Klára Františka z Thun-Hohensteinu
| Klára Františka Thunová de Suys | |
|---|---|
| Rodné jméno | Klára Františka Thunová |
| Narození | 13. února 1642 |
| Úmrtí | 17. března 1687 (ve věku 45 let) |
| Známá jako | šlechtična z rodu Thun-Hohensteinů majitelka zámku v Kounicích |
| Choť | Arnošt Ferdinand Leopold Oktavius de Suys |
| Rodiče | Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu a Markéta Anna z Oettingen-Baldernu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Klára Františka z Thunu a Hohensteinu (německy Klara Franziska von Thun und Hohenstein) provdaná de'Suys (13. února 1642 – 17. března 1687) byla česká šlechtična z rodu Thun-Hohensteinů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se 13. února 1642. Její matkou byla Markéta Anna z Oettingen-Baldernu a otcem Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu, který patřil k jedněm z prvních Thunů, kteří se usadili v Čechách.
Jan Zikmund měl tři manželky a devatenáct dětí, z toho dvanáct synů a sedm dcer. Markéta Anna z Oettingenu-Baldernu byla jeho třetí manželkou. Klára Františka měla sedm vlastních sourozenců, kterými byli Maxmilián, František Zikmund, Romedius Konstantin, Jan Arnošt, Rudolf Guidobald, Konstantin a Marie Anna, přičemž poslední dva zemřeli v dětském věku (ve dvou a třech letech). Její otec zemřel v roce 1646, v jejích čtyřech letech. O rodinu se tak staral Guidobald, syn Jana Zikmunda z prvního manželství.
Klára Františka se dne 27. června 1666[1] provdala v malostranském chrámu sv. Mikuláše v Praze za Arnošta Ferdinanda Oktavia de Suys. V následujícím roce manželé zakoupili zámek v Kounicích, který posléze rekonstruovali. V roce 1677 Arnošt de Suys zemřel, a Klára Františka pokračovala v započatém díle sama. Dokončila špitál v Kounicích, o čemž svědčily i desky na budově, zminil se o nich Václav Trnka v knize Kounice a Přerov v Čechách.
Z jejího života je již známa pouze dramatická situace, kdy dne 16. dubna 1680 v Kounicích proběhlo selské povstání a tak musela s nezletilým synem z Kounic uprchnout do Prahy.[2]
Klára Františka zemřela 17. března 1687, její syn František Josef Antonín Viktor zemřel na počátku r. 1691, krátce po dosažení plnoletosti.
Na děčínském zámku v rodové galerii Thunů se nachází její portrét. Její vyobrazení je netradiční, na obraze je spoutaná řetězy, má okovy kolem zápěstí a řetězem je připoutaná i v pase. Navíc v levé ruce řetěz přidržuje a vypadá to, že na něj gestem poukazuje. Řetěz by v této části mohl tvořit číslovku 30. Obraz vytvořil neznámý malíř druhé poloviny 17. století kolem roku 1670 a v letech 1670–1701 byl součástí sbírky jejího bratra Maxmiliána z Thun-Hohensteinu. Od roku 2014 je obraz zapůjčen na zámek Děčín, kam byl nainstalován podle původního umístění.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Was ist Thun-Web? - Thun-Web. www.thunweb.com [online]. [cit. 2023-10-06]. Dostupné online.
- ↑ NEHVIZDY, Městys. Městys Nehvizdy. www.nehvizdy.cz [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TRNKA, Václav. Kounice a Přerov v Čechách: historicko-statistický přehled. [s.l.]: Václav Trnka, 1873. 64 s. Dostupné online.
- ŠUMAN, František; KOTKOVÁ, Olga; ROUSOVÁ, Andrea; SLAVÍČEK, Lubomír; ŠTĚPÁNEK, Pavel. Mistrovská díla thunovské obrazárny na děčínském zámku - František Šuman | Databáze knih. [s.l.]: Zámek Děčín, 2014. 249 s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-7419-9.
