Jindřich III. Hlohovský
| Jindřich III. Hlohovský | |
|---|---|
| kníže hlohovský, stínavský, olešnický, zaháňský a poznaňský | |
| Hlohovský kníže | |
| Období | 1273/74 – 1309 |
| Spolu s | bratry Přemkem a Konrádem, do r. 1278 |
| Předchůdce | Konrád I. Hlohovský |
| Nástupce | Matylda Brunšvicko-Lüneburská |
| Stínavský kníže | |
| Období | 1290 – 1309 |
| Předchůdce | Jindřich IV. Probus |
| Nástupce | Jindřich IV. Věrný |
| Úmrtí | 9. prosince 1309 |
| Pohřben | Klášter Lubuš |
| Manželka | Matylda Brunšvicko-Lüneburská |
| Potomci | Jindřich IV. Věrný Konrád I. Olešnický Boleslav Olešnický Anežka Hlohovská Salomena Jan Stínavský Kateřina Přemek Hlohovský Hedvika |
| Rod | Piastovci |
| Dynastie | Slezští Piastovci |
| Otec | Konrád I. Hlohovský |
| Matka | Salomena Odonicovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich III. Hlohovský či Hlohovsko-Zaháňský (1251 nebo 1260 – 9. prosince 1309) byl hlohovský, zaháňský a velkopolský kníže z rozrodu slezských Piastovců.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po smrti svého otce, hlohovského knížete Konráda I. 1273, se stal knížetem hlohovským. Původně byl ustanoven dědicem Vratislavského knížectví, ale toho se nakonec zmocnil syn Boleslava II. Rogatky Jindřich V.[1] Roku 1278 bojoval na Moravském poli po boku Přemysla Otakara II.[2]
Po smrti Přemysla II. Velkopolského roku 1296 se pustil do boje o Velkopolsko s Vladislavem Lokýtkem. Dne 10. března téhož roku sice uzavřeli smlouvu o vzájemném rozdělení sporného území, avšak následující rok Lokýtek smlouvu porušil a válka vypukla znovu. Jindřich se ucházel také o podporu českého krále Václava II. a roku 1297 se zúčastnil jeho korunovace v Praze. Nakonec musel Jindřich v roce 1299 ze svých požadavků ustoupit.[3]
Byl významným donátorem cisterciáckého kláštera v Lubuši, financoval náhrobky svých příbuzných v konventním kostele a je považován za tvůrce myšlenky místní piastovské nekropole. Sám zde byl také pohřben.[4]
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 53.
- ↑ Ottův slovník 13, str. 533.
- ↑ ANTONÍN, Robert. Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283-1300. Brno: Matice moravská, 2009. 304 s. ISBN 978-80-86488-63-9. S. 141–143.
- ↑ Přemysl Bar: Monarchie slezských Jindřichů (1201-1290).Politika - Paměť - Symbolika
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JUREK, Tomasz. Dziedzic królestwa polskiego książę Głogowski Henryk (1274–1309). Kraków: Avalon, 2010. 338 s. ISBN 978-83-604-4887-8. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich III. Hlohovský na Wikimedia Commons - Ottův slovník naučný, heslo Jindřich I. (III.) Sv. 13, str. 533
- Jindřich III. Hlohovský (polsky)
- Genealogy.euweb
| Předchůdce: Konrád I. Hlohovský |
|
Hlohovský kníže 1273/4–1309 s bratry Přemkem a Konrádem II. (do r. 1278) |
|
Nástupce: Matylda Brunšvicko-Lüneburská |
| Předchůdce: Jindřich IV. Probus |
|
Stínavský kníže 1290–1309 |
|
Nástupce: Jindřich IV. Věrný |
| Předchůdce: součást lehnického knížectví |
|
Hajnovský kníže 1290–1297 |
|
Nástupce: Boleslav I. Surový |
| Předchůdce: Boleslav I. Surový |
|
Javorsko-Svídnický kníže 1290–1297 s Boleslavem I. Surovým |
|
Nástupce: Boleslav I. Surový |
| Předchůdce: – |
.svg){kind=small}
|
Olešnický kníže 1293–1309 |
|
Nástupce: Jindřich IV. Věrný |
| Předchůdce: | 
|
Zaháňský kníže |
|
Nástupce: |
| Konrád II. Hrbatý | 1299–1300 | Konrád II. Hrbatý | ||
| Konrád II. Hrbatý | 1304–1309 | Jindřich IV. Věrný Boleslav Olešnický Konrád I. Olešnický |
| Předchůdce: Václav II. |
|
Poznaňský kníže 1305–1309 |
|
Nástupce: Jindřich IV. Věrný, Boleslav Olešnický, Konrád I. Olešnický, Jan Stínavský, Přemek Hlohovský |
| Předchůdce: Václav II. |
|
Hnězdenský kníže 1305–1309 |
|
Nástupce: Jindřich IV. Věrný, Boleslav Olešnický, Konrád I. Olešnický, Jan Stínavský, Přemek Hlohovský |
