Julian Niedzielski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Julian Niedzielski
Narození 18. května 1849
Strzyżów
Úmrtí 20. října 1901
Vídeň
Ocenění Řád Františka Josefa
Rodiče otec Franz Niedzielski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julian Niedzielski (18. května 1849 Strzyżów (Polsko) – 20. října 1901 Vídeň) byl rakouský architekt.

Život[editovat | editovat zdroj]

Julian Niedzielski se narodil v Strzyżów v podkarpadském vojvodství. Vystudoval střední škole a Technický institut v Krakově. 1868 - 1870 studoval na Technické vysoké škole ve Vídni u Heinricha von Ferstela. Během studií pracoval v několika soukromých ateliérech. Po ukončení studií byl zaměstnán v ateliéru Heinricha von Ferstela. V době studií také pod vedením Ferstela pracoval na stavbě vídeňské university. Po Ferstelově smrti[p. 1] spolu s Heinrichem Köchlinem s výstavbu university dokončili v roce 1883. Za to byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa. S Hansem Mikschem se účastnili s úspěchem různých architektonických soutěží. V roce 1881 zvítězili v soutěži na divadlo v Liberci a v témže roce založili společnou projekční kancelář ve Vídni. V roce 1896 J. Niedzielski Vstoupil do státních služeb ministerstva vnitra ve Vídni jako stavební rada a od roku 1899 vrchní stavební rada. V letech 1897 až 1899 společně s Otto Hoferem pokračovali ve výstavbě nového Hofburgu. Zemřel nečekaně ve věku 53 let. Oceněním za služby městu Vídni mu byl zřízen čestný hrob na centrálním hřbitově.[1]

Od roku 1882 byl členem Svazu výtvarných umělců Vídně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kolonáda v Mariánských Lázních.

Julian Niedzielski byl ovlivněn Heinrichem von Ferstelem (dokončení univerzity nebo restaurování skotského kostela ve Vídni). Později projektoval ve stylu pozdního historismu. Projekční kancelář Miksch & Niedzielski také prosazovala nové moderní konstrukce ze železa a skla.[2]

  • 1870-1883 dostavba vídeňské university (s Heinrichem Köchlinem)
  • 1888-1891 správní budova spořitelny, Liberec (s Mikschem)
  • 1885 restaurování skotského kostela ve Vídni, novorenesanční styl (vidět vliv Ferstela)
  • 1888 - 1889 vila Ludwiga Wolfruma v Ústí nad Labem (Winstona Churchilla 2, Ústí nad Labem - centrum 1344), stavitel Carl Mayer z Děčína. Úpravy v roce 1935.[3] (s Mikschem)
  • Vila Rudolfa Larische v Krnově
    1888 vila Rudolfa Larische, Krnov, kombinace severské renesance s manýrizmem, průčelí s rizality, štíty a balkony, využito střídání omítaného a režného zdiva. V roce 1929 podle architekta Leopolda Bauera bylo přistavěno zadní křídlo.[2][4] Vila je kulturní památkou ČR.[5] (s Mikschem)
  • kolem 1890 vila Petschka v Ústí nad Labem, v Čechách, (s Mikschem)
  • 1889 Lázeňské kolonády, Mariánské Lázně, vítězný soutěžní projekt. Novobarokní litinová prosklená stavba je postavena na bývalé uzavřené lázeňské promenádě. Litinová konstrukce byla odlita v Strojírnách knížete Salma v Blansku. Lázeňská kolonáda byla přejmenována v roce 1951 na Kolonádu Maxima Gorkého. Dne 1. července 2010 se Kolonáda Maxima Gorkého stala národní kulturní památkou ČR[6].(s Mikschem)
  • 1890 obytný a obchodní dům ve Vídni 1, Wollzeile 36 / Stubenbastei 2-4,(s Mikschem)
  • 1891 vila Haberhof, Vídeň 2, Mühlfeldgasse 15 / Nordbahnstraße 46-48 / Darwingasse 38.(s Mikschem)
  • 1892 vila Wolfruma v Ústí nad Labem (Na schodech 1601/10, Ústí nad Labem). Vila je kulturní památkou ČR.[7] (s Mikschem)
  • 1893 Vstupní brána do zoologické zahrady v Prátru, Vídeň 2 (zbořeno v roce 1902), renezanční styl vstupní brány, zdobená figurami zvířat, naopak restaurace byla směsicí barokních a renesančních prvků s balkony a lodžiemi. (s Mikschem)
  • 1894 radnice se spořitelnou v Novém Sadci (Nowy Sącz) v Polsku. (s Mikschem)
  • kolem 1895 továrna pro rodinu Wolfrum v Ústí nad Labem. (s Mikschem)
  • 1897-1899 výstavba vídeňském Hofburgu (s Otto Hoferem)

V 1911 podle původních projektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielskiho bylo postaveno gymnázium, Vídeň 1, Stubenbastei 6-8 (fasáda Simplified), novobarokní sloh, vestibul s kazetovým stropem s centrální schodištěm s novobarokním kamenným zábradlím.

Nerealizované stavby[editovat | editovat zdroj]

  • 1881 divadlo v Liberci - 1. cena v soutěži (s Mikschem)
  • 1885-1888 léčebný a lázeňský ústav v Krynici (s J. Zawiejskim)
  • 1887 radnice v Liberci - 2. cena v soutěži (s Mikschem)
  • 1887 Uměleckoprůmyslové muzeum v Liberci (s Mikschem)
  • kolem 1898 vládní budova v Meranu (s Mikschem)

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V roce 1886 vytvořil epitaf pro Heinricha von Ferstela, který je umístěn ve vídeňské universitě. Busta je od Viktora von Tilgnera.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRANDSTETTER, Jutta. Julian Niedzielski [online]. Architekturzentrum Wien, 2005-11-01, [cit. 2015-12-01]. Dostupné online.  
  2. a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Krnova. Ostrava : NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 329-330, 256.  
  3. Vila Ludwiga Wolfruma [online]. Ústí - Aussig Architektura na severu Čech, [cit. 2005-11-29]. Dostupné online.  
  4. VYBÍRAL, Jindřich. Slavné vily Moravskoslezského kraje. [s.l.] : FOIBOS a.s., 2008. ISBN 978-80-87073-09-4. S. 21.  
  5. vila Rudolfa Larische [online]. NPÚ, [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.  
  6. Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních [online]. NPÚ, [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.  
  7. Wolfrumova vila [online]. NPÚ, [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.  

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Julian Niedzielski In: Architektenlexikon Wien 1770–1945. Herausgegeben vom Architekturzentrum Wien. Wien 2007.