Jóšijáš
| Jóšijáš | |
|---|---|
 | |
| Narození | 648 př. n. l. Jeruzalém |
| Úmrtí | 609 př. n. l. (ve věku 38–39 let) Megido |
| Pohřben | Jeruzalém |
| Potomci | Jójakím, Sidkijáš, Jóachaz, Johanan a Shallum |
| Otec | Amón |
| Matka | Jedidah |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jóšijáš (hebrejsky: יֹאשִׁיָּהוּ, Jošijahu), v českých překladech Bible přepisováno též jako Josijáš, Jošiáš či Joziáš, byl z Davidovské dynastie v pořadí patnáctý král samostatného Judského království. Jeho jméno se vykládá jako „Hospodin dává“.[1] Dle názoru moderních historiků a archeologů král Jóšijáš vládl asi v letech 639 až 609 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3285–3316 od stvoření světa neboli do rozmezí let 477–445 před naším letopočtem,[3] což odpovídá 31 letům vlády, jak je uvedeno v Knihách kronik.[4]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Jóšijáš byl synem krále Amóna a jeho ženy Jedídy, jež byla dcerou Adajáše z Boskatu.[5] Na judský trůn v Jeruzalémě usedl ve svých 8 letech a z údajů Tanachu by se dalo vyvodit, že navázal na započatou, ale nedokončenou náboženskou reformu svého děda Menašeho.
Reforma
[editovat | editovat zdroj]Jóšijáš za své vlády uskutečnil významnou náboženskou reformu, během které se pokusil odstranit ve starověkém Judsku všechny pohanské kulty a ustanovil jako legální pouze jediný kult, a to Hospodinův, jenž byl spjat s obětní službou v jeruzalémském Chrámu. Tato reforma měla dalekosáhlý vliv na biblické náboženství a samotné biblické knihy, jež byly částečně opraveny a možná i cenzurovány[zdroj?!] v duchu reformního hnutí.
Kniha Zákona
[editovat | editovat zdroj]Jedním z hlavních impulzů Jóšijášovy náboženské reformy bylo podle Bible nalezení Knihy zákona, která je v textu zmíněna celkem 11× (viz 2. Královská 22:8, 10, 11, 13, 16; 23:2, 3, 21, 24). Tu objevil údajně spravedlivý velekněz Chilkijáš v samotném Chrámu, což bylo vykládáno jako Boží odpověď na královy modlitby. Tradiční judaismus věří, že šlo o svitek s Pěti knihami Mojžíšovými. Moderní teorie však zdůrazňují, že téměř jistě šlo spíše jen o knihu Deuteronomium, a sice buď její původní verzi nebo její části či základ textu, z něhož později vzešla.
Někteří historici pochybují, že Kniha zákona byla starobylým textem a předpokládají, že šlo spíše o dílo samotného Chilkijáše, sloužící k ospravedlnění Jóšijášovy reformy jeruzalémského kultu.
Proroci za Jóšijášovy vlády
[editovat | editovat zdroj]Během Jóšijášovy vlády došlo k vystoupení a povolání několika proroků. Například prorok Sofonjáš byl svou rozsáhlou kritikou modlářství pravděpodobně tím, kdo odstartoval Jóšijášův psychologický obrat a následné změny v náboženské oblasti. Krátce poté byl povolán také prorok Jeremjáš, který především kritizoval náboženské poměry po Jóšijášově smrti – sám ve svých proroctvích krále Jóšijáše nezmiňuje a o jeho reformě mluví pouze v náznacích.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Kromě náboženské reformy se projevil jako velmi schopný panovník, za jehož vlády Judsko ovládlo dokonce i rozsáhlé oblasti bývalého severoizraelského království až po Jizre'el a Galileu. Roku 609 př. n. l. padl v bitvě u Megida s egyptským faraónem Nekem II., který jej porazil, když táhl na pomoc svým asyrským spojencům v boji proti Babylónii. Apokryfní 3. kniha Ezdrášova tvrdí, že tak učinil proti přímému slovu proroka Jeremjáše.
„Josiáš však neobrátil svůj vůz (na výzvu egyptského faraona) a nedbal slov proroka Jeremjáše, která pocházela z Hospodinových úst“ Třetí Ezdráš 1:26/1:28
Talmud[6] naproti tomu uvádí, že se snažil zabránit tomu, aby jeho územím prošlo cizí vojsko, protože si špatně vyložil tato slova Tóry: „… a vaší zemí nebude procházet meč“,[7] přičemž je králi vyčítáno, že se ohledně správného výkladu s prorokem Jeremjášem neporadil. Raši k tomu dodává, že hlavní příčina vojenského neúspěchu přes to všechno spočívala v tom, že synové Izraele nebyli hodni toho, aby jim Hospodin v boji pomohl, a králi vyčítá pouze to, že si špatného morálního stavu lidu ve své zemi nebyl vědom.[8]
Po Jóšijášově smrti již judské království nedosáhlo takového rozmachu, jako za jeho vlády. Jeho syn Jóachaz byl roku 609 př. n. l. po krátkém panování sesazen faraónem Nekóem II.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 207.
- ↑ Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle Finkelstein – Silberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
- ↑ GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 85, 87.
- ↑ 2Pa 34, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Kr 22, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Taanit 22b
- ↑ Lv 26, 6 (Kral, ČEP)
- ↑ DIVECKÝ, Jan. Králové Izraele. Příběhy biblických hrdinů. Praha: P3K, 2010. ISBN 978-80-87186-07-7. S. 134-135.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Joziáš.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo JÓŠIJÁŠ.
- FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3.
- HERZOG, Chaim; GICHON, Mordechai. Biblické války. Brno: Jota, 1999.
- SEGERT, Stanislav; Starověké dějiny Židů; Praha : Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0304-8
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jóšijáš na Wikimedia Commons
| Králové Judského království | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Amón |
639 př. n. l. - 609 př. n. l. Jóšijáš |
Nástupce: Jóachaz |
