Přeskočit na obsah

Boleslav III. Marnotratný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boleslav III. Marnotratný
lehnicko-břežský kníže
Portrét
Boleslavova jezdecká pečeť
Narození1291
Úmrtí1352
Pohřbenklášter Lubuš
ManželkyMarkéta Přemyslovna
Kateřina Chorvatská
PotomciVáclav I. Lehnický
Ludvík I. Lehnicko-Břežský
Mikuláš
RodSlezští Piastovci
OtecJindřich V. Tlustý
MatkaAlžběta Kališská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boleslav III. Marnotratný též Lehnický, Štědrý či Bílý (12911352 klášter Lubuš) byl lehnicko-břežský kníže z lehnické větve slezských Piastovců, zeť Václava II. a švagr Jana Lucemburského.

Byl synem lehnicko-vratislavského knížete Jindřicha V. Tlustého. Po smrti svého otce byl ještě nezletilý a správu nad knížectvím vykonávali regenti. Roku 1303 byl ještě jako nedospělý oženěn svým poručníkem, českým králem Václavem II., s jeho dcerou Markétou.[1] Díky jeho spříznění s přemyslovským rodem se po smrti Václava III. o něm uvažovalo jako o nástupci na českém trůně.[2] Patřil mezi stoupence Lucemburků, v roce 1315 třeba ujistil krále Jana o své podpoře proti odbojnému Jindřichovi z Lipé. V roce 1322 se stal správcem Království českého po dobu královy nepřítomnosti.[2] Dne 9. května 1329 ve Vratislavi přijal od českého krále Jana Lucemburského své knížectví jako léno.[3] Stal se tak vazalem českého státu. V roce 1335 se účastnil historického setkání českého, polského a uherského krále ve Visegrádu.[4] Jeho ostatky byly uloženy v kapli Lubušského kláštera.[5]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jindřich I. Bradatý
 
 
Jindřich II. Pobožný
 
 
 
 
 
 
Hedvika Slezská
 
 
Boleslav II. Lysý
 
 
 
 
 
 
Přemysl Otakar I.
 
 
Anna Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
Konstancie Uherská
 
 
Jindřich V. Tlustý
 
 
 
 
 
 
Bernard III. Saský
 
 
Jindřich I. Anhaltský
 
 
 
 
 
 
Brigita Dánská
 
 
Hedvika Anhaltská
 
 
 
 
 
 
Heřman I. Durynský
 
 
Irmegarda Durynská
 
 
 
 
 
 
Žofie z Wittelsbachu
 
'Boleslav III. Marnotratný'
 
 
 
 
 
Odon Poznaňský
 
 
Vladislav Odonic
 
 
 
 
 
 
Vječeslava Haličská
 
 
Boleslav Pobožný
 
 
 
 
 
 
Mestvin I. Pomořanský
 
 
Hedvika Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Svinislava Velkopolská
 
 
Alžběta Kališská
 
 
 
 
 
 
Ondřej II. Uherský
 
 
Béla IV.
 
 
 
 
 
 
Gertruda Meranská
 
 
Jolanta Polská
 
 
 
 
 
 
Theodoros I. Laskaris
 
 
Marie Laskarina
 
 
 
 
 
 
Anna Komnena Angelina
 
  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 55. Dále jen Neznámá země. 
  2. a b ŽÁČEK, Rudolf. K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora. In: BORÁK, Mečislav. Slezsko v dějinách českého státu.. Opava: Tilia, 1998. ISBN 80-86101-18-5. S. 151.
  3. Neznámá země, s. 73
  4. Neznámá země, s. 76
  5. Neznámá země, s. 57

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Jindřich V. Tlustý
Znak z doby nástupu Lehnicko-Břežský kníže
12961311
s Bolkem I. Surovým (regent, 1296–1301)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Předchůdce:
Znak z doby nástupu Břežský kníže
13111352
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kateřina Chorvatská
Předchůdce:
Znak z doby nástupu Namysłówský kníže
13231338
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladislav Lehnický
Předchůdce:
Kazimír III. Veliký
Znak z doby nástupu Namysłówský kníže
13481352
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I. Lehnicko-Břežský