Kiďoš
| Kiďoš | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°13′5″ s. š., 22°41′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 115 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
  Kiďoš | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1,3 km² |
| Správa | |
| Vznik | 1332 |
| Telefonní předvolba | 03141 |
| PSČ | 90243 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kiďoš (ukrajinsky: Кідьош, maďarsky: Kígyós) je vesnice na Ukrajině, v Zakarpatské oblasti, v okrese Berehovo.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Vesnice se nachází 5 kilometrů od města Berehovo, na úpatí hory Noďgeď (Нодьгедь), v blízkosti Černého močálu (Чорний Мочар), dříve jedna z největších bažin v Zakarpatské nížině.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice v maďarštině znamená had (ukrajinsky: zmijinyj), proto byla obec v sovětských dobách přejmenována na Zmijivka (Зміївка). Toto jméno pravděpodobně vzniklo podle názvu stejnojmenného potoka. V roce 1991 byl historický název vrácen zpět.[2]
Podle archeologických nálezů byla ves osídlená na konci druhého tisíciletí před naším letopočtem. Osada z doby bronzové se nachází na severním svahu Ardivské hory (Ардівської гори). Kolem vesnice byly nalezeny čtyři bronzové poklady z pozdní doby bronzové. První poklad se skládal z keltských předmětů, srpů, nožů, náramků. Druhý, nalezený v roce 1889, obsahoval osm předmětů. Třetí, nalezený v roce 1907, zahrnoval pět předmětů a čtvrtý bronzový poklad z roku 1935 měl šest předmětů.
První písemná zmínka pochází z roku 1332, kde je nazývána Kykos a byla královským majetkem. Podle písemných pramenů z roku 1364 se ves stala majetkem dominikánských mnichů z Berehova, ale okolní lesy byly stále majetkem uherských králů. V roce 1557 obec získala statut města a vlastní pečeť. V jeho znaku byl zobrazen zlatý had na červeném pozadí. V 17. století obec byla ve vlastnictví rodů Pereni a Forgači. Od poloviny 19. století byla v majetku rodu Károlyiů.[2][3] V roce 1910 zde žilo 446 obyvatel převážně Maďarů. Po rozpadu Rakousko-Uherska obec byla součástí Československé republiky, v letech 1938–1945 Maďarska a od roku 1945 Sovětského svazu.[1] Od roku 1952 do roku 2001 byla součástí obce Velký Berezný. Od roku 2001 je samosprávnou obcí.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Obec je v regionu proslulá vinařstvím, tkaním koberců. V Kiďoši je jeden z nejznámějších zakarpatských vinných sklepů, který patří rodině Sósů. Vinný sklep byl postaven v roce 1923. V období vlády SSSR byly vinice zabaveny a až v období brežněvovské vlády si mohli vinice pronajmout místní vinaři. Po rozpadu SSSR založil vlastní soukromé hospodářství Karel Sós. Na svých vinicích pěstuje na 60 odrůd hroznového vína a produkuje až 40 druhů vín.[4] Je nositelem ocenění Nejlepší zemědělec Ukrajiny z roku 2007.[2] Na podzim se zde koná vinařský festival.[3]
Vesnicí vede úzkokolejka Boržavská hospodářská dráha, která je turistickou atrakcí.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Gotický kostel svatého Jana Křtitele z 14. století.
- Dřevěná zvonice z 18. století.
- Na kopci Kerek byl v roce 2001 postaven dvanáct metrů vysoký kříž.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kiďoš na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Кідьош na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ a b Кідьош - Енциклопедія Сучасної України. esu.com.ua [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRUSHYNSʹKA, Olena. Zakarpatí : průvodce bývalou Podkarpatskou Rusí. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2017. 575 s. Dostupné online. ISBN 9788020026477, ISBN 8020026479. OCLC 1003854880 S. 182–184.
- ↑ a b c Кідьош (Зміївка). castles.com.ua [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Дегустація вин у винороба Карла Шоша. cikave [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-28. (ukrajinsky)