Křešický potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křešický potok
Malý jez napájející Křešický rybník
Základní informace
Délka toku 18,2 km
Plocha povodí 56,0 km²
Průměrný průtok 0,27 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-09-03-094
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křešický potok pramení mezi obcemi Jezero a Bořeňoviceokrese Benešovnadmořské výšce 485 m. Nedaleko vsi Malovidy se pak vlévá zleva do Sázavy na jejím 71,9 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce 298 m. Protéká poblíž řady obcí a vlévá se do něj několik menších a větších potoků. Délka jeho toku činí 18,2 km.[1] Plocha povodí měří 56,0 km².[2]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Jeho název pochází z vesnice, kterou protéká – Křešice.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Křešický potok pramení v lese nedaleko silnice č. 111 spojující Bystřici, Struhařov, Divišov a Český Šternberk. Prameniště se nachází jihovýchodně od vsi Jezero a severně od obce Bořeňovice. Potok se dále ubírá k severu, kde je na něm založeno několik větších a menších rybníků. Jedná se o Havraš, Jezerský rybník, Stržínek, Velký rybník, Ocásek a Radvan, jehož hráz je již tvořena silnicí vedoucí z Čeňovic do Jezera a Střížkova.

Porost obklopující Křešický potok severně u Čeňovic

Dále potok nabírá východní směr a otáčí se kolem vesnice Čeňovice. Zde protéká lokalitou kde stával Čeňovický mlýn a jsou zde ještě pozůstatky náhonu, mlýn zde však již není a budovy po něm zbylé, jsou používány k jiným účelům. Kousek pod bývalým mlýnem přitéká celkem vydatný avšak krátký potůček zleva a o kus dál delší potok pramenící v Čeňovicích.

Dále potok pokračuje na východ ve směru vrcholu Vijanka a severně od vsi Humenec se do něj vlévá potok Humenec. Pod Vijankou se nachází Smilovský rybník, který je sycen Křešickým potokem a jiným potokem přitékajícím od Teplýšovic. Ze Smilovského rybníka pokračuje potok na sever a potom u obce Vlkov se ohýbá opět na východ. Zde se do něj vlévají další dva menší potoky. Jeden zleva pramenící nad Vlkovem a druhý zprava. V této části před Křešicemi se nachází louky a potok je lemován vysokými stromy.

V Křešicích je napájen dalším potokem od jihu a sám napájí Křešický rybník. Je zde zahrazen, takže voda může natékat do rybníka. Za Křešicemi v lokalitě Křešický mlýn jsou to další dva potoky. Celkem krátký Dalovský potok zprava a Čakovický potok tekoucí zleva od Čakovic.

Zahloubeným údolím pokračuje dále severovýchodně až k obci Třemošnice, kde se do něj zleva z Mariánského údolí vlévá Ostředský potok tekoucí z Ostředka. Východně od Třemošnice podtéká pod mostem dálnici D1 a těsně za ní se do něj zprava vlévá potok Pijavka sbírající v několika větvích vody v místních lesích. Potok dále pokračuje zahloubeným údolím obklopen loukami a po obou úbočích lesy. V okolí se nacházejí dva dětské tábory a NS Drahňovická mokřadla, kde obec Drahňovice zbudovala několik tůní. Kousek odsud pak začíná zpevněná cesta kopírující tok potoka až do soutuku se Sázavou v Poříčku u Českého Šternberka.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 0,27 m³/s.[3][pozn 1]

M-denní průtoky u ústí:[3]

M [dní] Q30 Q60 Q90 Q120 Q150 Q180 Q210 Q240 Q270 Q300 Q330 Q355 Q364
Q [m³/s] 0,60 0,42 0,33 0,27 0,22 0,19 0,16 0,13 0,11 0,09 0,06 0,04 0,02

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bývá též uváděna hodnota 0,22 m³/s (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 467) [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné online. 
  3. a b VD_A6_Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. (str. 144)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]