krásné písmo. 2. vyd. Svazek 2. Praha: SNKLU, 1963. S. 284. 
  11. ↑ KUCHAŘ, Karel. [Klaudiánova mapa Čech]. Kartografický přehled. 1951, 6, 61.
  12. ↑ NOVOTNÁ, Eva. První mapa Čech vznikla před 500 lety. Vesmír. 2018. Roč. 97, č. 7-8, s. 434-437.
  13. ↑ KUCHAŘ, Karel. Míle na Klaudyánově mapě. Sborník Československé společnosti zeměpisné. 1937, 43(1), 115-116.
  14. ↑ HONL, Ivan; KUCHAŘ, Karel. Mikuláš Claudianus: Mapa Čech z roku 1518 : text k listu 1 a 1a.. 1. vyd.. vyd. Praha: Geografický ústav Karlovy university, 1936. 
  15. ↑ BURMEISTER H. (1964). Sebastian Münster: eine Bibliographie mit 22 Abbildungen. Wiesbaden: Guido Pressler.
  16. ↑ RULAND, Harold L. A survey of the Double page Maps in Thirty –Five Editions of the Cosmographia Universalis 1544-1628 od Sebastian Münster and in his Editions of Ptolemy’s Geographia 1540-1552. Imago Mundi. 1960. S. 84-97. Imago Mundi 16 (1962): 84–97. doi: 10.1080/03085696208592204. [Taylor & Francis Online].
  17. ↑ ŠIMÁK, Bohuslav. Mapa Zikmundova z Puchova a její původ. Sborník Československé společnosti zeměpisné. 1946, 51(1), 1-10. ISSN 0036-5254.
  18. ↑ MUCHA, L. (1988): Kreibichovy kopie Klaudyánovy mapy Čech. Sborník prací 16, Brno.
  19. ↑ Švambera, V. and Šalamon, B. (1938). Monumenta cartographica Bohemiae. Praha: Geografický ústav Karlovy university.
  20. ↑ ŠIMÁK, Bohuslav. Klaudianova mapa Čech z roku 1518: text k barev. faksimile mapy Mikuláše Klaudiana z roku 1518, vydanému při příležitosti třicátého výročí založení Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Praha: Vojenský zeměpisný ústav, 1950.
  21. ↑ BOHATCOVÁ, Mirjam. (1979) Vydavatel a tiskař Mikuláš Klaudyan. Časopis Národního muzea, 148, 33–67.
  22. ↑ POMYKACZOVÁ, Aneta. Analýza Klaudyánovy mapy v prostředí GIS. Praha: ČVUT: Fakulta stavební, 2007. Dostupné online. Kapitola Mikuláš Klaudyián, s. 9. 
  23. ↑ BOHATCOVÁ, Mirjam. Höltzlův jednolist s Klaudiánovou mapou Čech. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Praha: Památník národního písemnictví, 1980, 14, 39-47.
  24. ↑ POLONCARZ, Marek. Výroční zpráva Státního oblastního archivu v Litoměřicích za rok 2007. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích, 2008-2-26. Kapitola Zpráva o prověrce fyzického stavu archivních kulturních památek (podle § 30, odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb.), s. 63. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČAPEK, Richard a kolektiv. Geografická kartografie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992. 373 s. ISBN 80-04-25153-6. 
  • BOHATCOVÁ, Mirjam. (1979) Vydavatel a tiskař Mikuláš Klaudyan. Časopis Národního muzea, 148, 33–67.
  • HONL, Ivan a Karel KUCHAŘ. Mikuláš Claudianus: Mapa Čech z roku 1518 : text k listu 1 a 1a. Praha: Geografický ústav Karlovy university, 1936. Monumenta cartographica Bohemiae / V. Švambera & B. Šalamon.
  • KOLÁR, Jaroslav. Takzvaná mapa Čech Mikuláše Klaudiána: pokus o významovou interpretaci. Strahovská knihovna: sborník Památníku národního písemnictví. Praha: Památník národního písemnictví, 1980, 14, 49-73
  • KUCHAŘ, Karel. (1961). Early maps of Bohemia, Moravia and Silesia. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie: 11-15.
  • KUCHAŘ, Karel. Zalteriho kopie Klaudyánovy mapy. Kartografický přehled. 1957, 11, 112-119.
  • KUCHAŘ, Karel. (1959): Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky – Mapy českých zemí do poloviny 18. století. Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha.
  • KUCHAŘ, K. (1958): Naše mapy odedávna do dneška. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha.
  • MUCHA, Ludvík. Mikuláš Klaudyán a jeho mapa Čech z r. 1518. Geografické rozhledy. 1992, 1(2), 33-34. ISSN 1210-3004. Dostupné online.
  • PEŠKOVÁ, Eva, Karel HERČÍK, Přemysl SIŘÍNEK, Pavel SOSNOVEC a Jana VOLFOVÁ. Klaudián: sborník příspěvků o Mikuláši Klaudiánovi. Mladá Boleslav: Společnost Mikuláše Klaidiána, 2016. ISBN 978-80-270-0625-0.
  • PEREMSKÁ, Lenka. Nejstarší mapa české země. Živá historie. Leden–únor 2010, čís. 1–2, s. 38–39. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klaudiánova_mapa&oldid=23548553“