Karel Chochola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Dr. techn. Karel Chochola
Karel Chochola
Karel Chochola
Narození30. září 1893
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. června 1942 (ve věku 48 let)
Tábor
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Chochola (30. září 1893, Plzeň[1]3. června 1942, Tábor) byl český architekt působící v jižních Čechách.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Během studií V Plzni na c. k. reálném gymnáziu v Plzni se seznámil se svým celoživotním přítelem, malířem Ottou Matouškem.[2] Přes prvotní úmysl studovat malířství absolvoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze a posléze v Paříži a Římě. Usadil se v Českých Budějovicích. V roce 1925 se spolu s Matouškem stali zakládajícími členy Sdružení jihočeských výtvarníků.

Patřil k významným představitelům funkcionalismu a konstruktivismu. Většina jeho architektonické činnosti je soustředěna do 20. a 30. let 20. století. Jako specifický rys jeho návrhů je uváděna „záliba v symetrické dispozici, v níž mnozí funkcionalisté tušili formový apriorismus, a proto se jí důsledně vyhýbali.“[2]

Mezi jeho stavby patří kino Kotva, obchodní dům firmy Brouk a Babka, administrativní budova Jihočeských elektráren, blok pěti třípatrových obytných domů Tabáková režie v Havlíčkově kolonii a několik funkcionalistických vil (vše v Českých Budějovicích),[3] kromě toho pak areál hřbitova s obřadní síní v Protivíně.[4] Zpracoval rovněž architektonický koncept Jiráskova jezu a urbanistický návrh Sokolského stadiónu.

Po vzniku Protektorátu se zapojil do protinacistického odboje, byl odhalen a v roce 1942 v Táboře popraven. V roce 1945 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.[5] Na českobudějovickém sídlišti Máj po něm byla pojmenována ulice.

Realizace[editovat | editovat zdroj]

  • 1924 Tribuna Sokolského stadionu, Sokolský ostrov 462/4, České Budějovice
  • 1927 Obřadní síň hřbitova, Protivín[6]
  • 1929 Bio Kotva, Lidická třída 2110, České Budějovice
  • 1930 Rodinný dům Karla Chocholy, S. K. Neumanna 258/4, České Budějovice[7]
  • 1930 Rodinný dům Otty Matouška, S. K. Neumanna 304/11, České Budějovice
  • 1930 Administrativní budova Jihočeských elektráren, Lannova třída 205/16, České Budějovice
  • 1931 Vila manželů Svobodových, Dukelská 671/66, České Budějovice
  • 1933 Nájemní domy Československé tabákové režie, M. Vydrové 533/21 a 535/23, Čechova 534/36, Roháče z Dubé 522/8 a 523/6), České Budějovice
  • 1935 Obchodní dům Brouk a Babka, Široká 432/11, České Budějovice[8]
  • 1937 Hybný jez na Vltavě u Gellertovy papírny, České Budějovice
  • 1938 Závodní dům s biografem firmy I. Spiro & Söhne, Papírenská 185, Větřní
  • 1940 Chata Karla Chocholy, Doudleby 16, Doudleby

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Architekt - Chochola Karel | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. 
  3. Karel Chochola, neprávem opomíjený jihočeský tvůrce. www.cbarchitektura.cz [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  4. Památky jižních Čech 6. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2015. Kapitola: Výběr z kulturních památek nově prohlášených v roce 2014, s. 207. Autor: ŠTORKOVÁ, Jana.
  5. ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC: Chochola Karel. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  6. hřbitov a obřadní síň - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. 
  7. Vila Karla Chocholy, Jihočeský - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. 
  8. obchodní dům Brouk a Babka - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie Českých Budějovic, město České Budějovice 1998, s. 163

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]