Josef Závěta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Závěta

poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960

poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
Členství Čs. str. lidová

Narození 18. března 1903
Kolín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. srpna 1975 (ve věku 67 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Závěta (18. března 1903 Kolín[1]29. srpna 1975 Ostrava[2]) byl český a československý politik Československé strany lidové a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z dělnické rodiny, vyučil se slévačem. Od roku 1938 se natrvalo přestěhoval na Ostravsko, kde pracoval ve vítkovických, kunčických a v druhé polovině 50. let i v bohumínských železárnách. Jako dělník vždy vykazoval vynikající pracovní výsledky. Do ČSL vstoupil po roce 1945. V únoru 1948 se přihlásil k „obrozené“ (prokomunistické) ČSL, do níž byl pro svůj dělnický profil bez problémů přijat. Na zasedání Krajského výboru ČSL v Ostravě v roce 1951 byl na popud Josefa Plojhara a Josefa Gemrota zvolen do krajského výboru strany. Coby slévačský mistr Nové hutě Klementa Gottwalda byl do krajského výboru navržen jako prototyp pokrokového dělníka v těžkém průmyslu, jenž podává mimořádné výkony a jde ostatním příkladem. Po zvolení do KV ČSL se okamžitě zapojil do agitační kampaně za zvýšení výkonů ve výrobě. Byl nositelem vyznamenání Za vynikající práci a Řádu práce. V květnu 1954 byl na krajské konferenci zvolen předsedou Krajského výboru ČSL v Ostravě. Vedle toho stranu zastupoval v radách MěNV a ONV Ostrava.[3]

Ve volbách roku 1954 byl zvolen za ČSL poslancem ve volebním obvodu Ostrava-Bohumín. Mandát obhájil ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Severomoravský kraj) a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6] K roku 1968 se uvádí jako důchodce, bytem Nový Bohumín.[7]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 za ČSL do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Nový Bohumín), kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[8]

Patřil k silně prokomunistickým funkcionářům ČSL a podporoval oficiální linii ČSL na mnoha veřejných vystoupeních i v tisku. K Josefu Plojharovi měl až přepjatě devótní osobní vztah. V březnu 1968 na počátku pražského jara byl jako jeden z prvních vysokých stranických činitelů vyzván místní ostravskou organizací k rezignaci na funkci předsedy. Postupně byl zbaven všech významných funkcí na Ostravsku. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se v rámci normalizace ovšem opět vrátil na své pozice. Byl zvolen místopředsedou Krajského výboru ČSL v Ostravě. Poté prosazoval razatní očistu strany od exponentů reformního proudu. Do nejvyšších stranických funkcí se ale už nevrátil, částečně kvůli celkové generační obměně funkcionářského kádru, částečně i pro zhoršující se zdravotní stav.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolín
  2. Josef Závěta [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 303
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  7. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  9. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 304

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]