John Antoine Nau

John Antoine Nau
John Antoine Nau
Narození	19. listopadu 1860; San Francisco
Úmrtí	17. března 1918 (ve věku 57 let); Douarnenez
Povolání	spisovatel, překladatel, autor sci-fi, básník a romanopisec
Významná díla	Force ennemie
Ocenění	Goncourtova cena (1903)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Antoine Nau (19. listopadu 1860 San Francisco – 17. března 1918 Tréboul, Bretaň), vlastním jménem Eugène Léon Édouard Torquet, byl francouzský básník a spisovatel, který se nejvíce proslavil románem Force ennemie (Nepřátelská síla); ten byl prvním dílem, které v roce 1903 získalo Goncourtovu cenu.

Život

Narodil se v roce 1860 v San Franciscu a byl tedy americkým občanem. Jeho otec, inženýr a obchodník, emigroval z Francie do Kalifornie kolem roku 1845 a stal se naturalizovaným občanem. Zemřel v roce 1864 na tyfus a zanechal po sobě vdovu a tři děti. Ti se v roce 1866 vrátili do Francie, nejprve do Le Havru a poté do Paříže. V roce 1881 ve věku 21 let Nau nastoupil jako druhý důstojník na trojstěžník plavící se na Haiti a do Západní Indie, později jako obchodník cestoval do Kolumbie, do Venezuely a do New Yorku.

Do Francie se vrátil v roce 1883 a v roce 1885 se oženil. Původně se chtěl se svou ženou vystěhovat na Martinik, ale z rodinných důvodů zůstali ve Francii, kde pak žili na různých místech.

V roce 1897 vydal vlastním nákladem svou první knihu básní Au seuil de l'espoir (Na prahu naděje). Opět se toulal po světě: pobýval na Mallorce, pak na Kanárských ostrovech; na Tenerife začal psát svůj první román Force ennemie, který dokončil v Andalusii a v roce 1903 jej vydal, opět vlastním nákladem. Byl to komerční neúspěch – román nebyl ani recenzován, protože jej autor neposlal kritikům.

V letech 1903 až 1906 se Nau usadil v Saint Tropez, pak přesídlil do Alžíru, potom celých sedm let žil na Korsice. Válka způsobila, že se v letech 1916 až 1917 vrátil do Paříže, poté se přestěhoval do Tréboulu v Bretani, kde ve věku 57 let v roce 1918 zemřel.

Nau byl ve své tvorbě ovlivněn Gustavem Flaubertem. Přátelil se také s básníky jako byli Guillaume Apollinaire nebo Jean Royère (1871–1956). Mimo jiné přeložil do francouzštiny Dostojevského Deník spisovatele. Některá z jeho děl byla vydána až posmrtně.

Goncourtova cena

Francouzský spisovatel Edmond de Goncourt (1822–1896) ve své závěti ustanovil zřízení desetičlenné akademie, která měla každoročně vybrat nejlepší prozaické dílo psané ve francouzštině. V roce 1903 se tak poprvé v Paříži sešla skupina spisovatelů: Joris-Karl Huysmans, Octave Mirbeau, Léon Daudet, bratři J.-H. Rosny (pseudonym, pod kterým publikovali Séraphin Boëx a Joseph Boëx), Paul Marguerite, Lucien Desclaves, Élémir Bourges, Léon Hennique a Gustave Geffroy, a ta udělila první Goncourtovu cenu románu Force ennemie – přestože jeho autor byl téměř neznámý, až na několik exotických příběhů publikovaných v La Revue Blanche. V té době Nau žil v Saint Tropez a ani se nevrátil do Paříže, aby si vyzvedl odměnu.

Román Force ennemie vypráví příběh Phillipe Veulyho, básníka, který se probudí v psychiatrické léčebně. Neví, jak se tam dostal, ani proč, ale myslí si, že slyší hlasy mimozemšťana. V léčebně se zamiluje do spolupacientky, a když ta léčebnu opustí, podaří se mu utéci a cestuje pak po světě, aby ji našel.

Kniha má satirické prvky a také prvky černého humoru; bývá považována za ranou sci-fi a Joris-Karl Huysmans, prezident Goncourtovy akademie, ji označil za mistrovské dílo.

Publikace (výběr)

1897: Au seuil de l'espoir (Na prahu naděje) – kniha poezie
1903: Force ennemie (Nepřátelská síla) – román
1904: Journal d'un écrivain (Deník spisovatele) – překlad knihy Fjodora Dostojevského
1904: Hiers Bleus (Modré včerejšky) – poezie
1905: Le Prêteur d'amour (Věřitel lásky) – román
1906: La Gennia (Gennia) – román
1908: Vers la fée Viviane (K víle Vivian) – poezie
1912: Cristobal le Poète (Christobal básník) – román
1914: En suivant les goélands (Následovat racky) – poezie

Posmrtně vydané publikace

1921: Thérèse Donati, moeurs corses (Therese Donati, korsické zvyky) – román
1923: Les Galanteries d'Anthime Budin (Galantérie Anthime Budina) – román
1923: Les Trois Amours de Benigno Reyes (Tři lásky Benigna Reyese) – povídky
1924: Poèmes triviaux et mystiques (Básně světské i mystické) – poezie
1929: Archipel caraïbe (Karibské souostroví) – povídky
1933 Lettres exotiques (Exotické dopisy) – výběr z korespondence
1949: Lettres écrites de Corse et de Bretagne (Dopisy psané z Korsiky a Bretaně) – výběr z korespondence
1972: Poésies antilaises (Antilské básně) – poezie

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků John Antoine Nau na anglické Wikipedii a John-Antoine Nau na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu John Antoine Nau na Wikimedia Commons
De Nau à Malraux - les premiers lauréats du prix Goncourt (Od Naua po Malrauxe – první vítězové Goncourtovy ceny) (francouzsky)