Jindřich III. Hlohovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich III. Hlohovský
kníže hlohovský, stínavský, olešnický, zaháňský a poznaňský
Hlohovský kníže
Období1273/741309
Spolu sbratry Přemkem a Konrádem, do r. 1278
PředchůdceKonrád I. Hlohovský
NástupceMatylda Brunšvicko-Lüneburská
Stínavský kníže
Období12901309
PředchůdceJindřich IV. Probus
NástupceJindřich IV. Věrný

Úmrtí9. prosince 1309
PohřbenKlášter Lubuš
ManželkaMatylda Brunšvicko-Lüneburská
PotomciJindřich IV. Věrný
Konrád I. Olešnický
Boleslav Olešnický
Anežka Hlohovská
Salomena
Jan Stínavský
Kateřina
Přemek Hlohovský
Hedvika
RodPiastovci
DynastieSlezští Piastovci
OtecKonrád I. Hlohovský
MatkaSalomena Odonicovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich III. Hlohovský či Hlohovsko-Zaháňský (1251 nebo 1260 – 9. prosince 1309) byl hlohovský, zaháňský a velkopolský kníže z rozrodu slezských Piastovců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého otce, hlohovského knížete Konráda I. 1273, se stal knížetem hlohovským. Původně byl ustanoven dědicem Vratislavského knížectví, ale toho se nakonec zmocnil syn Boleslava II. Rogatky Jindřich V.[1] Roku 1278 bojoval na Moravském poli po boku Přemysla Otakara II.[2]

Po smrti Přemysla II. Velkopolského roku 1296 se pustil do boje o Velkopolsko s Vladislavem Lokýtkem. Dne 10. března téhož roku sice uzavřeli smlouvu o vzájemném rozdělení sporného území, avšak následující rok Lokýtek smlouvu porušil a válka vypukla znovu. Jindřich se ucházel také o podporu českého krále Václava II. a roku 1297 se zúčastnil jeho korunovace v Praze. Nakonec musel Jindřich v roce 1299 ze svých požadavků ustoupit.[3]

Byl významným donátorem cisterciáckého kláštera v Lubuši, financoval náhrobky svých příbuzných v konventním kostele a je považován za tvůrce myšlenky místní piastovské nekropole. Sám zde byl také pohřben.[4]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 53. 
  2. Ottův slovník 13, str. 533.
  3. ANTONÍN, Robert. Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283-1300. Brno: Matice moravská, 2009. 304 s. ISBN 978-80-86488-63-9. S. 141–143. 
  4. Přemysl Bar: Monarchie slezských Jindřichů (1201-1290).Politika - Paměť - Symbolika

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUREK, Tomasz. Dziedzic królestwa polskiego książę Głogowski Henryk (1274–1309). Kraków: Avalon, 2010. 338 s. ISBN 978-83-604-4887-8. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
součást lehnického knížectví
Znak z doby nástupu Hajnovský kníže
12901297
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav I. Surový
Předchůdce:
Boleslav I. Surový
Znak z doby nástupu Javorsko-Svídnický kníže
12901297
s Boleslavem I. Surovým
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav I. Surový
Předchůdce:
Znak z doby nástupu Olešnický kníže
12931309
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich IV. Věrný