José López Portillo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
José López Portillo
Jose Lopez Portillo.jpg
Rodné jméno José Guillermo Abel López Portillo y Pacheco
Narození 16. června 1920
Ciudad de México
Úmrtí 17. února 2004 (ve věku 83 let)
Chile
Alma mater Mexická národní autonomní univerzita
Universidad de Chile
Zaměstnavatel Mexická národní autonomní univerzita
Ocenění Commander of Order of Manuel Amador Guerrero (1981)
Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (1981)
Řád Serafínů
Cena kněžny asturské
Řád Josého Martího
… více na Wikidatech
Politická strana Partido Revolucionario Institucional (PRI)
Rodiče José López Portillo y Weber
Funkce Mexico presidential candidate for the Revolutionary Institutional Party (1975–1976)
prezident Mexika (1976–1982)
ministr financí
Podpis José López Portillo – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

José López Portillo y Pacheco (16. června 1920, Ciudad de México17. února 2004, Ciudad de México) byl mexický politik, v letech 1976–1982 prezident Mexika.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval právo na Národní autonomní univerzitě v Mexiku. Poté na své alma mater učil politickou teorii a veřejnou správu. Vydal několik knih o politické filozofii a napsal i dvě knihy beletristické: Quetzalcoatl (česky vyšlo roku 1982 jako Příchod Opeřeného hada v nakladatelství Odeon) a Don Q.

V roce 1959 vstoupil do Institucionální revoluční strany, klíčové politické síly mexického politického systému.[1] Postupně stoupal mocenskou hierarchií, aby se v 70. letech plně vrhl na politiku. Nejprve pracoval v prezidentských kancelářích Gustava Díaze Ordaze a Luise Echeverríi a posléze, roku 1973 byl jím jmenován ministrem financí. Držel tento post do roku 1975. Podařilo se mu omezit daňové úniky a snížit veřejné výdaje. V roce 1976 vyhrál v prezidentských volbách (bez protikandidáta), jako kandidát Institucionální revoluční strany. Roku 1978 obnovil po 38 letech diplomatické vztahy se Španělskem - za zlepšení vztahů mezi španělskojazyčnými zeměmi také roku 1981 získal Cenu kněžny asturské.[2] Podpořil sandinovské hnutí v Nikaragui. Oponoval politice Ronalda Reagana. Provedl reformu, která rozšířila počet členů parlamentu na 400, přičemž 100 muselo náležet opozici. Tím oslabil hegemonii Institucionální revoluční strany, která v Mexiku vládla nepřetržitě od roku 1929 (do roku 2000).[3]

Zpočátku jeho vládu provázelo – navzdory dramaticky vysoké inflaci – ekonomické nadšení, které vyplývalo z objevu ropy ve státech Veracruz a Tabasco. Mexiko se v krátké době stalo čtvrtým největším těžařem ropy na světě.[4] Navzdory obrovským ziskům však rychle rostl vládní dluh. Po prudkém snížení cen ropy roku 1981, vypukla v Mexiku obrovská dluhová krize, která se přelila i do zahraničí. Mexiko se stalo druhým největším dlužníkem na světě.[1] López reagoval tím, že znárodnil banky, zavedl kontrolu deviz a o 40 procent devalvoval mexickou měnu peso, ačkoli veřejnosti tvrdil, že bude měnu hájit „zuřivě jako pes“ a úspory občanů nejsou v ohrožení. Stal se pak objektem velké nenávisti veřejnosti a po konci svého mandátu roku 1982 raději odešel ze země. Jeho nástupce, Miguel de la Madrid, zahájil tažení proti jeho klice – López se totiž stal symbolem korupce a rozkrádání, americký novinář Jack Anderson publikoval informace tajných služeb, podle nichž López zpronevěřil více než miliardu dolarů, navíc proslul také svým nepotismem, ministerský post přidělil i své manželce, vysoké vládní funkce získali i jiní členové jeho rodiny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jose Lopez Portillo. www.telegraph.co.uk. 2004-02-19. Dostupné online [cit. 2019-03-10]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  2. El presidente de México obtiene por unanimidad, el Premio Príncipe de Asturias a la cooperación iberoamericana. El País. 1981-07-16. Dostupné online [cit. 2019-03-10]. ISSN 1134-6582. (španělsky) 
  3. José López Portillo | president of Mexico. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. GUNSON, Phil. Obituary: José López Portillo. The Guardian. 2004-02-20. Dostupné online [cit. 2019-03-10]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]