Vjačeslava Haličská
| Vjačeslava Haličská | |
|---|---|
| Haličská kněžna | |
 | |
| Narození | 1167 – 1170 Kyjevská Rus |
| Úmrtí | po 3. prosinec 1194 neznámo |
| Pohřbena | neznámo |
| Manžel | Odon Poznaňský |
| Potomci | Vladislav Odonic Odon Ryksa Odonowna Eufrosina Odonowna |
| Dynastie | Rurikovci |
| Otec | Jaroslav Osmomysl nebo jeho syn Vladimír Jaroslavič |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vjačeslava Haličská (narozena mezi lety 1167/1170[1], zemřela po 3. prosinci 1194[2]) – haličská kněžna, dcera knížete Jaroslava Osmomysla a kyjevské kněžny Olgy[3], nebo dcera jeho syna Vladimíra Jaroslaviče a černigovské kněžny Boleslavy[4].
Život[editovat | editovat zdroj]
Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]
Okolo roku 1184 se Vjačeslava stala manželkou poznaňského knížete Odona, syna knížete velkopolského Měška III. Starého a jeho ženy Alžběty Uherské († 1154)[5]. V manželství se narodily tři děti:
- Vladislav Odonic († 1239) – kníže velkopolský
- Odon († neznámo) – plebán magdeburské kapituly
- Ryksa Odonowna († 1238) – kněžna velkopolská[6]
V historické literatuře se uvádí, že další dcerou mohla být také:
- Eufrosina Odonowna, žena gdaňského knížete Svatopluka II. Velkého (1195–1266)
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Manžel Vjačeslavy zemřel 20. dubna 1194. Po smrti manžela získala jako zabezpečení hrad Přement[7] (polsky Przemęt, Velkopolské vojvodství, německy Priment) a okolní vesnice[8]. Tento zápis byl k ní poslední doložený.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ O. Balzer, Genealogia Piastów, Kraków 2005, s. 341, uznal, že se Vjačeslava narodila po roce 1150. Přesnější datum stanovil také S. Łaguna, Rodowód Piastów, Lwów 1897, s. 763.
- ↑ Vjačeslava vystupuje jako vdova v zápisech ze dne 3. prosince neznámého roku - S. Łaguna, Rodowód Piastów, Lwów 1897, ss. 763–764.
- ↑ O. Balzer, Genealogia Piastów, Kraków 2005, s. 341.
- ↑ S. Łaguna, Rodowód Piastów, Lwów 1897, ss. 762–763.
- ↑ S. Łaguna, Rodowód Piastów, Lwów 1897, s. 763.
- ↑ M. Spórna, P. Wierzbicki, Słownik władców Polski i pretendentów do tronu polskiego, Kraków 2003, s. 363-364.
- ↑ Przemęt – Wikipodróże, wolny przewodnik turystyczny. pl.wikivoyage.org [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ S. Łaguna, Rodowód Piastów, Lwów 1897, ss. 763–764.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Balzer O., Genealogia Piastów, wyd. II, Wydawnictwo Avalon, Kraków 2005, ISBN 83-918497-0-8, ss. 341–342.
- Łaguna S., Rodowód Piastów, [w]: "Kwartalnik Historyczny", R. 11 (1897), Lwów 1897, Towarzystwo Historyczne, ss. 762–764.