Karoliny Světlé
Souřadnice: 50°4′58,98″ s. š., 14°24′52,02″ v. d.
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled z Národní ulice | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Část obce | Staré Město | ||
| Poloha | 50°4′58,98″ s. š., 14°24′52,02″ v. d. | ||
| Začíná na | Národní | ||
| Končí na | Smetanovo nábřeží | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Karolina Světlá | ||
| Starší názvy | Poštovská | ||
| Další údaje | |||
| PSČ | 110 00 | ||
| Kód ulice | 470830 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
 Portál Praha | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Ulice Karoliny Světlé na Starém Městě v Praze spojuje Národní třídu a Smetanovo nábřeží, z východní strany se do ní připojuje Betlémská ulice, z jihovýchodu ulice Konviktská, na nároží obou ulic stojí rotunda sv. Kříže. Některé domy jsou dvorními trakty orientovány k ulici Boršov, jiné ke Smetanovu nábřeží. Ulice byla v roce 1908 nazvána podle české spisovatelky, zakladatelky žánru vesnického románu Karoliny Světlé (1830–1899), která se v této ulici narodila v domě číslo 22.
Historie a názvy
[editovat | editovat zdroj]Od středověku byla ulice součástí cesty od Vyšehradu k vltavskému brodu. Použité názvy:[1]
- jižní část
- od 13. století – "Svatoštěpánská" podle nedalekého kostela, který byl v roce 1789 zbořen.
- 1780 – jižní část ulice má název "Štěpánské náměstí"
- severní část
- původní název – "Za svatým křížem menším" nebo "Za svatým Ondřejem"
- od 17. století – "Poštovská" nebo "Stará poštovská"
- od roku 1870 – celá ulice má název "Poštovská"
- od roku 1898 – celá ulice má název "Karoliny Světlé"
V současnosti v ulici sídlí několik restaurací, barů a kaváren.[2]
Budovy, firmy a instituce
[editovat | editovat zdroj]- Dům U Zlaté váhy – Karolíny Světlé 4
- Dům U Vratislavů – Karolíny Světlé 15[3]
- Divadlo U Valšů, dříve Koukolovský dům, či Portus, čp. 286a/I – Karolíny Světlé 18, Betlémská 5[4]; také sídlo občanského sdružení pro seniory Život 90 a dobročinného obchodu.
- Dům čp. 285/I, renesanční, dvakrát přestavěný – Karolíny Světlé 20[5]
- Dům U tří králů (U bílého preclíku) čp. 284/I, renesanční, dvakrát přestavěný – Karolíny Světlé 22; rodný dům spisovatelky Karolíny Světlé, nad vstupním portálem pamětní deska s bustou z roku 1956 od Marty Jiráskové[6]
- Dům U Soboteckých čp. 283/I, původem gotický – Karolíny Světlé 24, Boršov 11
- Nový Pachtovský palác – Karolíny Světlé 34
- Dům čp. 1035/II Karolíny Světlé 17 – řadový třípatrový činžovní dům ve stylu palladiovské renesance, významný pro dějiny české novorenesance, projekt architektů Antonína Wiehla a Jana Zeyera[7] [8]
Zaniklé stavby
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-15.
- ↑ https://www.citybee.cz/aktuality/796-20/vime-kde-to-v-praze-zije-aneb-pruvodce-ulici-karoliny-svetle/
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?element=15583309&action=element&presenter=ElementsResults
- ↑ Památkový katalog
- ↑ Památkový katalog
- ↑ VLČEK Pavel a kolektiv, Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov. Academia Praha 1996, s. 245–246
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 22. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ Památkový katalog
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Karoliny Světlé, s. 560–570.
- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav. Pražský uličník : encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. Heslo Karoliny Světlé, s. 324.
- VLČEK Pavel a kolektiv, Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov. Academia Praha 1996, s. 244–245, 250–251, 253–258.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karoliny Světlé na Wikimedia Commons