Sidkijáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sidkijáš
Portrét
Narození 617 př. n. l.
Místo úmrtí Babylón
Potomci Mulek
Otec Jóšijáš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sidkijáš (hebrejsky: צִדְקִיָּהוּ‎‎, Cidkijahu, případně צִדְקִיָּה‎‎, Cidkija), v českých překladech Bible přepisováno též jako Cidkiáš, Sedechiáš, Sedekjáš či Sedekiáš, byl z Davidovské dynastie v pořadí devatenáctý a zároveň poslední král samostatného Judského království. Jeho jméno se vykládá jako „(Má) spravedlnost (je) Hospodin.[1] Toto jméno mu dal babylónský král Nebúkadnesar, který sesadil z judského trůnu jeho předchůdce a zároveň synovce Jójakína a dosadil jej místo něj. Předtím byl Sidkijáš známý pod jménem Matanjáš, (hebrejsky: מַתַּנְיָה‎‎ Matanja, doslova Dar Hospodinův),[2] přepisováno též jako Mataniáš či Mattanja.[3] Dle názoru moderních historiků a archeologů král Sidkijáš vládl asi v letech 596 až 586 př. n. l.[4] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3327–3338 od stvoření světa neboli do rozmezí let 435–423 před naším letopočtem,[5] což odpovídá 11 letům vlády, jak je uvedeno v Tanachu.[6][7]

Sidkijáš byl synem krále Jóšijáše[8] a jeho ženy Chamútaly, jež byla dcerou Jirmejáše z Libny. Na judský trůn usedl ve svých 21 letech, ale stejně jako před ním jeho bratr Jójakím a poté jeho synovec Jójakín se i on v královské pozici dopouštěl „toho, co je zlé v Hospodinových očích“.[9] Nedbal na varování proroka Jeremjáše[10] a přidal se na stranu osnovatelů spiknutí proti králi Nebúkadnesarovi, jež bylo zřejmě vedeno faraónem Chofrou.[11] Při trestné výpravě babylónského krále byly nakonec prolomeny hradby Jeruzaléma a město vypleněno. Sidkijáši se sice podařilo uprchnout, ale brzy byl dopaden a zajat na Jerišských pustinách. Byl přiveden do Ribly k Nebúkadnesarovi, který nechal před jeho očima popravit jeho syny. Poté byl Sidkijáš oslepen a v řetězech odveden do žaláře v Babylóně, kde zemřel.[12] Mezitím babylónské vojsko dokonalo zkázu Jeruzaléma. Nejen, že město i s Chrámem vypálilo, ale úplně zbořilo jeho hradby. Téměř všichni zbylí obyvatelé Judského království byli odvedeni do babylónského zajetí. V zemi byla ponechána pouze část chudiny pod správou Gedaljáše, který zastával svůj úřad správce v Mispě.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 392. 
  2. Výkladový slovník biblických jmen, str. 305
  3. 2Kr 24, 17 (Kral, ČEP)
  4. Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle FinkelsteinSilberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
  5. GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 89, 91. 
  6. 2Kr 24, 18 (Kral, ČEP)
  7. 2Pa 36, 11 (Kral, ČEP)
  8. 1Pa 3, 15 (Kral, ČEP)
  9. 2Kr 24, 19 (Kral, ČEP)
  10. Jr 27, 8 (Kral, ČEP)
  11. Jr 44, 30 (Kral, ČEP)
  12. Jr 52, 6–11 (Kral, ČEP)
  13. 2Kr 25, 23 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Králové Judského království
Předchůdce:
Jójakín
596 př. n. l. - 586 př. n. l.
Sidkijáš
Nástupce:
'