Johanna Jungmannová
Johanna Jungmannová | |
---|---|
Rodné jméno | Světecká z Černčic |
Narození | 24. prosince 1780 Vršac, Habsburská monarchie |
Úmrtí | 3. září 1855 (ve věku 74 let) Praha |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Známá jako | manželka Josefa Jungmanna |
Choť | Josef Jungmann |
Děti | Josef Josefovič Jungmann Johanna Anna, provd. Musilová Kateřina, provd. Lauermannová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Johanna Jungmannová, roz. Světecká z Černčic, německy Swietezky von Czernczitz (24. prosince 1780[1] Vršac, dnes Srbsko[2][p 1] – 3. září 1855 Praha[2]) byla manželka Josefa Jungmanna.
Život
[editovat | editovat zdroj]Původ a mládí
[editovat | editovat zdroj]O vladyckém rodu Světeckých z Černčic jsou záznamy již z 15. století, mezi jeho majetky patřily např. Černčice u Loun, Pístné na Rakovnicku a Bedřichův Světec u Mostu.[3] Johanna se narodila v rodině Ignáce Pavla Světeckého z Černčic, krajského představeného ve Vršaci v Banátu (německy Werschatz, nyní Srbsko) a jeho manželky Anny, rozené Bienertové. Měla čtyři sourozence.[3]
Vyrůstala v Litoměřicích v německy mluvící rodině své tety a česky se naučila až od svého pozdějšího manžela Josefa Jungmanna.[4]
Manželství a rodinný život
[editovat | editovat zdroj]S Josefem Jungmannem se seznámila v Litoměřicích, kde Jungmann vyučoval na gymnáziu. Jungmannův kolega Ignác Hájek byl tehdy krátce ženat se sestrou Johanny, Marií Annou Světeckou (sňatek 18. února 1800).[5] Jungmann a Johanna Světecká se poznali na hudebních produkcích u Hájků.[3] Svatba se konala 18. listopadu 1800 v Litoměřicích.[6] V roce 1815 se s rodinou odstěhovala do Prahy, kde žila až do své smrti.
Manželé měli spolu šest dětí, z nichž dvě zemřely předčasně. Nejstarší, jediný syn Josef (1801–1833) užíval pro odlišení od otce patronymum Josefovič; zemřel již ve věku 32 let. Dospělého věku se dožily dcery Johanna (1803–1839), Anna, provdaná Musilová (1808–1892) a Kateřina, provdaná Lauermannová (1811–1889).[4]
Johanna Jungmannová zemřela 3. září 1855 na následky střevní úplavice a vyčerpání.[3] Je pochována na Olšanských hřbitovech, vedle hrobu jejího manžela.[1]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Božena Němcová a Kateřina Lauermanová, jedna z dcer Josefa Jungmanna a Johanny Jungmannové, byly přítelkyně; obě se ve vzájemné korespondenci o Johanně Jungmannové s úctou zmiňovaly. V dopise Bohuslavě Čelakovské z prosince 1847 vzpomínala Němcová na osobní setkání, krátce před Jungmannovou smrtí: „...šly jsme se sestrou do Orlovky, kde se Jungmannovic rodina zdržovala. Paní chodila po berlích a starý pán byl velmi spadlý v tváři, že jsem se ho až lekla. Nenadála jsem se, že ho naposledy vidím.“[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Podle údaje v matrice zemřelých, a v matrice oddaných.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Billiongraves: Náhrobní deska Johanny Jungmannové [online]. 2005 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika zemřelých, Panna Marie Sněžná, 1831-1865, snímek 213 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SKOČKOVÁ, Hana. O paní Johanně Jungmannové, rodem Světecké z Černčic [online]. Kohoutí kříž [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b ZELENÝ, Václav. Život Josefa Jungmanna, s. 32 [online]. Matice česká, 1873 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Archivní vademecum SOA v Litoměřicích. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, Litoměřice 1795-1800, snímek 65. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence I., dopis 35. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-162-x. S. 57.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Johanna Jungmannová na Wikimedia Commons
- JINDROVÁ, Lucie. Šlechtické znaky na stavebních památkách v okresu Louny. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Ondřej Felcman. s. 65 (Šlechtický znak rodu Světeckých z Černčic na kostele sv. Petra v Lounech). Dostupné online.