Jozef Hanula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jozef Hanula
Jozef Hanula.jpg
Narození 6. dubna 1863
Liptovské Sliače
Úmrtí 22. srpna 1944
Spišská Nová Ves
Národnost slovenská
Povolání malíř, pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Malba z kostela sv. Ondřeje v Krásné nad Kysucou z roku 1927

Jozef Hanula (6. dubna 1863, Liptovské Sliače22. srpna 1944, Spišská Nová Ves) byl slovenský malíř a pedagog. Vrcholnou tvorbou se hlásil k programu kritického realismu.

Jeho otcem byl Ján Hanula, matka Marie rod. Mrvová.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studoval na Zemské škole pro kreslení v Budapešti, soukromou školu u Simona Hollósyho a Královskou bavorskou akademii výtvarných umění u profesorů Gabriela von Hackla, Franza von Defreggera a Karola Marra v Mnichově. Učil kreslení v Žilině a v Spišské Nové Vsi. Byl představitelem slovenského realistického malířství. Zaměřil se zejména na sakrální tvorbu, ve které spojoval náboženská a národní témata. Od roku 1908 působil i jako knižní ilustrátor, průkopnicky zejména v literatuře pro děti a mládež. Byl autor podobizen významných osobností slovenského kulturního a národního života. Úvahovými a memoárovými články se vyjadřoval k problematice slovenské kultury. Kolem roku 1935 napsal knihu Spomienky slovenského maliara. Maloval interiéry katolických kostelů v Banské Bystrici (1935), Banské Bystrici-Sásovej (1940), Banské Bystrici-Radvani a jiné. Roku 1919 spoluzakládal Spolok slovenských umelcov v Martině. Roku 1941 byl vyznamenán státní cenou.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kern, PJ: Podobizna J. Hanuly (olej, 1935)
  • Hanulova ul. v Bratislavě (od roku 1972)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Hanula na slovenské Wikipedii.