Jesús Guridi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jesús Guridi Bidaola
Jesús Guridi
Jesús Guridi
Základní informace
Jinak zvanýJexux Guridi
Narození25. září 1886
Vitoria-Gasteiz
Úmrtí7. dubna 1961 (ve věku 74 let)
Madrid
Žánryopera a zarzuela
Povoláníhudební skladatel, dirigent, muzikolog a varhaník
Nástrojevarhany
Významná dílaAmaya
Diez melodías vascas
Oceněnívelkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého (1952)
adoptivní syn Bilbaa (1957)
PříbuzníNicolás Ledesma (praprarodič z matčiny strany)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Jesúse Guridiho od M. A. Garcii v rodném městě

Jesús Guridi Bidaola (25. září 1886 Vitoria-Gasteiz, Baskické autonomní společenství7. dubna 1961 Madrid) byl španělský baskický hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 25. září 1886 v baskickém městě Vitoria-Gasteiz do hudební rodiny. Jeho matka byla houslistka a otec, Lorenzo Guridi, klavírista. Po ukončení studia u piaristů a jezuitů v Zaragoze odešel do Madridu, kde byl žákem Valentína Arína. Zanedlouho se rodina znovu stěhovala do Bilbaa, kde studoval hru na housle u Lope Alana a harmonii u José Sáinz Besabe. 28. ledna 1901 debutoval jako klavírista na koncertě Filharmonické společnosti Bilbao. Ve věku 18 let byl přijat na Schola Cantorum v Paříži. Studoval hru na varhany u Abela Decauxe, kompozici u Augusta Sérieyxe a kontrapunkt u Vincenta d'Indy. Zde se také setkal s José Maríem Usandizagou, s nímž uzavřel celoživotní přátelství. V roce 1909 získal zlatou medaili ve Valencii za svou skladbu Fantasie pro velké varhany.

Ve studiu pokračoval v Bruselu u Josepha Jongena a v Kolíně nad Rýnem u Otto Neitzela. Po návratu do Bilbaa učil hře na varhany na Hudební akademii. V červnu 1912 se stal ředitelem Chorálové společnosti (Sociedad coral) a učil hře na varhany a kompozici na nově založené Baskické konzervatoři.

V roce 1914 začal svou pedagogickou dráhu na madridské konzervatoři. Do Madridu se však trvale přestěhoval až v roce 1939, kdy byl jmenován profesorem hudební teorie a ředitelem filmové společnosti Ufisa Film Corporation. Ředitelem konzervatoře se stal až v roce 1956. Po řadu let byl varhaníkem v kostele San Manuela a San Benita.

V roce 1922 se oženil a měl šest dětí. Zemřel náhle 7. dubna 1961 ve věku 74 let ve svém domě v Madridu. Pro své dílo trvale spjaté s rodným Baskickem, je považován za baskického národního skladatele.

Významná díla[editovat | editovat zdroj]

Guridi byl velice plodný autor a svými díly zasáhl do mnoha hudebních žánrů, od komorní hudby, hudby pro varhany a klavír, přes orchestrální skladby symfonické, až po opery, operety, zarzuely a hudbu pro filmové plátno.

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • Mirentxu (libreto Alfred Etxabe, Bilbao 1910)
  • Amaya (libreto Joseph M. Arroita Jáuregui, Bilbao, 1920)

Zarzuely[editovat | editovat zdroj]

  • El Caserío (libreto Guillermo Fernández Shaw a Federico Romero, Madrid 1926)
  • La Meiga (libreto Guillermo Fernández Shaw a Federico Romero)
  • La Cautiva (libreto LF Seville a A. Carreño, 1931)
  • Mandolinata (A. C. de la Vega, 1934)
  • Mari-Eli, baskická opereta (E. Carlos a Arniches Garay, 1936)
  • La bengala (L. Weaver a J. Hollow, 1939)
  • Peñamariana (Romero a Fernandez Shaw, 1944)
  • Acuarelas vascas (1948)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Baskická legenda (1915)
  • Dobrodružství Dona Quixota, symfonická báseň (1916)
  • En un barco fenicio (1927)
  • Deset baskických melodií (1940)
  • Pyrenejská symfonie (1945)
  • Fantasie pro klavír a orchestr (věnovaná Waltu Disneyovi, 1956)

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Ave Maria (1907)
  • Boga boga (1913)
  • Anton Aizkorri (1913)
  • Tantum ergo pro sbor a varhany (1915)
  • Tak děti zpívají (1915), pro sbor a orchestr
  • Zdrávas pro sbor a varhany (1916)
  • Requiem pro sbor a varhany (1918)
  • Ator, ator mutil (vánoční píseň, 1920)
  • Mše k památce sv. Ignáce z Loyloy pro tři hlasy a varhany (1922)
  • Te Deum pro sbor a varhany (1937)
  • Baskické lidové písně pro smíšený sbor (1913–1923)
  • Euskal folkloreko XXII Abesti (baskické písně, 1932)
  • Šest kastilských písní (1939)
  • Mše k uctění archanděla Gabriela pro sbor a varhany (1955)
  • Baskické písně (1956)

Klavírní a komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Vasconia (1924)
  • Staré tance (1939)
  • Deset baskických melodií
  • Lamento e imprecación de Agar (1958),
  • Smyčcový kvartet G-dur (1934)
  • Smyčcový kvartet a-mol (1949)

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Varhany byl patrně skladatelův nejoblíbenější nástroj. Byl znám jako mistr improvizace a jako varhaník působil až do posledních dní svého života.

  • Interlude (1909)
  • Preludium a fantasie (1917)
  • Cuadros vascos (1922)
  • Variace na baskické téma (1948)
  • Španělská varhanní škola (1951)
  • Triptych Dobrý pastýř (1953)
  • Final (1960)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Suzanne Rhodes Draayer: Art Song Composers of Spain: An Encyclopedia. Scarecrow Press, 2009.
  • Tomás Marco: Spanish Music in the Twentieth Century. Harvard University Press, 1993

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]