Přeskočit na obsah

José Maria de Eça de Queirós

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
José Maria de Eça de Queirós
Rodné jménoJosé Maria de Eça de Queiroz
Narození25. listopadu 1845
Póvoa de Varzim
Úmrtí16. srpna 1900 (ve věku 54 let)
Paříž
Příčina úmrtítuberkulóza
Povolánínovinář, diplomat, spisovatel a romanopisec
Alma materLaw School of the University of Coimbra
Významná dílaZločin pátera Amara
Os Maias
DětiAntónio Eça de Queiroz
VlivyAlmeida Garrett
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Maria de Eça de Queirós [žozé maría di'esa di'kejróš] (25. listopad 1845, Póvoa de Varzim16. srpen 1900, Paříž) byl portugalský spisovatel, publicista a diplomat. Klasik portugalské literatury. Je řazen k realismu, který do portugalské literatury vnesl.[1]

Narodil se jako nemanželský syn vysokého úředníka a na jeho přání vystudoval práva na univerzitě v Coimbře a krátce provozoval právní praxi v Lisabonu. Začal publikovat eseje a povídky v Gazeta de Portugal. Brzy se zařadil do okruhu portugalských intelektuálů usilujících o sociální reformy, které se říká Generace sedmdesátých. Eça de Queirós navíc ostře kritizoval soudobou portugalskou literaturu. V 70. letech začal pracovat rovněž v diplomacii, byl konzulem na Kubě (1872–1874), v Británii (1874–1888) a ve Francii (1888–1900). Zemřel na tuberkulózu.

Na zahraničních misích začal psát romány, které ho nakonec proslavily nejvíce: O Crime do Padre Amaro (Zločin pátera Amara), O Primo Basílio (Bratranec Bazilio) a své mistrovské dílo Os Maias (Maiové).[2]

V anketě Naši velcí Portugalci (Os Grandes Portugueses), kterou roku 2007 uspořádala portugalská veřejnoprávní stanice Rádio e Televisão de Portugal, a která hledala největší osobnosti portugalských dějin, skončil na 22. místě.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • José Maria de Eça de Queirós, Bratranec Basílio: rodinná epizoda. Praha: Odeon 1989
  • Ottův slovník naučný, heslo Eça. Sv. 8, str. 358,

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]