Joseph Louis Proust

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Joseph Louis Proust
Proust joseph.jpg
Narození 26. září 1754
Angers
Úmrtí 5. července 1826 (ve věku 71 let)
Angers
Zaměstnavatel Univerzita v Salamance
Ocenění rytíř Čestné legie (1810)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Louis Proust (26. září 1754, Angers5. červenec 1826, Angers) byl francouzský chemik, objevitel glukózy a kyseliny kyanovodíkové. Zjistil, že pokud se dvě anorganické látky skutečně slučují, děje se to vždy ve stejném hmotnostním poměru (tzv. Proustův zákon)[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Chemii studoval nejprve u svého otce, lékárníka v Angers. Poté odešel do Paříže, kde se stal vrchním lékárníkem v nemocnici Salpetrière. Začal chemii i vyučovat, a to v ústavu svého přítele Pilâtra de Rozier (létali spolu rovněž balónem). Na doporučení samého Lavoisiera ho španělský král Karel IV. pozval do Španělska, aby učil na dělostřelecké škole v Segovii, později v Salamance. Zde se stal profesorem chemie, roku 1789 pak ředitelem královské laboratoře v Madridu. Po smrti Karla IV. svou pozici ztratil a vrátil se do Francie, do Craonu, později do rodného Angers. Napoleon Bonaparte ho vyzval, aby zřídil továrnu na výrobu cukru, což Proust odmítl.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Do Francie jako první přinesl tzv. mokrou analýzu, tj. analýzu ve vodných roztocích.. Objevil kyselinu kyanovodíkovou a hroznový cukr (glukózu). Roku 1799 definoval a experimentálně prověřil zákon stálých poměrů slučovacích, který konstatuje neměnnost hmotnostních poměrů prvků ve sloučeninách. Zákon byl uznán ovšem až později a Proust o něj vedl dlouhý, osmiletý spor s Claudem Louisem Bertholletem. Stál na prahu objevu druhého slučovacího zákona, ale ten formuloval až John Dalton roku 1803.[3][4] Vedle prací o analytické chemii se zabýval i metalurgií (složení bronzu pro děla), zkoumáním střelného prachu a potravinářskou chemií.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Joseph Louis Proust byl odo roku 1816 členem Francouzské akademie věd. V roce 1808 byl zvolen zahraničním členem Bavorské akademie věd.[5]

V roce 1832 byl jeho jménem pojmenován minerál proustit.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://lekarske.slovniky.cz/pojem/proust-joseph-louis
  2. http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=77205&s_lang=2&detail=1&title=Proust
  3. http://www.e-chembook.eu/cs/joseph-louis-proust
  4. http://leccos.com/index.php/clanky/proust-joseph-louis
  5. Prof. Dr. Joseph Louis Proust, badw.de
  6. F. S. Beudant. Proustite, argent antimonié sulfuré en partie, Traité Élémentaire de Minéralogie. 2.. vyd. Paris: Chez Verdière Libraire-Éditeur, 1832. Dostupné online. S. 445–447. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Proust, J.-L. Sv. 20, str. 812

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]