Jevhenija Markivna Bjelorusec
| Jevhenija Markivna Bjelorusec | |
|---|---|
| Narození | 1980 (43–44 let) Kyjev |
| Alma mater | Kyjevská národní lingvistická univerzita Vídeňská univerzita |
| Povolání | fotografka, romanopiskyně, umělkyně, novinářka, překladatelka, literární kritička a kritička umění |
| Rodiče | Mark Belorusets |
| Webová stránka | belorusets |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jevhenija Markivna Bjelorusec (* 1980, Kyjev) je ukrajinská umělkyně, novinářka, fotografka a překladatelka. Je spoluzakladatelka literárního a výtvarného časopisu Prostory a členka kurátorské skupiny Chudrada.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Kyjevě, její otec je Mark Abramovič Bjelorusec. V letech 1996-2002 studovala na Kyjevské národní lingvistické univerzitě, obor německý jazyk a literatura. V letech 2003-2005 absolvovala postgraduální studium na Vídeňské univerzitě, obor rakouská literatura a filozofie[1]. V letech 2005-2006 studovala na fotografické škole Viktora Maruščenka, kde získala diplom v oboru dokumentární fotografie.[2]
Spolu s iniciativou Zachraňte starý Kyjev se zúčastnila protestů proti nelegální výstavbě u svého domu v ulici Hončara. V prosinci 2008 podala společnost Investiční a stavební skupina žalobu na Jevheniji Bjelorusec a její dva sousedy a obvinila je ze zničení stavebního plotu během jednoho z protestů.[3]
V roce 2010 zvítězila v soutěži sociální fotografie pořádané britskou Královskou fotografickou společností ve spolupráci s deníkem Guardian.[4] Fotografie byla pořízena v nouzové budově v centru Kyjeva, na ul. Gogolivska 32-A, jejíž obyvatelé čekali na přesídlení více než 20 let. Jevhenija Bjelorusec navštěvovala obyvatele domu tři roky, fotografii do soutěže poslala socioložka Anastasija Rjabčuková, se kterou uspořádaly výstavu fotografií „Gogol 32“[5]. Výstava se konala v prosinci 2010 v Centru vizuální kultury.[6]
V květnu 2012 se v kině Žovten konala její výstava věnovaná životu rodin osob stejného pohlaví.[7][8] Od srpna 2014 opakovaně cestovala na Donbas, dokumentovala každodenní život obyvatel frontových oblastí[9]. V roce 2016 uspořádalo Národní muzeum Tarase Ševčenka výstavu jejích fotografií „Vítězství ztracených“, věnovanou práci v dolech ve válečné zóně.[10][11]
Žije a pracuje v Kyjevě a Berlíně.
Projekty
[editovat | editovat zdroj]Podle zdroje:[12]
- Survivor’s Syndrome in Kiev
- War in Park / Krieg in Park
- Victories of the defeated
- "Please don't take my picture! Or they'll shoot me tomorrow."
- "Let's put Lenin's head back together again!"
- The Eye and the Sun
- Maidan - occupied spaces
- A Room of My Own
- Me and Her (Ya i Ona)
- Gogol St. 32
- Paradise in One Village
- Brick factory tour
- flea market
- Found Things
- Video: MOBILIZATION
- Video: Intrusion into Room 101
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Ščaslyvi padinnja: texty a fotografie. Charkov: IST Publishing, 2018.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бєлорусець Євгенія Марківна na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Yevgenia Belorusets CV.doc
- ↑ Євгенія Бєлорусець / PinchukArtCentre [online]. [cit. 2018-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Київську перекладачку судять за знищення будівельного паркану - Інфопорн [online]. 2009-04-11 [cit. 2018-09-17]. Dostupné online.
- ↑ KORRESPONDENT.NET. Киевлянка выиграла престижный фотоконкурс Guardian. korrespondent.net. Dostupné online [cit. 2018-09-16]. (rusky)
- ↑ Ключове слово — активність / noviny Den, 11. března 2011.
- ↑ Закриття виставки Євгенії Бєлорусець “Гоголівська 32” | Центр візуальної культури [online]. [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Перед гей-парадом у Києві розгромили виставку про нестандартні сім’ї. Українська правда. Dostupné online [cit. 2018-09-16]. (ukrajinsky)
- ↑ TKVIDEOTEKA. Евгения Белорусец. Выставка "Своя комната". Интервью. [s.l.]: [s.n.], 2012-05-21. Dostupné online.
- ↑ Євгенія Бєлорусець: На Сході України людей кинуто напризволяще / Deutsche Welle. 30. ledna 2016.
- ↑ У музеї Тараса Шевченка відкриється виставка Євгенії Бєлорусець про працю на території війни | КРИТИКА [online]. [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Ліза Корнійчук. Повернення переможеного. Рецензія на виставку Євгенії Бєлорусець «Перемоги переможених» / Політична критика, 12. září 2016.
- ↑ Survivor’s Syndrome in Kiev - Yevgenia Belorusets website. belorusets.com [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Osobní stránky
- Історії феміністок в Україні: письменниця Євгенія Бєлорусець na YouTube
- "Válkou nemůžeme nic ospravedlnit" Archivováno 9. 12. 2018 na Wayback Machine. / openDemocracy - 1. listopadu 2018
