Johanna Jungmannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johanna Jungmannová
Rodné jménoSvětecká z Černčic
Narození24. prosince 1780
Vršac, Habsburská monarchie
Úmrtí3. září 1855 (ve věku 74 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Známá jakomanželka Josefa Jungmanna
ChoťJosef Jungmann
DětiJosef Josefovič Jungmann
Johanna
Anna, provd. Musilová
Kateřina, provd. Lauermannová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johanna Jungmannová, roz. Světecká z Černčic, německy Swietezky von Czernczitz (24. prosince 1780[1] Vršac, dnes Srbsko[2][p 1]3. září 1855 Praha[2]) byla manželka Josefa Jungmanna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

O vladyckém rodu Světeckých z Černčic jsou záznamy již z 15. století, mezi jeho majetky patřily např. Černčice u Loun, Pístné na Rakovnicku a Bedřichův SvětecMostu.[3] Johanna se narodila v rodině Ignáce Pavla Světeckého z Černčic, krajského představeného ve VršaciBanátu (německy Werschatz, nyní Srbsko) a jeho manželky Anny, rozené Bienertové. Měla čtyři sourozence.[3]

Vyrůstala v Litoměřicích v německy mluvící rodině své tety a česky se naučila až od svého pozdějšího manžela Josefa Jungmanna.[4]

Náhrobek Johanny Jungmannové, Olšanský hřbitov, hrob III-8-29

Manželství a rodinný život[editovat | editovat zdroj]

S Josefem Jungmannem se seznámila v Litoměřicích, kde Jungmann vyučoval na gymnáziu. Jungmannův kolega Ignác Hájek byl ženat se sestrou Johanny, Annou Světeckou. Jungmann a Johanna Světecká se poznali na hudebních produkcích u Hájků.[3] Svatba se konala 18. listopadu 1800 v Litoměřicích.[5] V roce 1815 se s rodinou odstěhovala do Prahy, kde žila až do své smrti.

Manželé měli spolu šest dětí, z nichž dvě zemřely předčasně. Nejstarší, jediný syn Josef (1801–1833) užíval pro odlišení od otce patronymum Josefovič; zemřel již ve věku 32 let. Dospělého věku se dožily dcery Johanna (1803–1839), Anna, provdaná Musilová (1808–1892) a Kateřina, provdaná Lauermannová (1811–1889).[4]

Johanna Jungmannová zemřela 3. září 1855 na následky střevní úplavice a vyčerpání.[3] Je pochována na Olšanských hřbitovech, vedle hrobu jejího manžela.[1]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Božena Němcová a Kateřina Lauermanová, jedna z dcer Josefa Jungmanna a Johanny Jungmannové, byly přítelkyně; obě se ve vzájemné korespondenci o Johanně Jungmannové s úctou zmiňovaly. V dopise Bohuslavě Čelakovské z prosince 1847 vzpomínala Němcová na osobní setkání, krátce před Jungmannovou smrtí: „...šly jsme se sestrou do Orlovky, kde se Jungmannovic rodina zdržovala. Paní chodila po berlích a starý pán byl velmi spadlý v tváři, že jsem se ho až lekla. Nenadála jsem se, že ho naposledy vidím.“[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle údaje v matrice zemřelých, a v matrice oddaných.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Billiongraves: Náhrobní deska Johanny Jungmannové [online]. 2005 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  2. a b Matrika zemřelých, Panna Marie Sněžná, 1831-1865, snímek 213 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d SKOČKOVÁ, Hana. O paní Johanně Jungmannové, rodem Světecké z Černčic [online]. Kohoutí kříž [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  4. a b ZELENÝ, Václav. Život Josefa Jungmanna, s. 32 [online]. Matice česká, 1873 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  5. Matrika oddaných, Litoměřice 1795-1800, snímek 65. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  6. NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence I., dopis 35. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-162-x. S. 57. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Johanna Jungmannová na Wikimedia Commons
  • JINDROVÁ, Lucie. Šlechtické znaky na stavebních památkách v okresu Louny. , Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Ondřej Felcman. s. 65 (Šlechtický znak rodu Světeckých z Černčic na kostele sv. Petra v Lounech). Dostupné online.