Kačenka náprstkovitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKačenka náprstkovitá
alternativní popis obrázku chybí
Kačenka náprstkovitá (Verpa conica)
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Pododdělení Pezizomycotina
Třída terčoplodé (Pezizomycetes)
Podtřída Pezizomycetidae
Řád kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď smržovité (Morchellaceae)
Rod kačenka (Verpa)
Binomické jméno
Verpa conica
(O.F. Müll.) Sw. 1815
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kačenka náprstkovitá, též kačenka kuželovitá[1], (Verpa conica (O.F. Müll.) Sw. 1815[2]) je vzácná jedlá vřeckovýtrusná houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae), vyrůstající na jaře v listnatých porostech.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Plodniceapothecium je až 15 cm vysoké, rozdělené na třeň a na jeho vrcholu volně nasedající klobouk.

Klobouk je 2-4 cm vysoký a 1-3 cm široký, tvaru kuželovitého, zvoncovitého až dlouze oválného. Jeho vnější povrch, zbarvený žlutohnědě až hnědě, je jemně vrásčitý až zprohýbaný a pokrytý theciem - výtrusorodou vrstvou. Okraje klobouku jsou volné, jeho dužnina je jen několik milimetrů silná; vnitřní, dolů otevřený prostor je dutý, prochází jím do vrcholu klobouku třeň.

Třeň je válcovitý, až 15 cm dlouhý, bělavý až nažloutlý, na povrchu drobně šupinkatý, uvnitř vatovitý až dutý. Ke klobouku přirůstá na jeho vnitřní straně až v jeho vrcholu. V mládí je třeň relativně krátký, věkem se postupně silně prodlužuje.

Dužnina je v celé plodnici dosti tenká, křehká a lámavá, nenápadné vůně a chuti.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy jsou elipsoidní, 20-25 × 11-15 μm velké[3][4], výtrusný prach má žlutou barvu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kačenka náprstkovitá (Verpa conica)

Kačenka náprstkovitá se vyskytuje dosti vzácně v listnatých hájích, křovinách, sadech apod., např. pod hlohem či třešní[5]. Roste od března do května. Je uvedena v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky v kategorii zranitelných druhů (VU).[5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířena na severní polokouli – nalézána je v Evropě, Asii i Severní Americe.[6]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jde o druh jedlý, velice chutný[7], avšak vzácný.

Variety druhu[editovat | editovat zdroj]

Kromě typické variety, charakterisované výše uvedeným popisem, se vyskytuje rovněž vzácnější

  • kačenka náprstkovitá var. mozkovitá (Verpa conica var. cerebriformis (J. Moravec et Svrček) Šebek) jež se od typické formy odlišuje povrchem klobouku výrazně oble zvrásněným v klikaté žilky.[7][8] V pojetí českého mykologa Svatopluka Šebka chápána jako samostatný druh.[3]

Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]

  • Kačenka česká (Verpa bohemica) roste na jaře na obdobných stanovištích, je však poněkud hojnější. Liší se zvláště světlejším kloboukem pokrytým svislými, vlnitými žebry. Jde také o chutný jedlý druh.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986. 
  2. Index fungorum
  3. a b ŠEBEK, Svatopluk. Naše chřapáčovité a smržovité houby. Poděbrady: Oblastní muzeum v Poděbradech, 1973. 
  4. BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 96. 
  5. a b HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. 
  6. http://e-ecodb.bas.bg/rdb/en/vol1/Verconic.html
  7. a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
  8. PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9. S. 88. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]