Klášter servitů na Novém Městě
| Klášter servitů v Praze na Novém Městě | |
|---|---|
 Klášter servitů na Novém Městě pražském | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Praha Nové Město |
| Ulice | Na slupi |
| Souřadnice | 50°4′4,02″ s. š., 14°25′16,67″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Řád služebníků Mariiných (servité) |
| Založení | kolem roku 1360 |
| Zrušení | 16. století, 1783 |
| Obnovení | 1669 |
| Znak |  |
| Odkazy | |
| Kód památky | 40095/1-1219 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter servitů na Trávníčku na Novém Městě pražském je někdejší klášter při kostele Zvěstování Panny Marie Na slupi v Praze 2-Novém Městě. Kostel je v současnosti (k roku 2021) stále v užívání pravoslavné církve.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Novoměstský klášter servitů byl založen kolem roku 1360 jako jeden ze šesti zdejších klášterů, vzniklých v rámci založení Nového Města pražského Karlem IV. Nejstarší označení pro tento kostel a celý klášter je „in viridi“, „na zeleném“. Později bylo toto pojmenování pozměněno na „na Trávníčku“, pravděpodobně podle zelených luk v údolí botičského potoka, na nichž byl klášter založen. Ve středověku se klášter i kostel označují, podle přilehlého potoka, jednoduše jako „Botič“.
Legenda praví, že Karel IV. klášter založil poté, co po své nemoci přislíbil, před obrazem ve florentském klášteře servitů, že i u nás založí klášter tohoto řádu, jako dík za své uzdravení. Dalším možným podnětem k založení tohoto kláštera mohla být pro Karla IV. snaha o posílení upadajícího náboženského života Čech a zejména Prahy druhé poloviny 14. století.[1]
Karel IV. požádal v roce 1359 papeže Inocence VI. o povolení založit v Praze nový klášter servitů a bylo mu vyhověno. Klášter byl založen v roce 1360 a bezprostředně poté se rozběhla i stavba kostela. Podle Beneše z Veitmile[2] byl kostel zřízen u starší kaple Panny Marie.
V době husitských nepokojů měla z věže zdejšího kostela bojůvka pražanů namířeno děla proti královskému opevnění na Vyšehradě.
V průběhu 16. století zdejší konvent na čas zanikl, ale po třicetileté válce byl roku 1669 obnoven a budovy zrekonstruovány. Konečný zánik kláštera znamenalo až zrušení v roce 1783 v rámci josefinských reforem. Poté budovy kláštera využívala císařská armáda.
V letech 1858–1863 byly budovy bývalého kláštera opraveny a regotizovány podle plánu architekta Bernarda Grubera. V současné době v budově sídlí Ústav revmatologie a knihovna Revmatologického ústavu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LÍBAL, Dobroslav. Kostel Panny Marie na Trávníčku v Praze. Vyd. 1. Praha: Umělecká beseda, 1948, 29 s.
- ↑ KALINA, Pavel a Jiří KOŤÁTKO. Praha 1310–1419: kapitoly o vrcholné gotice. 1. vyd. Praha: Libri, 2004, 237 s. ISBN 80-7277-161-2, s.133-138.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter servitů na Novém Městě na Wikimedia Commons - O novoměstském klášteře servitů při kostele Zvěstování Panny Marie na Trávníčku, hrady.cz
