V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Karl Benoni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karl Benoni
Narození 26. února 1848
Lanškroun
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1920

MexikoMexiko Mexiko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Benoni, též Carl Benoni, případně Karel Bennoni (26. února 1848 Lanškroun[1]1920 Mexiko), byl český, posléze mexický podnikatel a předlitavský politik.[2]

Příbuzenstvo
děd Ignác Bartoloměj Benoni
otec Josef Eduard Benoni, lanškrounský ostrostřelec
bratr Josef Benoni (1870)

Rodové zázemí[editovat | editovat zdroj]

Karl Benoni pocházel z rodiny se starou rodovou tradicí. Její původ je matrikově zpětně doložen až do konce 17. století, kdy do Čech ze severní Itálie přišel nejstarší známý představitel rodu Benoni a usadil se v Chrudimi. V pozdějších generacích se rod Benoni rozdělil na několik větví. Zatímco chrudimská větev se vlivem prostředí orientovala na české jazykové prostředí, lanškrounská větev se v převážně německy hovořícím Hřebečsku zcela přirozeně orientovala na německé jazykové prostředí.[3][4]

Ředitel skláren[editovat | editovat zdroj]

Karl Benoni se velice brzy vyprofiloval jako schopný manažer. Sotva dvacetiletý začal řídit sklářskou výrobu v Rapotíně u Šumperka. S pomocí dobrých referencí pak získal místo ředitele sklárny v harrachovských sklárnách hraběte Harracha. Díky nashromážděnému majetku si mohl už ve svých 24 letech pořídit vlastní sklárnu v Temném Dole u Horního Maršova.[5] Jeho sklárna zaměstnávala více než 400 dělníků. Každý rok vyrobila přes dvě tuny výrobků. Značná část šla na export. Dobré finanční zázemí Benonimu umožňovalo podporovat místní tělovýchovnou jednotu a žít čilým společenským životem.[6] Jako úspěšný „glasfabrikant“ začal zájmy svého regionu zcela přirozeně hájit i na politické úrovni.[7]

Poslanec Českého sněmu[editovat | editovat zdroj]

Poslancem Sněmu království Českého za venkovské obce soudních okresů Trutnovského, Hostinského, Maršovského a Žacléřského se stal v roce 1883, s mandátem na roky 1883–1889. I v poslanecké lavici se věnoval převážně hájení zájmů svého regionu. Velké politice se prakticky nevěnoval, byť v národnostně rozjitřené době samozřejmě podporoval zájmy německé menšiny.[8] V lednu 1887 byl prohlášen za vystouplého.[9] Šlo o projev politiky pasivní rezistence, kdy němečtí poslanci na protest proti nevyslyšení německých národnostních a jazykových požadavků zahájili faktický bojkot sněmu. V doplňovacích volbách v září 1887 zde místo něj byl zvolen Emil Fiedler.[10]

Podnikatelské aktivity v Mexiku[editovat | editovat zdroj]

V roce 1886 Karl Benoni své sklárny v Temném Dole prodal. Hlavním důvodem byly místní opakované povodně řeky Úpy, které efektivní provoz komplikovaly. Zřejmě ještě v tomtéž roce přijal Benoni nabídku na spolupodílnictví v obchodním projektu na zpracování a prodej mexické kávy. S celou rodinou se odstěhoval do Mexika, kde se později stal úspěšným obchodníkem s dobytkem a také investorem do mexických železnic. Když v roce 1920 zemřel, jeho pozůstalost měla hodnotu 40 milionů mexických dolarů (tj. cca 34 milionů tehdejších československých korun). Hledání potenciálních pozůstalých na jeho rodném Lanškrounsku vzbudilo v tehdejším Československu velké mediální pozdvižení.[11]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. http://benoni.abchistory.cz/temny-dul-marsov-trutnov-karel-benoni-tovarnik.html
  3. Rod Benoni
  4. BENONI, Josef. Příběhy ze starého Lanškrounska. Praha: NZB, 2014. 174 s. ISBN 978-80-905864-0-6. 
  5. http://www.veselyvylet.cz/cz/vv8/vv81.html
  6. http://krkonose.krnap.cz/rejstrik/info.php?rok=2009&cislo=6&clanek=38
  7. http://marschendorf.riesengebirgler.de/Zeitungsartikel.htm
  8. BENONI, Josef. Příběhy ze starého Lanškrounska. Praha: NZB, 2014. 174 s. ISBN 978-80-905864-0-6. S. 138–139. 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/4/stenprot/025schuz/s025001.htm
  10. Die Presse, 12. 9. 1887, s. 2.
  11. BENONI, Josef. Příběhy ze starého Lanškrounska. Praha: NZB, 2014. 174 s. ISBN 978-80-905864-0-6. S. 139–140.