Hans Miksch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hans Miksch
Narození 24. červen 1846
Liberec
Úmrtí 14. května 1904
Drážďany
Povolání architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Miksch (24. června 1846 Liberec14. května 1904 Drážďany) byl rakouský architekt.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hans Miksch pocházel z rodiny stavitele Johanna Miksche z Liberce. Kde získal vzdělání, např. zdali navštěvoval technickou školu nebo vykonával praxi u svého otce, není známo. Projektovat začal u Wr. Baugese. Na začátku byl podporován hrabětem E. von Zichy, u něhož pracoval jako domácí architekt. Pak byl zaměstnán u vídeňské stavební společnosti. V roce 1881 společně s architektem Julianem Niedzielskim (1849 – 1901) zvítězili v soutěži na liberecké divadlo, projekt se nakonec neuskutečnil.[1] Společně s Julianem Niedzielskim založili projekční kancelář ve Vídni v roce 1881[2]. Po celou dobu udržoval a využíval kontakty, které měl na severu Čech. Od roku 1896, kdy Niedzielski vstoupil do státní služby, projektoval samostatně. Na služební cestě do Drážďan, kterou podnikal v roce 1904, nečekaně zemřel a byl pochován v Drážďanech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních v roce 1900.

Hans Miksch projektoval ve stylu pozdního historismu. Projekční kancelář Miksch & Niedzielski také prosazovala nové moderní konstrukce ze železa a skla.

  • 1888-1891 správní budova spořitelny, Liberec
  • 1888 - 1889 vila Ludwiga Wolfruma v Ústí nad Labem (Winstona Churchilla 2, Ústí nad Labem - centrum 1344), stavitel Carl Mayer z Děčína. Úpravy v roce 1935.[3]
  • 1888 vila Rudolfa Larische, Krnov, kombinace severské renesance s manýrizmem, průčelí s rizality, štíty a balkony, využito střídání omítaného a režného zdiva. V roce 1929 podle architekta Leopolda Bauera bylo přistavěno zadní křídlo.[2][4] Vila je kulturní památkou ČR.[5]
  • kolem 1890 vila Petschka v Ústí nad Labem.
  • 1889 Lázeňské kolonády, Mariánské Lázně, vítězný soutěžní projekt. Novobarokní litinová prosklená stavba je postavena na bývalé uzavřené lázeňské promenádě. Litinová konstrukce byla odlita v Strojírnách knížete Salma v Blansku. Lázeňská kolonáda byla přejmenována v roce 1951 na Kolonádu Maxima Gorkého. Dne 1. července 2010 se Kolonáda Maxima Gorkého stala národní kulturní památkou ČR[6].
  • 1891 vila Haberhof, Vídeň 2, Mühlfeldgasse 15 / Nordbahnstraße 46-48 / Darwingasse 38.
  • Wolfrumova vila v Ústí nad Labem.
    1892 vila Wolfruma v Ústí nad Labem (Na schodech 1601/10, Ústí nad Labem). Vila je kulturní památkou ČR.[7]
  • 1893 Vstupní brána do zoologické zahrady v Prátru, Vídeň 2 (zbořeno v roce 1902), renezanční styl vstupní brány, zdobená figurami zvířat, naopak restaurace byla směsicí barokních a renesančních prvků s balkony a lodžiemi.
  • 1894 radnice se spořitelnou v Novém Sadci (Nowy Sącz) v Polsku.
  • kolem 1895 továrna pro rodinu Wolfrum v Ústí nad Labem[8]
  • 1911 podle původních projektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielskiho bylo postaveno gymnázium, Vídeň 1, Stubenbastei 6-8 (fasáda Simplified), novobarokní sloh, vestibul s kazetovým stropem s centrální schodištěm s novobarokním kamenným zábradlím.

Nerealizované stavby[editovat | editovat zdroj]

  • 1881 divadlo v Liberci - 1. cena v soutěži
  • 1887 radnice v Liberci - 2. cena v soutěži
  • 1887 Uměleckoprůmyslové muzeum v Liberci

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRANDSTETTER, Jutta. Hans Miksch [online]. Architekturzentrum Wien, 2005-11-01, [cit. 2015-11-28]. Dostupné online.  
  2. a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Krnova. Ostrava : NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 328,256.  
  3. Vila Ludwiga Wolfruma [online]. Ústí - Aussig Architektura na severu Čech, [cit. 2005-11-29]. Dostupné online.  
  4. VYBÍRAL, Jindřich. Slavné vily Moravskoslezského kraje. [s.l.] : FOIBOS a.s., 2008. ISBN 978-80-87073-09-4. S. 21.  
  5. vila Rudolfa Larische [online]. NPÚ, [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.  
  6. Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních [online]. NPÚ, [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.  
  7. Wolfrumova vila [online]. NPÚ, [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.  
  8. Tovární budova firmy Wolfrum [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.  

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]