Jindřich Nygrín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich Nygrín
Narození 18. dubna 1890
Velké Hamry
Úmrtí 29. ledna 1962 (ve věku 71 let)
Ústí nad Orlicí
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Nygrín (18. dubna 1890, Velké Hamry29. ledna 1962, Ústí nad Orlicí) byl muzejník, regionální historik, archivář a konzervátor Statní památkové péče.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1914 přišel jako úředník C. k. státních drah do Ústí nad Orlicí a železničním zaměstnancem (po r. 1918 u Československých státních drah) zůstal po větší část svého aktivního života.[1] V květnu 1929 se stal v Ústí starostou, když ve volbách kandidoval za Československou stranu národně socialistickou. V tomto úřadu přivítal dne 21. června 1929 při krátké zastávce v Ústí prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který městem projížděl při soukromé cestě do Rybné nad Zdobnicí za dětmi svého syna Herberta.

Ve funkci starosty města působil Nygrín do prosince 1935 a zasadil se o realizaci některých místních kulturně-společenských aktivit. V květnu 1932 bylo po přestěhování do budovy dnešního městského úřadu znovu otevřeno ústecké muzeum, v červenci 1935 došlo k položení základního kamene k divadlu (dnes Roškotovo divadlo). V prosinci téhož roku byl Nygrín opět zvolen do městské rady s funkcí referenta muzejní a letopisecké komise a v dubnu 1936 byl zvolen předsedou místní osvětové komise. V roce 1937 založil vlastivědný časopis Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí, zaměřený na dějiny a současnost města a jeho blízkého okolí, který sám redakčně vedl. Následkem persekuce v období nacistické okupace bylo na jaře 1941 vydávání Letopisů úředně zakázáno, druhé číslo roku 1941 vydal Nygrín jako soukromá osoba pod názvem Ústí nad Orlicí a okolí v minulosti. I přes výrazné omezení společenských aktivit byl 5. března 1944 pod hlavičkou Klubu českých turistů založen Sbor pro záchranu hradu Lanšperka a Nygrín se stal jeho předsedou.

Bezprostředně po válečných událostech byl Nygrín v květnu 1945 jmenován do ustaveného ONV v Ústí nad Orlicí, kde působil do roku 1948. Od téhož roku byl činný jako městský archivář, poté přešel jako vedoucí do formující se Okresní archivní služby. Poté, co v roce 1950 odešel ze svého zaměstnání u železnice do výslužby, nastoupil 1952 do Okresního archivu, kde pracoval dalších osm let. Jeho zájem o historii jej mimo jiné přivedl ve 20. a 30. letech ke sběratelství starých tisků, které Nygrín příležitostně zapůjčoval k různým výstavám.[2] Část této sbírky daroval ještě za svého života Státní knihovně ČR v Praze (dnes Národní knihovna České republiky), zbývající část byla po jeho smrti jeho blízkými příbuznými rozprodána do antikvariátů.[3] Jeho jméno nese jedna z ústeckých ulic.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kromě níže uvedených bibliografických zdrojů byla část údajů obsažených v tomto pojednání získána z informací výstavy, kterou ve dnech 10. dubna ‒ 14. června 2015 uspořádalo Městské muzeum v Ústí nad Orlicí.
  2. Srov. např. katalogy Výstava českobratrských památek v Žamberku. 1. červen ‒ 15. srpen 1933. [Žamberk 1933] a Výstava českobratrských památek v Litomyšli pod záštitou městské rady. 18. červen ‒ 10. červenec 1939. Litomyšl [1939].
  3. Městské muzeum v Ústí nad Orlicí vlastní jediný exemplář z Nygrínovy sbírky starých tisků. V retrospektivní bibliografii českojazyčných tisků 15.‒18. století, v tzv. Knihopise[1], jsou Nygrínovy tisky stále evidovány pod jeho jménem. Správcem osobní pozůstalosti J. Nygrína je Státní okresní archiv v Ústí nad Orlicí.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOFFMANNOVÁ, Jaroslava ‒ PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha 2000, 460‒461
  • KŘIVOHLÁVEK, Jan F. 100 let od narození archiváře Jindřicha Nygrína. In: Sborník Okresního archivu Ústí nad Orlicí 2 (1990), 87‒95 (na s. 90‒95 s bibliografií Nygrínových prací).

Bibliografie Jindřicha Nygrína[editovat | editovat zdroj]

  • Ústí nad Orlicí a okolí v minulosti. O lidech a kraji ústecko-orlickém. Ústí nad Orlicí 1941
  • O požárech, protipožárních opatřeních a hasičstvu v Ústí nad Orlicí. 1498‒1941. Na památku 70. výročí trvání Hasičského sboru v Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí 1942 (Musejní ústecké spisy, č. 2)
  • 100 let železnice Olomouc-Praha a město Ústí nad Orlicí. Historický nástin dopravy osob a zboží od dob nejstarších a vývoj železnic v Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí 1945 (Ústecké musejní spisy, č. 3)
  • Hrad Lanšperk u Ústí nad Orlicí. Stručný přehled dějin hradu a jeho podhradí. Ústí nad Orlicí 1946
  • Kytička vzpomínek na rovy ústeckým železničářům, kteří se nedočkali dne svobody. Ústí nad Orlicí 1946
  • Josef Jungmann a město Ústí nad Orlicí. Na paměť 100. výročí úmrtí zasloužilého národního buditele, zakladatele a budovatele novodobé české slovesnosti. Ústí nad Orlicí 1947 (Spisy musejní, sv. 6)
  • O rodech a památkách v Ústí nad Orlicí a na Ústecku. Několik kapitol o lidech a památkách ústeckých. Ústí nad Orlicí 1947 (Ústecké musejní spisy, sv. 7)
  • O poddanství, povinnostech a robotách lidu selského i městského v Ústí nad Orlicí a na Ústecku. Ústí nad Orlicí 1948 (Ústecké musejní spisy, sv. 8)
  • Jan Ludevít Lukes. Zasloužilý pěvec český, rodák a čestný občan města Ústí nad Orlicí. 1824‒1906. Ústí nad Orlicí 1949
  • Jubilejní výroční zpráva Místní jednoty ČSH v Ústí nad Orlicí 1871‒1951. Vydáno u příležitosti 80. výročí trvání místní jednoty Svazu čs. hasičstva v Ústí nad Orlicí a 2. kraj. manifestačního sjezdu Čs. svazu hasičstva kraje pardubického v Ústí nad Orlicí ve dnech 7.‒8. července 1951. Ústí nad Orlicí 1951
  • Bibliografie historicko-vlastivědných publikací okresu Ústí nad Orlicí, kraje Pardubického. Ústí nad Orlicí 1958
  • Kde pobýval Jan Amos Komenský v Brandýse nad Orlicí před odchodem do ciziny. In: Pardubický kraj. Vlastivědný sborník. Ekonomika, historie, příroda, kultura, technika 2 (1958), 30‒33
  • Nygrín byl též autorem řady článků o historii města Ústí nad Orlicí a jeho nejbližším okolí, publikovaných v jím založených Letopisech. V rukopise, resp. strojopise, zůstaly jeho práce o historii průmyslové výroby v Ústí nad Orlicí, zejména o textilním průmyslu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]