Joseph Louis Proust
| Joseph Louis Proust | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. září 1754 Angers |
| Úmrtí | 5. července 1826 (ve věku 71 let) Angers |
| Povolání | chemik, farmaceut a balonář |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Salamance |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1810) |
| Funkce | editor (Anales de Ciencias Naturales; od 1799) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joseph Louis Proust (26. září 1754, Angers – 5. červenec 1826, Angers) byl francouzský chemik, objevitel glukózy a kyseliny kyanovodíkové. Zjistil, že pokud se dvě anorganické látky skutečně slučují, děje se to vždy ve stejném hmotnostním poměru (tzv. Proustův zákon)[1][2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Chemii studoval nejprve u svého otce, lékárníka v Angers. Poté odešel do Paříže, kde se stal vrchním lékárníkem v nemocnici Salpetrière. Začal chemii i vyučovat, a to v ústavu svého přítele Pilâtra de Rozier (létali spolu rovněž balónem). Na doporučení samého Lavoisiera ho španělský král Karel IV. pozval do Španělska, aby učil na dělostřelecké škole v Segovii, později v Salamance. Zde se stal profesorem chemie, roku 1789 pak ředitelem královské laboratoře v Madridu. Po smrti Karla IV. svou pozici ztratil a vrátil se do Francie, do Craonu, později do rodného Angers. Napoleon Bonaparte ho vyzval, aby zřídil továrnu na výrobu cukru, což Proust odmítl.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Do Francie jako první přinesl tzv. mokrou analýzu, tj. analýzu ve vodných roztocích.. Objevil kyselinu kyanovodíkovou a hroznový cukr (glukózu). Roku 1799 definoval a experimentálně prověřil zákon stálých poměrů slučovacích, který konstatuje neměnnost hmotnostních poměrů prvků ve sloučeninách. Zákon byl uznán ovšem až později a Proust o něj vedl dlouhý, osmiletý spor s Claudem Louisem Bertholletem. Stál na prahu objevu druhého slučovacího zákona, ale ten formuloval až John Dalton roku 1803.[3][4] Vedle prací o analytické chemii se zabýval i metalurgií (složení bronzu pro děla), zkoumáním střelného prachu a potravinářskou chemií.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Joseph Louis Proust byl od roku 1816 členem Francouzské akademie věd. V roce 1808 byl zvolen zahraničním členem Bavorské akademie věd.[5]
V roce 1832 byl jeho jménem pojmenován minerál proustit.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://lekarske.slovniky.cz/pojem/proust-joseph-louis
- ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=77205&s_lang=2&detail=1&title=Proust
- ↑ Archivovaná kopie. www.e-chembook.eu [online]. [cit. 2015-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-02.
- ↑ Archivovaná kopie. leccos.com [online]. [cit. 2015-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-06.
- ↑ Prof. Dr. Joseph Louis Proust, badw.de
- ↑ F. S. Beudant. Proustite, argent antimonié sulfuré en partie, Traité Élémentaire de Minéralogie. 2.. vyd. Paris: Chez Verdière Libraire-Éditeur, 1832. Dostupné online. S. 445–447.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Proust, J.-L. Sv. 20, str. 812
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Louis Proust na Wikimedia Commons - Heslo v Britannice
