Přeskočit na obsah

Klášter Tkon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter svatých Kosmy a Damiána
Samostan svetog Kuzme i Damjana
Klášter v Ćokovaci
Klášter v Ćokovaci
Lokalita
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
KrajZadarská župa
MístoTkon-Ćokovac
Souřadnice
Základní informace
Řádbenediktini
Založení1059
Zrušení1808
Obnovení1965
Dceřiný klášter(Emauzský klášter)
Znak
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tkonský klášter svatých Kosmy a Damiána (chorvatsky Samostan svetih Kuzme i Damjana, též klášter Ćokovac, nebo klášter Tkon) je klášterDalmácii, poslední z benediktinských klášterů na chorvatském území. Je zasvěcen starokřesťanským mučedníkům Kosmovi a Damiánovi. Přísluší do Slovanské benediktinské kongregace svatého Vojtěcha.

Vrcholek Ćokovac s klášterem

Nachází se na ostrově Pašman, několik kilometrů od pobřeží města Biograd na Moru, na pahorku Ćokovac u obce Tkon. Přesná adresa je Samostan Ćokovac, Put Ćokovca 7, 23212 Tkon.

Název Ćokovac pochází od nářečního výrazu ćok, který označuje kosa černého.

Klášter byl založen v roce 1059 zadarským biskupem Teodorikem na pozůstatcích byzantské pevnosti, kde se již dříve nacházel první starokřesťanský chrám. Po zničení Biogradu na Moru a okolí Benátčany ve 12. století se benediktini později vrátili na Pašman, aby klášter obnovili. Ten byl přebudován v gotickém slohu. V klášterním kostele je uložen kříž z 15. století. Mniši ostrov v roce 1808 opustili, ale roku 1965 byl konvent obnoven.

Klášter byl střediskem šíření liturgických knih psaných hlaholicí. Tím se stal zdejší klášter významným také pro české dějiny, když poskytl v roce 1347 slovanské mnichy (zv. hlaholáše či glagolity) pro nově založený slovanský Emauzský klášterPraze, od té doby zvaný Na Slovanech. Ačkoli národnost všech nových mnichů v Praze není známa, někteří pocházeli z Dalmácie, jiní byli vysláni carem Štěpánem Dušanem ze Srbska. První opat Jan od roku 1350 užíval všechny opatské insignie včetně infule[1] a byl rodem Chorvat[2]. Karel IV. tak chtěl zdůraznit také svůj slovanský původ ze starobylé slovanské dynastie Přemyslovců a také si uvědomoval jedinečnost českých zemí, coby místa společného dědictví západního latinského ritucyrilometodějskou tradicí východní liturgie.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monastero dei Santi Cosma e Damiano na italské Wikipedii.

  1. Monumenta vaticana II, Praha 1903, s.657-658
  2. F. Ekert

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]