Jordán (Brdy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jordán

Jordán

Vrchol 826 m n. m.
Prominence 29 m
Izolace 1 km → Tok
Poznámka kromě vrcholu se stejně jmenuje i vojenská cílová plocha v jeho blízkosti
Poloha
Státy Česká republika Česká republika
Pohoří Brdská vrchovina / Brdy / Třemošenská vrchovina
Souřadnice 49°43′2″ s. š., 13°51′9″ v. d.
Jordán
Fire.svg
Jordán
Hornina slepenec
Povodí Červený potok, Litavka, Berounka,Vltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jordán je jedním z nejznámějších vrchů Středních Brd, který leží cca 6 km východně od Strašic.

Stejně se jmenuje i vojenská cílová plocha, která se rozkládá v jeho severních svazích, ve východních svazích Dlouhého vrchu (775 m) a západních a severních svazích vrchu Houpák (794 m). Ta je dnes ovšem přístupná pouze po značených zpevněných komunikacích.

Cvičný pěchotní srub CE na dopadové ploše Jordán
Houpák (794 m)

Obecná známost těchto míst se týká spíše právě cílové plochy, méně již samotného vrchu, jehož temeno je porostlé smrkovým lesem a je již prakticky mimo zájem návštěvníků, podobně jako další blízký vrch, Hlava (788 m).

Velmi populární jsou ovšem pláně mezi Jordánem a Houpákem, které patřily již před uvolněním vstupu k nejnavštěvovanějším lokalitám Středních Brd. Je to dáno velmi romantickým charakterem těchto míst, mimořádnými rozhledy (lze dohlédnout na celé pásmo Krušných hor), a určitě také vojenskou historií tohoto místa a stavbami, které se tu nacházejí.

Po založení brdské střelnice v r. 1926, byla právě jordánská plocha jedním ze dvou míst v Brdech (tím druhým byla Baština - Brda), kde se později testovaly prvky československého opevnění. Byl zde vybudován (dokončen v r. 1936) pěchotní srub CE, v němž bylo intenzivně testováno vybavení a výzbroj pro československé opevnění a který byl také sám podroben ostřelovacím zkouškám. Pevnostních staveb je ovšem na ploše Jordán více, později přibyly i ty, které zde vystavělo nacistické Německo, které brdskou střelnici využívalo také (pod názvem „Truppenübungsplatz Kammwald“), některé objekty byly vybudovány i po II. světové válce.

Samotná dopadová plocha sloužila nejen pro dělostřelectvo, ale i pro nácvik leteckého bombardování s pumami do 100 kg a ke zkouškám vyvíjeného leteckého zbraňového systému (kulometu) „Plamen“.

Od roku 2016 je cílová dopadová plocha Jordán volně přístupná, avšak pohybovat se lze pouze po značených zpevněných komunikacích, neboť se zde stále nachází velké množství nevybuchlé munice.[1]

Jordánská plocha však představuje i cenné území pro botaniky a zejména geomorfology. Právě tady (a na Toku) se vyskytují velmi zajímavá (a vzácná) společenstva rostlin a geomorfologické útvary (kamenné polygony a mrazové trhliny), které jsou v této zeměpisné šířce a nadmořské výšce v Evropě zcela unikátní. Zdejší ekosystém odpovídá tomu, s čím se jinak lze setkat v oblastech blízkých polárnímu kruhu nebo v nepoměrně vyšších pohořích.

V každém případě patří v Brdech dopadová (cílová) plocha Jordán a její okolí k tomu nejlepšímu, nejzajímavějšímu a nejatraktivnějšímu, co lze ve Středních Brdech spatřit.[zdroj?]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • kromě Svěrákovy Obecné školy se zde točily (mj.) i večerníčky o medvíďatech pana Chaloupky.
  • v tomto prostoru došlo i k řadě leteckých nehod. Ty starší jsou doposud zahaleny tajemstvím. Mediálně byly prezentovány dvě poslední. Zřícení bojového vrtulníku Mi-24 ze základny v Plzni-Líních, kdy zahynula celá posádka a tragédie českého bitevníku L-159 Alca, při níž zkušený pilot rovněž zahynul.
  • Existuje řada (neověřených) vyprávění i o blízkém polním letišti pod Hejlákem (691 m), z něhož údajně odlétla do londýnského exilu Benešova vláda.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  1. Výnos č. 3/2015 [online]. Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy, [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.