Klášter milosrdných bratří (Letovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
klášter milosrdných bratří
Klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Václava
Klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Václava
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoDěkanát Boskovice a Letovice
UlicePod klášterem
Souřadnice
Map
Základní informace
ŘádHospitálský řád sv. Jana z Boha
Odkazy
Kód památky46052/7-507 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Václava v Letovicích je barokní stavba z 2. poloviny 18. století. V areálu sídlí Nemocnice Letovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Klášterní kostel sv. Václava

Stavba kláštera milosrdných bratří byla financována z úroků 24 000 zlatých, které na stavbu věnoval někdejší majitel letovického panství, nejvyšší dvorní kancléř, Jindřich Kajetán Blümegen. Ten také dodal veškerý stavební materiál. Klášter byl zbudován pro šest bratří a pro šest nemocných.

Pod kostelem se nalézá klášterní krypta s ostatky zakladatele kláštera, členů řádu a hraběcího rodu Kálnoky. Na památku členů řádu, již zemřeli po roce 1948, je za oltářem v kryptě umístěna pamětní deska. Stavbu v barokním slohu řídil řeholní bratr Longinus Traub z Vídně. V klášteře se nacházejí barokní lékárny s původním vybavením a bohatou freskovou výzdobou. Klášterní kostel je bohatě vyzdoben četnými malbami od letovického malíře Jana Daňka z roku 1930, který je vhodně skloubil s výzdobou hlavního a bočních oltářů z let 1820. U oltáře Panny Marie je obraz kojící Madony. Je zde také netradiční křížová cesta od brněnského řezbáře Jiřího Netíka. V roce 1949 byl klášter, polnosti i lékárna na Masarykově náměstí v Letovicích řádu odebrány. Po roce 1989 se řád milosrdných bratří vrátil a zřídil v Letovicích noviciát řádu. Proběhla také renovace kláštera i s kostelem.

Od roku 2003 je zřizovatelem letovické nemocnice Jihomoravský kraj. Milosrdní bratři působili v Letovicích do roku 2017, kdy odešli.[1] V majetku jim zůstal kostel, zatímco komplex nemocnice a bývalého kláštera získal kraj.

  • 26. dubna 1751 – započata stavba kláštera
  • 24. července 1751 položen a posvěcen základní kámen
  • 17631765 – vybudována zeď kolem kláštera a klášterní zahrady
  • 28. listopadu 1773 – dokončena stavba klášterního kostela
  • 1774 – zřízen a posvěcen nemocniční hřbitov
  • 1777 – dokončena krypta
  • 1779-1780 – dodány kostelní lavice
  • 30. května 1781 – zemřel stavitel Longinus Traub z Vídně
  • 1784 – dokončena stavba kláštera
  • 18091811 – vybudován vodovod
  • 1820 – zhotovena výzdoba hlavního a bočních oltářů
  • 1821 – kompletní obnova klášterní školy
  • 1833 – do věže byly umístěny hodiny
  • 1835 – zrušen nemocniční hřbitov
  • 1885 – oprava klášterní hrobky
  • 1895 – zavěšeny tři nové zvony
  • 1917 – František Čapek postavil v klášterním kostele nové varhany
  • 1928 – navýšení nemocničního traktu o druhé patro za 561 000 Kčs
  • 1929 – za 25 000 Kčs zakoupeny tři nové zvony
  • 1930
    • rekonstrukce vodovodu za 30 000 Kčs
    • malíř Jan Daněk vymaloval klášterní kostel
    • položena šamotová dlažba v klášterním kostele
  • 1932 – navýšení průčelí kláštera o druhé patro za 150 000 Kčs
  • 29. srpna 1932 – do věže uhodil blesk. Poškodil hrot věže, hodiny a ozdoby na varhanách
  • 1933
    • oprava věže
    • zakoupen dům č. 208 na Masarykově náměstí. Byla v něm zřízena lékárna.
  • 1949 – odebrán klášter, polnosti a lékárna na Masarykově náměstí v Letovicích řádu milosrdných bratří
  • 1997 – brněnský řezbář Jiří Netík zhotovil křížovou cestu

Zvony[editovat | editovat zdroj]

Původně byly ve věži klášterního kostela dva zvony, o kterých nejsou žádné podrobnosti. V roce 1895 byly pořízeny tři nové zvony:

  1. průměr 64 cm, reliéf sv. Václava a sv. Jana z Boha, nápis Gewidmet von Johann Roscht +1895
  2. průměr 55 cm, reliéf sv. Barbory s sv. Jana Nepomuckého
  3. průměr 44 cm, reliéf sv. Trojice

První dva zvony byly za 1. sv. války zabaveny. Třetí zůstal ve věži až do roku 1929, kdy byl prodán. Peníze z jeho prodeje se přidaly k milodarům farníků a posloužily k nákupu tří nových zvonů, jež byly svým laděním přizpůsobeny zvonům kostela sv. Prokopa. Byly to zvony:

  1. Sv. Václav, reliéf sv. Václava s nápisem Sv. Václave, nedej zahynout nám ni budoucím. a P. Marie s nápisem Svatá Maria, oroduj za nás. Hmotnost 360 kg, průměr 83 cm, ladění d’ a výšku 73 cm.
  2. Jan z Boha, reliéf sv. Jana z Boha a sv. Josefa. Hmotnost 260 kg, průměr 74, ladění c2 a výšku 65 cm.
  3. Sv. Archanděl Rafael, reliéf anděla a sv. Jana Nepomuckého. Hmotnost 160 kg, průměr 66 cm, ladění d2 a výšku 56 cm.

Za druhé světové války Němci zvony zabavili a odvezli do Hamburku. Další zvony byly ulity v roce 1969. Jsou to:

  1. Sv. Václav, hmotnost 332,4 kg, průměr 86 cm a laděn v a1+1
  2. Jan z Boha, hmotnost 238, průměr 75 cm a laděn v c2−0,5
  3. Sv. Archanděl Rafael, hmotnost 180kg, průměr 66,8 cm a laděn v d2+1

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
kostel svatého Václava Letovice neděle
pondělí
úterý
čtvrtek
sobota
10.30
18.00
18.00
18.00
18.00
klášterní kostel

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Letovice [online]. Milosrdni.cz [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. 
  • Milan Illa, Letovice Milosrdní bratři. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
  • Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
  • František Krchňák, Zvony v Letovicích a okolí. JIH sazba a tisk, Brno, 1999.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Václava (Letovice)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]