Jindřich Nermuť
| Jindřich Nermuť | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSL |
| Narození | 25. února 1917 Leštinka  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1. března 1990 (ve věku 73 let) Launceston  Austrálie |
| Profese | politik a publicista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jindřich Nermuť (25. února 1917 Leštinka – 1. března 1990 Launceston[1]) byl český a československý politik, poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze zemědělské rodiny. Jeho otec vlastnil rolnickou usedlost a dlouhodobě působil jako starosta obce Leštinka za agrární stranu. I Jindřich Nermuť se od mládí veřejně angažoval. Byl okresním tajemníkem katolické mládeže a později členem ústředního vedení a místopředsedou této mládežnické organizace ČSL.[2]
V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL.[3] V parlamentních volbách v roce 1946 byl za lidovce zvolen do Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do roku 1948.[4] V parlamentu působil v zemědělském výboru. Profiloval se jako odborník a oponent komunistického ministra zemědělství Júlia Ďuriše. Spolu s Františkem Desenským organizoval jeden z nejmasivnějších protestů proti politice komunistů v předúnorovém Československu, kdy se v červenci 1947 na Kunětické hoře sešlo 50 000 zemědělců a protestovali proti tomu, že ministerstvo vnitra zakázalo závody Selské jízdy v Nechanicích.[2] Díky aktivitám Jindřicha Nermutě a dalších nekomunistických politiků se podařilo do roku 1948 blokovat komunistické pokusy o provedení další fáze pozemkové reformy.[5]
Po únorovém převratu odešel do exilu. Krátce pobýval v Německu a Lucembursku, pak přesídlil i s rodinou do Austrálie, respektive na Tasmánii. Pracoval zde jako dělník při zalesňování ostrova, později založil stavební firmu, která se specializovala na stavbu přístavních doků. Aktivně se angažoval v politice, dvakrát neúspěšně kandidoval do místního parlamentu. Byl aktivní i v exulantských spolcích. V roce 1948 byl členem vedení exilové Československé lidové strany ustavené v Paříži. Přispíval do krajanských novin, například do chicagského Hlasu národa a Hlasatele. Během sametové revoluce v roce 1989 byl v Československu a plánoval se vrátit trvale do vlasti. Po návratu do Austrálie ale zemřel na zápal plic.[2][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jindřich Nermuť [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Nermuť, Jindřich [online]. csds.cz [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1185.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1343.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KREISINGER, Pavel: Jindřich Nermuť (1917–1990). Z životních osudů rolníka, poslance, poúnorového exulanta a „Australana“. In: Moderní dějiny 23, 2015, č. 2, s. 221–254. Archivováno 25. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- http://www.hiu.cas.cz/cs/download/md-23-2-2015.pdf Archivováno 25. 4. 2021 na Wayback Machine.
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Nermuť
- Jindřich Nermuť v parlamentu
