V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Jiří Wachtel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Jiří Wachtel
Narození 4. března 1883
Rakousko-Uhersko Jindřichův Hradec, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. října 1931 (ve věku 48 let)
Československo osada Habří u Blovic, Československo
Příčina úmrtí sebevražda zastřelením
Povolání legionář, konzul
Titul nadporučík
Nábož. vyznání římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Karel Wachtel (také Wachtl) (4. březen 1883, Jindřichův Hradec[1]26. říjen 1931, osada Habří u Blovic[2]) byl nadporučík československých legií ve Francii[3] a konzul Československé republiky v Káhiře.[4]

Narození a mládí[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
otec Jiří Václav Wachtel
děd Jiří Ferdinand Wachtel
praděd Jan Jiří Tadeáš Wachtel
prapraděd Jiří Mikuláš Wachtel

Wachtel se narodil 4. března 1883 v Jindřichově Hradci jako manželský syn Jiřího Wachtela, černínského nadlesního v Jindřichově Hradci č. 1 a Josefy Emilie Wachtelové, rozené Andorferové narozené ve Vídni.[2] Rod Wachtlů byl od roku 1726 rodem lesnickým (viz šablona příbuzenstvo vpravo), který se staral o lesnické porosty v okolí Jindřichova Hradce.[5]

Začal studovat na rakouské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, kterou však nedokončil, protože se vydal s výpravou cestovatele Bedřicha Machulky do Chartúmu, kde pracoval na poštovním úřadě. Brzy se ovšem díky svému původu vypracoval na místo lesního inspektora súdánské vlády. Z této funkce například řídil těžbu vzácných dřevin na území Súdánu.[5]

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Na začátku první světové války byl jako státní příslušník Rakouska-Uherska na území Britského impéria zadržen a internován na ostrově Malta ve Středozemním moři.[5]

Dne 24. září 1918 vstoupil do československých legií ve Francii ve městě Cognac. Po základním výcviku byl přidělen k 3. kulometné rotě nově vznikajícího 23. československého střeleckého pluku. V roce 1919 se účastnil československo-maďarské války na jižním Slovensku. Z legií vystoupil 31. ledna 1920, tedy po skoro 500 dnech služby.

Jako diplomat[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 se do Egypta vrátil, ale tentokrát jako diplomat, v čemž mu pomáhala jeho znalost arabštiny a četných afrických nářečí. Mezi lety 1920 a 1921 byl vedoucím československého konzulátu v egyptské Káhiře.[6] Angličany byl však nařknut ze sympatií s domorodými povstalci a obyčejnými egyptskými feláhy, a proto o práci přišel a byl nucen z Afriky odjet.[5]

Sebevražda[editovat | editovat zdroj]

26. října 1931 v poledne výstřelem z revolveru ukončil svůj život v lese u dubu po levé straně cesty vedoucí na Karlov, když byl u svého přítele Trachty v osadě Habří (bývalý hospodářský dvůr) na návštěvě. Podle hradišťského kronikáře byl již několik měsíců před tímto činem těžce psychicky nemocen a v dopise na rozloučenou uvedl, že "za těchto mlhavých pochmurných dnů už moc nevytrpí, a proto raději ukončí svůj život sebevraždou". Jedním z motivů je nemožnost sehnat vhodné zaměstnání. Mrtvolu ohledal doktor Kokeš z Blovic. Pohřeb se konal 29. října 1931 o třetí hodině odpolední v kostele sv. Jana Evangelisty v Blovicích za účasti místního děkan Václava Buzka a pohřben byl na blovickém hřbitově za účasti občanstva, legionářů a vojenské hudby z Plzně.[4] Blovický matrikář ho uvádí v době smrti jako ředitele velkostatku ve výslužbě. V matrice se lze dokonce dočíst, že "se zastřelil v pomatení mysli".

Periodikum Československý legionář nesprávně uvádí datum sebevraždy symbolicky na státní svátek 28. října a píše, že byl pohřben v Praze. Časopis Myslivost dokonce uvádí, že byl zastřelen neznámým pachatelem, který násilně ukončil jeho život.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Jindřichův Hradec
  2. a b Matriční záznam o úmrtí
  3. Jiří WACHTL (WACHTEL) v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  4. a b Kronika obce | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 
  5. a b c d KOTHERA, Lumír. Svědectví z prachu archívů o zvěři, lesích a myslivcích na Jindřichohradecku. Časopis Myslivost [online]. 2005 [cit. 3.11.2017]. Dostupné online. 
  6. Archivovaná kopie. www.czech-arab.org [online]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.